Přestože před udílením Cen Alfréda Radoka za rok 2011 (umělecké počiny v oblasti divadla) panovala v sobotu večer v Divadle v Dlouhé až rodinná pohoda, osobnosti nominované projevovaly již dlouho před tím známky nervozity. Dalo se to pochopit, Ceny Alfreda Radoka jsou původními cenami české divadelní kritiky a mají svou váhu.
Související: Radokovy ceny rozdány. Úspěch pro Divadlo v Dlouhé a Pražské komorní divadlo
Mezi laureáty v kategorii Hudba byl i Prof. PhDr. Miloš Štědroň CSc. ,hudební skladatel, vědec, pedagog a veskrze vitální člověk, který nám do loňského dvojčísla Literárních novin (51/52) poskytl rozhovor o Leoši Janáčkovi v souvislosti s jeho spoluautorstvím při vzniku hry Leoš aneb Tvá nejvěrnější, které úspěšně uvádí brněnské Divadlo Husa na provázku. Mluvil jsem s ním krátce před a po a musím říct, že radost z obdržení prestižní ceny byla očividná a určitě z ní má radost i Milan Uhde, autor libreta, celé kulturní Brno i samotný Leoš Janáček. V té Štědroňově hudbě je Janáčkova duše, jeho rozervanost, janáčkovské entity a ještě něco navíc, co Štědroň přetavil do mrazení v šíji. A stejný pocit se mě zmocňoval, když zaznělo Milošovo jméno a on si šel pro cenu. Promiňte mi ten osobní pocit- ale o čem jiném kumšt je, když ne o blahodárném mrazení a nekumšt o chladné lhostejnosti? Miloši, gratulujeme!
