Peter Terrin:
Hlídač
(Dauphin 2012/ přeložila Jitka Růžičková)
Největším současným bezpečnostním rizikem jsou bezpečnostní služby. Všichni jsme vlastně jejich zaměstnanci, protože si necháváme vnutit jasný úkol, omezený manévrovací prostor a přehledný řád životů. Za ukázněnost jsme odměňováni a nezajímá nás, co ve skutečnosti organizace sledují, jaké jsou jejich záměry. Uniká nám celek, přestal nás zajímat smysl. Samozřejmě to nemůže skončit dobře. Napsat, že román vlámského autora (nar. 1968) je depresivní, je nošením dříví do lesa. Nemůže být jiný, když líčí soumrak Západu s jeho kultem racionality a účelnosti. Už jen fungujeme.
Gianrico Carofiglio:
Nevědomý svědek
(Host 2012/ přeložila Zuzana Jurková)
Velmi mdlý název pro tak šťavnatý právnický thriller. Řekli byste, že dělat advokáta v Bari musí být těžká pohoda. Teplo, moře, skvělá kuchyně a případ díky drogám a mafii skoro za každým rohem. Jenže člověk, který ještě neztratil poslední zbytky citu a svědomí, se buď na advokáta nehodí, nebo si přivodí spoustu problémů. Když někdo zná tohle prostředí tak jako soudce a senátor
Carofiglio (nar. 1961) a vládne vyprávěčským darem perského pohádkáře, máte problém, abyste při četbě dodržovali pitný režim. Zvlášť když je v Praze vedro jako u Neapole.
Jacques Le Goff: Peníze ve středověku.
Historicko-antropologická studie
(Mladá fronta 2012/ přeložil Michal Šťovíček)
Legendární edice populárně-naučných knih Kolumbus, která existuje už více než půl století, se ozdobila textem nestora světových medievalistů (1. 1. se dožil osmdesáti osmi let). Není to samozřejmě jeho chef-d´oeuvre, knížka spíš připomíná stručný podklad pro cyklus přednášek. Nicméně... Zejména dnes je úlevné zjistit, že peníze nejsou benzín lidstva. Myšlenka, že měnou, kterou platíte, vyjadřujete část své identity, by ve středověku nikoho ani nenapadla. Například.
