Recenze: Rodinný film – Pes Otto zachraňuje českou kinematografii

Email Tisk PDF

Pes Otto v Rodinném filmuMožná jste si všimli režiséra Olma Omerzu už před pár lety díky jeho debutu Příliš mladá noc. Teď byste si ho měli všimnout znova.

 

Omerzu je sice Slovinec, ale vystudoval FAMU a většina jeho štábu je z Čech, tudíž ho, pokud chceme, klidně můžeme považovat za novou filmovou naději, kterou tady pořád hladově vyhlížíme. Svým druhým filmem směřuje Omerzu vstříc širšímu publiku, ale nepodléhá přitom podbízivosti či laciné efektnosti. Možná si jen mohl odpustit „stylovost“, spojenou s hudbou a příliš dokonalým barevným laděním celku.

 

Omerzu je výborný ve vedení herců. A scénář Rodinného filmu je vystavěn atypicky, děj se vyvíjí dost překvapivě na poměry žánru (který vlastně název filmu naplňuje). Určitě je vhodný pro rodiče a děti zhruba ve věku těch filmových, ale i pro všechny, které zajímá psychologicky zpracované téma „rodiny“. Toto téma je tu nahlédnuto z více stran, očima dospívajících dětí i dospělých rodičů, částečně i člověka, který rodinu nemá. Kubínovi jsou zaopatření, tvoří elegantní pár, jejich děti jsou chytré, hezké, bezproblémové, a přesto první záběr na ně, když jedou v autě, působí trošičku dusivě. Jakoby všechno bylo v pořádku až tak moc, že každý z rodiny svým způsobem zatouží po úniku, po narušení této dokonalosti. Což všichni v průběhu děje okusí.

 

Naznačené téma spojuje psí hrdina jménem Otto. Hezky je tu zachycené, jak někdy lidé v rodině snáz komunikují přes psa, přes něj si i vyjadřují lásku, když jim to stud či jiné zábrany nedovolí. Poté, co loď jeho páníčků převrhne mořská bouře, Otto si vyslouží vlastní dějovou linku. V ní se jako Robinson Crusoe učí přežívat na pustém ostrově. Jeho osud funguje zároveň jako symbol vývoje vztahů v rodině Kubínových, které jsou najednou napjaté a rodině hrozí rozpad, podobně jako Ottovi hrozí, že na ostrově nepřežije. Pes podává skutečně úctyhodný herecký výkon (až na to, že ve skutečnosti prý byli na place psi tři, ve výsledku se ale střídali spíš dva), takže se nedá úplně říct, který z těch psů je ten talentovaný (a nejspíš se zdá, že talentovaný byl především štáb při práci se zvířetem, protože Ottovi se dá skutečně věřit strach, stesk i únava, když sám bloudí tropickým ostrovem a hledá něco k jídlu nebo pití a kam by složil hlavu.

 

Je pravda, že první Omerzuův film Příliš mladá noc se mi líbil o něco víc. Byl jemně rozrušující, osobitější a překvapivější. Ale na druhou stranu jsem divák – hledač kuriozit a nejjemnějších jemností, navíc nejsem ve věku ani jednoho z hlavních hrdinů Rodinného filmu, naopak dívka v podání Natálie Řehořové z Příliš mladé noci mi byla blízko dost. Přála bych Rodinnému filmu, aby se stal skoromainstreamem, aby na něj přišlo hodně lidí do kina a aby se z něj stal ten typ filmu, na který se televizní diváci těší, až ho budou zase dávat. Přála bych režisérovi Olmo Omerzu, aby točil. Protože když jde točit, má dobře propracovaný scénář (což se v českém filmu poslední doby tak často nevidí), a nevídaně kvalitně jej zrežíruje. Za mě by mohlo do Rodinného filmu proniknout trochu víc zběsilosti jako v tom minulém, ale to už jsme zas u toho, jaký typ diváka jsem já...

 

Rodinný film

Česká republika, 2015, 95 min.

Scénář: Olmo Omerzu, Nebojša Pop-Tašič

režie: Olmo Omerzu

kamera: Lukáš Milota

hudba: Šimon Holý

hrají: Karel Roden, Vanda Hybnerová, Jenovéfa Boková, Daniel Kadlec, Martin Pechlát, Eliška Křenková

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Sobota, 20 Únor 2016 10:35 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz