Slib zabíjet aneb Dekadentní, pitomé, pohádkové a mnoha lidem lahodící

Email Tisk PDF

John Wick 2 plakátRozeberme si film John Wick 2, jemuž dává (tentokrát pošetilý) kritik a vynikající překladatel František Fuka hned čtyři z pěti možných hvězdiček, rozeberme si jej bod po bodu.
Bodů ostatně moc nebude. Tři s názvy dekadence, pitomina a lahoda mě přesto napadají.

 


1. Dekadence.
Film John Wick 2 je určitě dekadentní programově, řekl bych, a to hlavně v první části. V druhé už ne, pro to tam totiž není pro množství zobrazených zabití dost času.
Film John Wick 2 samo sebou estetizuje zbraně, ale to je v podobných snímcích běžné. Nevadí mi to. Zde je ovšem esteticky podána i sebevraždu ženy, která vstupuje nahá do lázně poté, co si prořeže žíly na předloktích. Nato ji Wick střelí do hlavy. Tato sebevražda je ve filmu, domnívám se, jen proto, aby Wick krásku nemusel do hlavy střelit rovnou.
2. Pitomost a pohádka.
Wicka by samozřejmě v realitě zabili rychle. Toto ale je spíš podklad pro dobrou bojovou počítačovou hru, i když skoro celá první hodina filmu se dle mého názoru blíží podřadnému, ba nudnému odpadu, který vážně může akceptovat v podstatě jen debil. - Ale ano, uznávám, Jsme přece skoro všichni intelektuálové a umíme tudíž vnímat „campově“ a nevážně. S nadhledem a odstupem. To ale není vždy jen výhra.
3. Lahoda.
Představitel Wicka Keanu Reeves má neskutečné charisma. Od mládí dodnes. Je, tuším, stejný ročník jako já, a ledacos bych dal za to, abych vypadal jako on; nicméně ani Reevesův šarm by na „utáhnutí“ celého filmu a vygenerování potřebné návštěvnosti nestačil. A to ani spolu s charismatem Franco Nera, který je taktéž na plátně chvilenku přítomen a jehož půvaby já osobně nevnímám.
Takže čím je celek lahodný? A láká tu ještě něco?
Jistěže. Zobrazované zabíjení, to je bez debaty, a to samé přitahuje i právě hráče bojových her. Pochyb přitom není, že částí diváctva u podobných atrakcí vždycky budou deprivanti, kterým vraždění lahodí prostě už tím, že sublimuje jejich deprivace.
Ale ptám se dál, není-li nakonec takový malilinký deprivant ukryt v každém z nás, a sám se přiznám, že taky mně ty nejlepší scény („střílečka“ v podzemním labyrintu, zabíjení v davu přeplněného koncertu) dostaly a fascinovaly. Neboť násilí (bohužel) fascinuje.
Za skutečně pozitivní a přínosnou sekvenci tohoto filmu mám nicméně pouze tu, kdy zdánlivý bezdomovec (válející se pod denním tiskem na zemi), sejme nečekaně dvěma výstřely dva padouchy. A proč že se mi tento záludný moment tak líbil? To je snadné. Osobně mám pocit, že právě do podobných chudáků si dnes leckdo rád kopne, ale po zhlédnutí Johna Wicka 2 už to nikdy víc neudělá.
A zobrazované tu násilí? Je bezesporu ještě explicitnější než v někdejší první části a po lopatě to lze doložit už prostě tím, že zatímco v jedničce jen někdo říká „tři chlapy zabil jen propiskou“, ve dvojce už přímo sledujeme, jak tři chlapy opravdu LZE odpravit ořezanou tužkou.
Scénář má ovšem nejen tyto nechutné špílce, ale kupříkladu i židovsko-mstitelský podtext, který se hloub neodvažuji analyzovat, ale vzpomeňme, že podobný už tkví ve známé sérii s Charlesem Bronsonem Přání smrti, a to nejvíc v její prostřední (třetí) části.
Zajímavé je i časové situování druhého dílu do doby jen čtyři dny po událostech ze snímku prvního a ještě „napadnutější“ se mi zdá ono ryze paranoidní finále, které přímo vybízí, aby díl třetí začal rovnou. Ale opět nelze neupozornit, že je podobný konec prvořadě pohádkou a absurditou. A právě jen jako absurdní pohádku a nic víc lze tento výtvor přijmout a buďte, pěkně prosím, rádi, že se díky němu odreaguje řádka potenciálních psychopatů, která by jinak přešla do praxe. A odreaguje se nejen ve chvílích, kdy už padesátý chlap dostává od Wicka „lesklou střelu“ (slovy Jiřího Suchého) do středu obličeje, ale třeba i v působivém momentě až ke konci filmu, kdy se plátno zaplní esteticky krvavě poďobanou Reevesovou tváří a Wick přímo do kamery zadeklamuje (cituji ale pouze přibližně): „A slibuji, že budu zabíjet a zabíjet a zabíjet!“


John Wick 2
USA 2017. Scénář Derek Kolstad. Režie Chad Stahelski. Hrají Keanu Reeves, Franco Nero, Laurence Fishburne a další. Délka 2 hodiny 2 minuty

 

Trailer:

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz