Nejdůležitějším úkolem výročních knižních cen Magnesia Litera je propagovat kvalitní literaturu a dobré knihy bez omezení a bez ohledu na žánry. Letos se do soutěže přihlásilo 325 titulů a nominace obdrželo celkem 24 knih. Slavnostní vyhlášení se uskuteční 4. dubna za přítomnosti kamer České televize.
Hlavní vítěz literární soutěže si odnese odměnu ve výši 200 tisíc korun. V kategorii próza je nominováno hned šest knih, mezi nimi je i novela Lucemburské město Michala Ajvaze. Fantaskní povaha příběhu je pro autora typická, vypráví o Paulovi, profesoru filozofie, který nechtěnou záměnou písmen na počítači otevře texty zemřelého profesora Rosse. Mezi nimi ho zaujme fragment příběhu, jehož dialogy profesor psal umělým yggurským jazykem. Paul odloží většinu svých dosavadních aktivit a luští nesrozumitelný jazyk... Další nominovaní jsou Sylva Fischerová: Pasáž; Jiří Kratochvil: Kruhová leč (Druhé město); Josef Moník: Schweik it easy; Jiří Stránský: Tóny (Hejkal) a Marek Šindelka: Zůstaňte s námi. Poslední jmenovaná kniha je souborem povídek, které spojuje pokus postihnout smysl lidské existence, byť v banální každodennosti, bez vznešenosti, dokonce leckdy s posměchem.
V kategorii poezie je nominován např. Kamil Bouška s knihou Oheň po slavnosti. Sbírka je přemýšlivě, intelektuálně laděna, jedná se o docela náročný průzkum niterných souřadnic lidského světa. Najdeme zde intimní krajiny plné tápavého napětí, stejně jako pokusy o vnitřně složité portréty lidí a lidských situací. Literatura faktu má tři nominované tituly. Možná nejzajímavější je titul Kateřiny Horníčkové a Michala Šroňka Umění české reformace 1380–1620, který přináší první ucelený pohled na nekatolickou výtvarnou kulturu v českých zemích v letech 1380–1620. Kniha sleduje prostředí nekatolických církví české reformace – utrakvistické, bratrské, luteránské a kalvínské – a prostřednictvím obrazů, soch, rukopisů a knih, liturgických předmětů a dalších uměleckých artefaktů odkrývá postoje těchto vyznání k základním duchovním hodnotám pozdně středověkého a raně novověkého světa.
Pořadatelé chtějí podle svých slov vyhlašováním cen popularizovat kvalitní literaturu. Každý rok se ve všech kategoriích postupuje bez ohledu na výsledky uplynulého ročníku. Loni se Knihou roku stal román Zeptej se táty od Jana Balabána, který v dubnu 2010 nečekaně zemřel. Kniha se velmi dobře prodávala již bezprostředně po vydání a po získání titulu Kniha roku se její prodej ještě zvedl na téměř 19 tisíc prodaných výtisků. Nechme se tedy překvapit, jak to dopadne letos.
Nominace:
Litera za prózu:
• Michal Ajvaz: Lucemburská zahrada (Druhé město)
• Sylva Fischerová: Pasáž (fra)
• Jiří Kratochvil: Kruhová leč (Druhé město)
• Josef Moník: Schweik it easy (Argo)
• Jiří Stránský: Tóny (Hejkal)
• Marek Šindelka: Zůstaňte s námi (Odeon)
Litera za poezii:
• Kamil Bouška: Oheň po slavnosti (fra)
• Pavel Ctibor: Cizivilizace/Zvířátka z pozůstalosti (dybbuk)
• Radek Fridrich: Krooa krooa (Host)
Litera za knihu pro děti a mládež:
• Renáta Fučíková, Daniela Krolupperová: Historie Evropy (Práh)
• Radek Malý: Listonoš vítr (Albatros)
• Iva Procházková: Uzly a pomeranče (Albatros)
Litera za literaturu faktu:
• Kateřina Horníčková, Michal Šroněk: Umění české reformace (Academia)
• Jiří Knapík, Martin Franc a kol.: Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967 (Academia)
• Josip Kleczek: Život se Sluncem a ve vesmíru (Paseka)
Litera za nakladatelský čin:
• Edice Světová knihovna (Odeon)
• Alexandr Solženicyn: Souostroví Gulag (Academia)
• Filip a Marcela Suchomelovi: ...a z mlhy zjevily se útesy čínské. Obraz Číny v prvních fotografiích (Arbor vitae)
Litera za překladovou knihu:
• Irene Némirovská: Francouzská suita (Přeložila Helena Beguivinová, Paseka)
• Vladimír Sorokin: Vánice (Přeložil Libor Dvořák, Pistorius & Olšanská)
• Saša Stanišić: Jak voják opravuje gramofon (Přeložil Tomáš Dimter, Labyrint)
Litera pro objev roku:
• Kamil Bouška: Oheň po slavnosti (fra)
• Ondřej Buddeus: 55 007 znaků včetně mezer (Petr Štengl)
• Štěpán Hulík: Kinematografie zapomnění (Academia)
