Reflexe: Od Snové novely k Eyes wide shut

Email Tisk PDF

Eyes wide shutVěděli jste, že Kubrickův film Eyes wide shut vychází z knižní předlohy? A že tato předloha vyšla ve Vídni v roce 1926, v ovzduší čerstvě poznamenaném psychoanalýzou?

 

Některé filmy jsou tak dobré, že lituju, že je už nikdy neuvidím znova poprvé. Eyes wide shut k nim jistojistě patří. Tudíž - když jsem zjistila, že vyšla kniha, která tento film detailně rozebírá a srovnává s knižní předlohou, měla jsem velikou radost. A potom ještě větší, když jsem knihu začala číst, protože se mi otevřel úplně nový svět plný interpretací tohohle veledíla, které jsem si předtím dost nevychutnala - jednak jsem se nově dozvěděla intimní okolnosti z Kubrickova života a zjistila, že tenhle film pro něj byl mnohem osobnějším než jsem tušila, druhak mě okouzlilo, když jsem si uvědomila, jak lehce děj lavíruje mezi realitou a snem, aniž by si to divák uvědomoval. Když jsem si Eyes wide shut pustila po přečtení knihy znovu, bylo to ještě lepší než poprvé. A navíc (!!!) - se teď můžu těšit, až si přečtu předobraz tohoto filmu - Snovou novelu od Arthura Schnitzlera. Na což se těším opravdu hodně.

 

Arthur Schnitzler (1862-1931) prožil svůj život ve Vídni. Vystudoval medicínu stejně jako jeho otec (a také jako otec Stanleyho Kubricka). Svou literární kariéru příznačně zahájil až po otcově smrti. Psal hlavně novely, povídky a divadelní hry. V jeho povídce Poručík Gustík je údajně poprvé použita metoda proudu vědomí v německojazyčné literatuře. Byl členem avantgardní umělecké skupiny Jung Wien (ovlivněn touto skupinou byli například Robert Musil, Joseph Roth či Ödön von Horváth). Ve Snové novele se Schnitzler věnuje pokrytectví v partnerských vztazích a zpochybňuje obecně příliš jasně vnímanou a vyzdvihovanou hranici mezi představou a skutečností. S odhalením první skryté vrstvy se ale nespokojí a jde dál - nepátrá jen po skryté touze po nevěře, ale i potom, co stojí za ní, přičemž dosahuje jakési cyklické struktury, a touhu  po nevěře vnímá jako symbol potřeby uhnout ze zajetých kolejí a tím si lépe uvědomit sebe sama.

 

Filmu Eyes wide shut (v češtině Spalující touha) se věnují tři autoři, každý z trošku jiného hlediska.

 

Jakub Felcman nejprve čtenáře zasvětí do faktografických okolností vzniku filmu (naznačí, jak moc možná zůstal film nedokončený, k čemuž se Studio Warnes bros nechtělo přiznat, a tak předstíralo, že režisér stihl všechny dokončovací práce).

 

Potom přichází na řadu rozbor scenáristy Viléma Hakla, která si všímá třeba toho, jak režisér nenápadně buduje u diváka dojem, že sleduje sen a ne realitu, ale dělá to tak, aby tento pocit divákovi poskytl pouze na nevědomé úrovni. Popisuje taky, jak Kubrick až posedle pracuje s nedořečeností, protože věří, že skutečného účinku film dosahuje až ve chvíli, kdy si divák musí význam domyslet sám. Hakl se taky dotkne úvahy nad tím, co je zač tajemné společenství, sekta nejmocnějších, která pořádá orgie, v nichž život obyčejného člověka nemá velkou hodnotu (vyšší hodnotou je zachování stavu věcí, jak jsou – aby mocní zůstali mocnými), a vůbec naznačí mnoho dalších nečekaných vrstev, které lze ve filmu hledat.

 

Marie Mravcová v následujícím textu rozebere dílo Snová novela. Upozorní na to, že svou roli v Schnitzlerově uměleckém výrazu mohl zahrát fakt, že do třiceti let pracoval jako lékaž a získal zkušenosti s hypnózou a sugescí, a také to, že žil velmi promiskuitním způsobem. Instituce manželství je jedním ze Schnitzlerových základních témat a většinu Schtzlerových postav si lze dobře představit jako pacienty Sigmunda Freuda.

 

Na rozbor Marie Mravcové navazuje Jakub Felcman s vlastním rozborem filmu. Ten upozorní například na symetrii a matematickou preciznost, s níž je film vykonstruován a nečekané množství způsobů, jak film vykládat: „Srovnání s předlohou. Výklad psychoanalytický. Eyes wide shut jako glosa k míře dekadence západní společnosti před šokem 9/11. Jako kritika debordovské „společnosti spektáklu“. Marxistický film o panickém strachu střední třídy „z elit“ nad ní „i lůzou“ pod ní. Bill Harford coby moderní pan Odysseus.“

 

Jakub Felcman, Vilém Hakl, Marie Mravcová: Od Snové novely k Eyes wide shut. Kubrickova adaptace Schnitzlera scenáristickým pohledem

NAMU 2015 – ISBN 978-80-7331-361-6, vydalo Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze, Praha, 2015, 1. vydání, 225 stran.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz