Recenze: Fúsi – Obézní lůzr is new sexy

Email Tisk PDF

FúsiSeverské filmy o outsiderech se v posledních letech staly skoro odpudivým klišé a stvoření hlavního hrdiny outsidera navíc zavání citovým vydíráním. Divák outsidera lituje a chce vědět, jak to s ním dopadne, protože si nemůže pomoct (každý přece máme v sobě aspoň něco z outsidera), jenže často je pak tento divák naštvaný, že kvůli soucitu sledoval „nějakou temnou pomalou blbost“. Což ale rozhodně není případ Fúsiho.

 

 

Lůzr se superschopnostmi

 Islandský režisér Dagur Kári točí většinou filmy o outsiderech. I Fúsi z jeho posledního filmu je outsider. Je mu přes čtyřicet, váží hodně přes sto kilo, bydlí u matky a neumí sbalit holku - řečeno banálně. Řečeno trošku líp – Fúsi má strach ze života a bojí se dospět, bojí se přijmout odpovědnost za sebe sama, bojí se dělat cokoli jinak, než je zvyklý, bojí se riskovat odmítnutí při navazování partnerských vztahů. Zajímá-li vás toto téma, je už pak trošku jedno, jestli sledujete severský film o outsiderovi nebo ne.

A navíc - Dagur Kári sice píše a točí o outsiderech, jenže jeho outsideři mají vždycky obrovské a neokoukané charisma, jsou vtipní a ocitají se přesně v takových magických situacích, jaké si tajně vysníváme, že bychom chtěli zažít, nebo aspoň minimálně vidět ve filmu.

Fúsi se ocitne v situaci, kterou by mu každý muž, kterému se nedaří najít si partnerku, záviděl. Potká hezkou milou Sjofn, která ho sama osloví, potom je ochotná jít s ním na rande (i když tvrdí, že se chce jen přátelit). Následně Sjofn přijde o práci květinářky a musí nastoupit do firmy na třídění odpadků, z čehož upadne do hluboké deprese, asi proto, že to považuje za trapas. Tehdy přichází Fúsiho chvíle – může se o ni začít starat a dokazovat jí své kvality, i když není na první pohled největší borec z Islandu. Nevadí mu, že Sjofn chodí v oranžových monterkách - vaří jí, myje ji, uklízí, dokonce si vezme dovolenou a začne místo ní chodit do práce, aby o ni nepřišla. Oba se spolu ocitnou v meziprostoru, mimo tlaky okolního světa, v němž každý ví, jak by se mělo žít. Jako ostatní Káriho outsideři, ani Fúsi vlastně spíš jen nezapadá do maloměstkých představ svého okolí o úspěšném mladém muži, protože je tlustý a trošku infantilní. Jeho existence tedy spíš odhaluje předsudky vedlejších postav, než Fúsiho slabiny. Během filmu divák převrátí své mínění o tom, kdo tu je a kdo není outsider. Káriho outsideři totiž mívají zvláštní druh superschopností. Díky tomu, že žijí mimo klasicky nastavené podmínky, pohybují se v trošičku jiných limitech a dovedou překvapit a okouzlit (Fúsi nechá zahrát pro Sjofn její oblíbenou písničku v rádiu, u čehož se ukáže, že se dobře zná s moderátorem z rádia, protože mu volá každý den).

Stejně dojímá a překvapuje i Dagur Kári – jeho severský film o outsiderovi není ani pomalý ani temný. Je skvěle, nečekaně a vtipně napsaný, rafičí klišé, která nenaplňuje, a Gunnar Jónsson působí v roli Fúsiho jakoby se v ní narodil.

 

Fúsi

Island/Dánsko, 2015, 94 min.

Scénář a režie: Dagur Kári

hrají: Gunnar Jónsson, Ilmur Kristtjánsdóttir, Margrét Helga Jóhansdóttir, Zlatko Kritkic...

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 21 Leden 2016 11:03 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz