Jsou hudební festivaly ekonomickým přínosem?

Email Tisk PDF

obecni-dumVe čtvrtek 29. března se v budově Ministerstva kultury ČR konal seminář „Jsou hudební festivaly ekonomickým přínosem?". Zabýval se otázkami financování hudebních festivalů, zejména s ohledem na jejich ekonomický dopad, a to jak v místech jejich konání, tak v rámci celé České republiky.

Na semináři představila svoji ekonomickou analýzu deseti hudebních festivalů organizovaných Asociací hudebních festivalů ČR agentura Economic impacT. Z jejich výsledků uvádíme některé zajímavé poznatky.

Na festivaly většinou chodí místní lidé. Vyplývá to ze studie, která zjistila, že průměrně festivaly navštívilo 60,1 % místních návštěvníků (s bydlištěm v tomtéž městě), 19,2 % z jiných míst daného kraje, 14,2 % z jiných krajů ČR a 6,5 % ze zahraničí. Přitom výzkum zjistil v dotazníkovém průzkumu, který se loni v rámci čtyř festivalů uskutečnil mezi 3500 posluchači, že většina lidí přijíždí do měst právě za hudbou.

Hudební přehlídky jsou státu prospěšné nejen společensky, ale také ekonomicky. Návštěvníci utratili 53, 7 mil. Kč za vstupenky na festivaly. Dalších 51,9 mil. Kč utratili v souvislosti s návštěvou festivalu za ubytování, stravu, dopravu, další služby a nákupy. Z toho 19,4 mil. Kč utratili v ČR zahraniční návštěvníci, které sem festival přilákal. Roli hraje také to, že ekonomiku rozpohybovaly také výdaje pořadatelů festivalů, které dosahovaly cca 216 mil. Kč (včetně hodnoty barterových smluv).

Ředitelka agentury Economic impacT Tereza Raabová k tomu podotkla: „Dramaturgie jsou natolik atraktivní, že by bylo dobré přilákat více zahraničních a přespolních návštěvníků obzvlášť v případě, pokud se festivaly chtějí dále zaměřovat na ekonomické dopady."

Díky festivalům stát získal přibližně 17,2 mil. Kč na dani z přidané hodnoty a spotřebních daních, 16,5 mil. Kč v podobě daní z příjmů fyzických a právnických osob, 4,2 mil. Kč ve formě jiných daní a poplatků a dalších 21,3 mil. Kč na sociálním a zdravotním pojištění. Celkem tedy veřejné rozpočty získaly díky festivalům AHF ČR 59,3 mil. Kč. Navíc díky festivalům se zvýšil celkový obrat ekonomických subjektů sídlících ve městech konání festivalů minimálně o 283,5 mil. Kč. Nutno připomenout rovněž nárůst pracovních příležitostí (bylo vytvořeno více než 100 stálých pracovních míst).

Z hlediska ekonomických dopadů jsou stále nejúspěšnější Pražské jaro a Mezinárodní hudební festival Český Krumlov.

Zpráva ve svém souhrnu na závěr konstatuje také to, že festivaly mají kromě ekonomických dopadů především společenský a sociální význam. Vytváří v lidech pocit hrdosti na svá města, zlepšují mezilidské vztahy, mají také schopnost své návštěvníky vzdělávat, rozvíjet v nich kreativitu a činit je spokojenější a úspěšnější.

Seminář pořádala Asociace hudebních festivalů České republiky, která rovněž byla zadavatelem ekonomické analýzy. Na semináři kromě bývalého a současného prezidenta asociace vystoupili Ing. Marek Rojíček, PhD., vrchní ředitel, Sekce makroekonomických statistik ČSÚ, Ing. Tereza Raabová, PhD., ředitelka Economic impacT v.o.s., zpracovatelka Analýzy ekonomických dopadů festivalů a Dkfm. Bernd Gaubinger, vedoucí hospodářské politiky a kulturní zmocněnec Salzburgské hospodářské komory.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 30 Březen 2012 11:00 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz