V literárním žánru, který byl dlouhá léta spíše doménou anglosaských autorů, se nyní výrazně prosazují autoři skandinávští. A neděje se tak jen v Evropě, i američtí čtenáři začínají přicházet na chuť temným a napínavým příběhům ze Švédska, Norska, Dánska, Finska či z Islandu. Přitom se zdá, že zajímavých a schopných autorů thrillerů má severské písemnictví momentálně až nadbytek. Na našem knižním trhu se každou chvíli zjeví nové jméno. (Či jména – ve Skandinávii se zjevně s oblibou tvoří ve dvojicích, o tom nás už kdysi přesvědčili Maj Sjöwallová a Per Wahlöö.)
Zdánlivě vše začalo mezinárodním úspěchem trilogie Stiega Larssona, ale mnohé z těch pozoruhodných děl, jimž postupně přicházíme na chuť, byla napsána souběžně nebo i dřív. Larssonománie byla jen spouštěcím mechanismem, který vybudil nakladatelský zájem. V pozoruhodné kolektivní publikaci Tajemství dívky s dračím tetováním (česky Host, ISBN 978-80-7294-610-5) se zkoumá nejen Larssonova trilogie a Larssonův život, ale také fenomén severské detektivní a napínavé literatury obecně. Citován je tu článek z britského týdeníku The Economist, v němž čteme:
Za úspěchem severských autorů stojí tři faktory: jazyk, hrdinové a prostředí. Niclas Salomonsson, literární agent, který zastupuje skoro všechny zavedené i začínající autory detektivek ze skandinávské oblasti, soudí, že tento úspěch do značné míry souvisí se stylem, který je „realistický, jednoduchý a precizní... zbavený všech zbytečných slov". Prosté, přímé psaní oproštěné od metafor se k žánru dobře hodí.
Neméně důležitý v severské krimi je ovšem i obraz společnosti, který tu skrze stránky knih vystupuje. Severské země patří (nebo do nedávna patřily) k prosperujícím státům, mají fungující a stabilní sociální systém. Týdeník The Economist v této souvislosti píše: ...nejlepší skandinávská próza prokopává jakousi sluj, která propojuje ty, kdo jsou uvnitř systému, tedy bohaté a mocné, s těmi, kdo jsou mimo, což jsou všichni chudí, vykořisťovaní a ohrožení.
Jsou tu však i vlivy klimatu, které dodávají skandinávským thrillerům neopakovatelný ráz: Chlad a tma severského podnebí, při kterém jsou dveře na petlici, závěsy zatažené, poskytuje autorům detektivek ideální prostředí.
Noci jsou dlouhé, alkohol jedině tvrdý a lidé jsou vychováváni k tomu, aby skrývali své pocity a zamykali svá tajemství, připomíná britský The Economist.
Ani český knižní trh není před invazí skandinávských kriminálních románů imunní – a byla by jen naše škoda, kdyby byl.
Kouzlu skandinávské detektivky před časem podlehlo i Argo. Jeho novinka Skryj mě ve svém srdci (ISBN 978-80-257-0610) je volným pokračováním románu Dej mi své oči, velmi úspěšné detektivky Torstena Petterssona, příslušníka švédské komunity ve Finsku.
Dnes už početnou edici Severské krimi nakladatelství Moba rozšíří nový detektivní román populárního islandského autora Arnaldura Indridasona Oběť (Moba, ISBN 978-80-243-4616-8).
Román dánského autora Jussiho Adler-Olsena Zabijáci (Host, ISBN 978-80-7294-632-7) přináší druhý případ komisaře Carla Mørcka z oddělení Q, zabývající se odloženými případy zvláštní důležitosti. Ten se spolu se svým asistentem Asadem a mladou prostořekou Rose pouští do pátrání, které vede všemi patry společnosti: od toho největšího chudáka na hlavním nádraží až po muže na vrcholu... První Adler-Olsenův román o oddělení Q Žena v kleci je zároveň Hostem reeditován v brožované podobě (ISBN 978-80-7294-662-4).
Zbrusu nové jméno představuje Motto: pod románem Osvoboď nás od zlého (ISBN 978-80-7246-675-7) je podepsán norský autor Kjetil Try. Jeho hrdinou je komisař Rolf Lykke.
Zatím neznámou autorkou je pro nás také Švédka Mari Jungstedtová. Její román Neviditelný (ISBN 978-80-87497-58-6) se odehrává v malebném prostředí ostrova Gotland.
