Přijde Národní galerie o českou Monu Lisu?

Email Tisk PDF

Vysebrodsky cyklus narozeni pane neznamy mistr vyrezV sobotu 9. listopadu mělo být jasno o osudu patnácti obrazů, o jejichž navrácení ze sbírek Národní galerie v Praze požádaly tři církevní řády. K dohodě zatím nedošlo. Šestiměsíční lhůta daná zákonem je prý příliš krátká. Jednání budou pokračovat.

Souviusející: Stanovisko Národní galerie v Praze

Celkem pět výzev o vydání movitých věcí umělecké povahy dostala Národní galerie v Praze poté, co v platnost vešel zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Tři výzvy byly podány 9. května. Podle zákona měla tedy být písmenná dohoda o vydání uzavřena k 9. listopadu. Na schůzce, která se uskutečnila minulý týden, však obě strany, tedy představitelé Národní galerie a zástupce tří církevních řádů, konstatovaly, že „s ohledem na novost a mimořádnou složitost vztahů a právní úpravy budou i nadále pokračovat konsensuální jednání ohledně podaných výzev k vydání majetku dle zákona".
Lhůta šesti měsíců, kterou stanovuje zákon, není v tomto případě prý dostatečná pro posouzení nároku. „Jedná se o problematiku složitou z hlediska právního, uměleckého, historického a náboženského a souvisí s tím obstarávání a vyhodnocování obrovského množství archivního a dalšího dokumentačního materiálu, " konstatuje tisková zpráva, vydaná po schůzce.
Vít Vlnas, který je v současné době pověřený vedením Národní galerie, k tomu říká: „Fakticky to znamená, že dnes jsme písemnou dohodu neuzavřeli. Druhá strana však zatím nepoužije náhradní mechanismus, tedy možnost obrátit se na soud. Vzhledem k mimořádnému významu uměleckých děl se obě strany dohodly na přiměřeném prodloužení lhůty pro rozhodnutí, a to v řádu týdnů až měsíců."
Již na říjnové tiskové konferenci Vít Vlnas oznámil, že pokud by se požadovaná umělecká díla stala znovu majetkem církví a náboženských společností, podaří se s největší pravděpodobností uzavřít dohodu, že i „nadále zůstanou formou zápůjčky ve stálých expozicích Národní galerie v Praze". Ochotu zapůjčit vzácná díla Národní galerii tehdy potvrdil také Gejza Šidlovský, bibliotékář strahovského kláštera premonstrátů, který za církevní subjekty vede jednání s Národní galerií. Prodloužení lhůty tuto ochotu ¬– podle tiskové zprávy Národní galerie – nikterak nezpochybňuje.
O jaká díla v tomto listopadovém termínu konkrétně jde?
O dva obrazy Petera Paula Rubense (Umučení sv. Tomáše a Sv. Augustin) žádá Česká provincie řádu sv. Augustina. Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou si nárokuje čtyři obrazy, které byly součástí oltáře křížovnického velmistra Mikuláše Pulchera. A do třetice: Cisterciácké opatství Vyšší Brod se domáhá devíti deskových obrazů z tzv. Vyšebrodského cyklu, tedy děl, která podle některých historiků umění mají pro Národní galerii a její sbírku středověkého umění stejný význam jako má Mona Lisa pro pařížský Louvre.
Podle zákona mohou být vydávány movité věci, které funkčně (!) souvisely nebo souvisejí s nemovitostmi, jež církevní řády již vlastní nebo jim budou také navráceny. U některých požadovaných děl právě tento požadavek „funkční" souvislosti není snadno doložitelný.
Další žádosti – v srpnu, respektive v říjnu – vzešly od Českomoravská provincie Hospitálského řádu sv. Jana z Boha - Milosrdných bratří (čtyři obrazy) a od Benediktinského opatství Emauzy (deset obrazů). Případné další žádosti by se ale mohly objevit ještě do konce letošního roku.
Národní galerie naopak neeviduje žádnou žádost o vydání pozemku či nemovitého majetku. Na Šternberský palác se tzv. církevní restituce nemohou vztáhnout. „Podle dostupných dokumentů Šternberský palác získala za protektorátu Kongregace školských sester III. řádu sv. Františka Serafínského. Ta zde však neprovozovala žádnou činnost, protože v objektu bylo umístěno vládní vojsko. Od roku 1946 pak začala budovu využívat galerie, která sem umístila své sbírky. V současné době je zde umístěna část expozice Sbírky starého umění Národní galerie v Praze. Z toho vyplývá, že v rozhodném období Šternberský palác nesloužil církevním účelům, a nemůže být proto církvi vrácen, a to i kdyby ho stát zabavil výše zmíněné církevní kongregaci až po 25. 2. 1948," konstatuje v tiskové zprávě Národní galerie.Mistr Vy ebrodského cyklu Narození Pán

K obrázku:
Mezi devíti obrazy z Vyšebrodského cyklu, o jejichž vydání usiluje Cisterciácké opatství Vyšší Brod je také desková malba Narození Páně.
REPRO: Národní galerie v Praze

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 11 Listopad 2013 08:19 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB