Recenze: Ma ma - Smrt není zlá, ani umírání

Email Tisk PDF

Ma maRežisér filmů Sex a Lucía, Milenci ze severního pólu či Chaotická Ana Júlio Medém je podobně jako jeho španělský kolega Pedro Almodóvar filmařem velkých emocí. Při Ma ma mi tekly slzy dvě hodiny v kuse.

 

Tekly tak, že jsem se styděla vyjít ven z kina, protože muselo být každému jasné, od čeho mám tak opuchlé oči. Medém byl vždycky dobrý v citovém vydírání diváků a i tentokrát se jako obvykle pohybuje skoro celou dobu po hranici kýče a občas za ní možná padá, ale přesto je Ma ma skvělý film. O kýči mluvím asi proto, že se ve filmu od začátku rychle střídají silně pozitivní emoce se silně negativními, až zjistíme, že jde o princip, na kterém film stojí, a zároveň i o téma. Něco jako: „život se ve výsledku skládá z velké krásy i velkého utrpení“. Jedním z podtémat pak je, že život smrtí nekončí, což je téma, kterým se Medém zabýval i v Chaotické Aně (Ana pomocí hypnózy odhalovala své minulé životy a díky tomu se učila chápat, kým je v životě, který právě žije). To celé můžeme zároveň chápat jako metaforu (nelze vnímat sebe sama nezávisle na předcích a na celém lidstvu), tedy ne že by nám Medém nutně chtěl za každou cenu vnutit víru v cestování duší. Postava Magdy, kterou ztvárnila Penelope Crúz dokonce v boha vůbec nevěří, v nesmrtelnost duše ale ano.

 

Ma ma je nejpozitivnějším filmem o umírání, jaký jsem kdy viděla. Kdybych si dopředu zjistila, o čem film je (tedy že o umírání), asi bych na něj raději ani nešla. Proto jsem ráda, že jsem to neudělala. V Ma ma se odráží i španělská krize, a ani přesto není ani zoufalý, ani bezvýchodný. Je o schopnosti žít šťastný život, i když tomu vnější okolnosti nepřejí.

 

Podobně jako třeba Chaotická Ana je Ma ma natočená z pohledu ženy – hlavní hrdinky Magdy. Penelope Crúz se také podílela na scénáři a film spoluprodukovala a dalo by se říct, že jde o její životní roli. A Medém se tímto filmem definitivně zařadil po bok filmařů, kteří točí o ženách, jakoby sami byli ženami (Ingmar Bergman, Michelangelo Antonioni).

 

Magda je smrtelně nemocná, a proto je nucená vyrovnat se se svou smrtelností i se svým dosavadním životem. Její postava se učí přijímat, co k ní přichází, a přitom naplno prožít poslední chvíle života, které jí zbývají. Vlastně se u nás v poslední době o něco podobného pokusil i režisér Slávek Horák ve filmu Domácí péče se skvělou Alenou Mihulovou v hlavní roli, ale česká verze působí oproti té španělské velmi přízemně. Zatímco zdravotní sestra Vlasta se jakžtakž smíří s tím, že odchází ze života (přičemž její pokus o ponoření do sebe sama zůstane z pohledu filmu na půli cesty mezi jízlivým výsměchem mířeným vůči „ezoterickým“ šarlatánům), Magda nemá žádný ostych pohybovat se v duchovním prostoru, který ji povznáší. Nepotřebuje si jasně definovat, v co přesně věří či nevěří a v prožívání svých emocí je díky tomu mnohokrát svobodnější.

 

Režisér Júlio Medém zítra 16. února 2016 osobně uvede svůj nový film na zahájení festivalu Španělských filmů La Pelicula.

 

Ma ma

Španělsko, 2015, 111 min.

Scénář a režie: Júlio Medém

Kamera: Kiko de la Rica

Hudba: Eduardo Cruz, Alberto Iglesias

Hrají: Penelope Cruz, Silvia Abascal, Elena Carranza, Nicolás de Vicente, Asier Etxeandia, Anna Jimenéz, Javier Martos, Luis Tosar...

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 15 Únor 2016 10:18 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz