Kulturní tipy Veroniky Švábové

Email Tisk PDF

veronika švábováHerečka a tanečnice Veronika Švábová je v současné době v Innsbrucku a hodně si tam čte.

 

 

S divadlem bratří Formanů tu hrajeme představení Obludárium (hrajeme ho s přestávkami už 7 let!), tak jsem si vzala s sebou několik knih, které bych Vám chtěla představit a tady chtěla prostudovat, v ideálním případě přečíst. Každá kniha je úplně jiná, ale nějak mi v tuhle chvíli přišly do ruky. V Innsbrucku je ale možno se během dvaceti minut dostat na vlek, tak nevím, jestli nad literaturou nezvítězí tentokrát hory. Představení hrajeme až večer, tak během dne máme čas, kromě zítřka, kdy zkoušíme.

 

S naší divadelní skupinou Handa Gote research and development už od února připravujeme nové představení s názvem Eleusis. Protože výzkumu a vývoji naše skupina věnuje při přípravách projektů opravdu hodně času, tak si hledáme literaturu a čteme a zkoumáme a díváme se na filmy, zkrátka hltáme všechno, co se tématu týče. Publikaci "You are here, Art after the internet" jsem objevila v knihkupectví NG ve Velteržním paláci. Kniha je v angličtině a je to soubor textů, které oscilují mezi eseji, uměleckými projekty až provokacemi. Texty, které shromáždil kurátor Omar Kholeif, napsali hlavně umělci, kurátoři, teoretici. Knihu vydalo v roce 2014 anglické nakladatelství Cornerhouse and Space. V textu "Note to Capitalisation" se Stephanie Bailey například zabývá právě hlavním tématem, co vlastně za prostor dnes internet je. Proč editoři na obálce knihy zvolili malé i ve slově internet? Od devadesátých let se naše povědomí o internetu velmi změnilo. Dneska už na internet chodíme stejně jako chodíme do parku (do parku možná chodíme mnohem méně). A stejně tak se mění naše ponětí o světě, naše myšlení, a stejně tak se mění umění. V digitálním světě, který teď obýváme se zásadně mění tzv. "public space", tedy možnost, jak se vyjádřit, jak se prezentovat, jak komunikovat, atd. atd. Kniha se zabývá otázkou, v jakém vzájemném vztahu je formální stránka, estetika a koncept umění a jak to všechno dohromady funguje a působí při ohromném vzestupu internetu, který je dnes všudypřítomný. Je to prostě kniha velmi podnětná, myslím nejenom pro umělce a uměnovědce a hlavně je velmi velmi současná.

 

Další kniha je naopak zase velmi stará. Při našich "výzkumech" jsem narazila na Platónův spis Hippias menší, kde se Platón (jako obvykle v dialozích) zabývá u něj docela neobvyklou otázkou:  Jestli je zlo, které někdo vyvolal nechtěně svojí nevědomostí horší, než zlo vyvolané  záměrně. Platón se přiklání k tomu, že zlo z neznalosti a nevědomosti je horší. Takže dost dobrá kniha k zamyšlení i dnes samozřejmě.

 

Pak jsem si s sebou vzala naprosto odlišný druh literatury a to knihu o americkém rodeu. Jmenuje se "Poslední kolo: Opravdový western" a napsal jí v roce 1994 Ken Kesey (známý autor Vyhoďme ho z kola ven) spolu s Kenem Babbsem. Je to autentický příběh z roku 1911, kdy na Výroční sraz v Pendeltonu v Oregonu přijedou dva fantastičtí rodeoví jezdci černoch George Fletcher a indián Jackson Zapadající slunce. Potkají mladého kovboje z Tennessee Jonathana Spaina, spřátelí se s ním a všichni tři spolu směřují k vítězství v celém rodeovém klání. Je to trochu rodokaps, ale protože je to i polodokumet (v knize jsou i fotografie všech tří jezdců a jejich rodeových výkonů), je to zajímavá četba o vzniku moderní americké společnosti, o zanikajícím světě indiánů ale i o mnoha podobách rasismu. Ale hlavně je to kniha o přátelství mezi třemi naprosto odlišnými lidmi. Kniha má spád, je vtipná a čtenář se dozví spoustu zajímavostí a detailů o rodeu, ale i o Americe začátku 20. století. Já jsem například nevěděla, že rodeo jezdili i indiáni a černoši. Dnes by se mělo spíš napsat "native american" a "african american", ale u nás snad nemusíme být ještě tak politicky korektní. Nebo ano?“

 

Veronika Švábová (1974) v Praze absolvovala konzervatoř Duncan center v Praze, poté na HAMU na tanečním oddělení v oboru taneční věda. Jako tanečnice vystupovala v představeních různých choreografů (Strappi Stuzzicanti Simone Sandroniho, K bydlení nevhodné Jana Beneše,...) a zároveň vytvářela své vlastní choreografie (Obsessión, Od začátku do konce, Mama Luna,...). Od roku 2000 spolupracuje s Divadlem bratří Formanů. V roce 2005 založila spolu s Tomášem Procházkou, hudebníkem a zvukovým designérem, divadelní skupinu HANDA GOTE research and development.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 14 Březen 2016 18:24 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz