Známky jsou nejen platidlem za přepravu zásilek, ale také samostatným - nejdrobnějším - odvětvím výtvarného umění, osvětově-informačním médiem a v neposlední řadě i reprezentantem kultury a kulturnosti země původu. Československo si už od prvních muchovských Hradčan budovalo vynikající známkovou reputaci, která navzdory ideologickým omezencům a díky skvělým výtvarníkům, rytcům i tiskařům vydržela i léta glajchšaltování a normalizace. Světové filatelistické výstavy a mezinárodní ocenění tuto pověst opakovaně utvrzovaly. Samostatná Česká pošta se tedy měla o co opřít.
Od vzniku samostatné republiky před 17 roky se do dnešního dne dostaly do oběhu 623 české známky, tedy každý rok přibližně 36. Naprostou většinu z nich ale nefilatelisté neznají, neboť v trafikách i na většině pošt bývá k mání jen několik druhů výplatních, „nejobyčejnějších" známek nejpoužívanějších hodnot (v r. 1993 byly tou základní 2 koruny, letos 10 Kč).
Má na to vliv i náklad výplatních známek - tisknou se v mnoha milionech kusů, zatímco výpravné (a nominálně i výrobně dražší) známky, aršíky nebo reprodukce uměleckých děl, se vydávají třeba „jen" ve dvou stech tisících. Podstatnějším důvodem jsou ale poštmistři, kteří si nechtějí vytvářet „ležácké" zásoby nebo si prostě zjednodušují práci.
Soumrak? Ale parádní!
K propagaci svých zoubkovaných skvostů pořádá Česká pošta pravidelně anketu o nejkrásnější známku roku; hlasujících bývá k devíti tisícům, ne jen filatelistů. Minulý týden byly vyhlášeny výsledky ročníku 2009: jako obvykle vyhrála „velkoformátová" známka - transpozice obrazu Františka Ženíška Oldřich a Božena. Je dílem Bedřicha Housy, který svou první známku vyryl už v roce 1949! Za sedmnáct ročníků ankety vyhrála jeho známka už pošesté, čímž se vyrovnal dosud nejúspěšnějšímu Václavu Fajtovi.
„Zejména české známky tištěné z plochých desek, vícebarevné ocelorytiny, jsou dnes ve světovém měřítku jedinečné. Ovšem stroje nutné pro tuto technologii stárnou a nové se kvůli malé poptávce nevyplatí vyrábět. A také se samozřejmě stále víc šetří. V tomto století asi nastane soumrak známek i bankovek a akciových listů, takže nás, rytců už nebude zapotřebí," říká vyrovnaně nejstarší z šestice českých známkových rytců. Vymírají ovšem i filatelisté...
Změny od A po Z
Česká pošta šetří, ale také hledá cesty, jak zvýšit zájem o známky, který pochopitelně klesá s úbytkem listovních zásilek. Na spadnutí jsou převratné změny. Brzy se na trhu objeví v masovém nákladu sešitky s 6-10 stejnými známkami, které budou mít místo korunových hodnot písmena - A pro vnitrostátní zásilky do 50 g (pohlednice a standardní dopisy), E pro evropský styk a Z pro zámoří. Odesilatelé si tedy nebudou muset pamatovat základní tarify - a navíc budou tyto známky stejně využitelné i při případném zvýšení tarifů. Tedy i výhodná investice.
Další jejich novotou bude samolepivost (odpadne olizování). A významnou inovací se stane povinnost pošt mít určitý počet těchto sešitků stále v nabídce.
První „áčkový" sešitek bude věnován hrdinům nejpopulárnějšího českého comicsu Čtyřlístek. Po něm přijde první „éčkový" sešitek - s tvorbou Alfonse Muchy.
Miniatury velikánů
Mezi úsporné novoty patří převedení některých tradičních příležitostných známek (velikonoční, vánoční) mezi vícenákladové výplatní (takže se jejich výtvarná podoba nebude měnit každý rok). A výplatní známky se budou napříště tisknout výhradně levnějším ofsetem - a budou mít také tarifní, tedy písmenové (áčkové) označení.
Přitom se má dále rozšiřovat námětová pestrost známek a z emisních plánů nezmizí „fajnovější", složitěji vyráběné známky, které poště i státu přinášejí čest a slávu.
Mezi čerstvé mezinárodní vavříny patří 2. cena v soutěži o nejkrásnější známku světa s olympijskou tematikou, kterou dostala známka s neumannovskou lyžařkou-běžkyní, vytvořená dvojicí Netopil-Šneider k minulým, turínským hrám.
Na českých známkách se, vedle precizních rytců, vždy podíleli špičkoví výtvarníci - například Adolf Born, Vladimír Suchánek, Libuše a Jaromír Knotkovi, Karel Franta, Adolf Absolon nebo Oldřich Kulhánek (právě vystavuje v Hollaru i v pražském Poštovním muzeu). K nejpěknějším známkám se přitom řadí ty, jež využívají tvorby klasiků - od středověkých mistrů až po Josefa Ladu nebo Mikuláše Medka.
Pro letošek je k vydání připraveno 33 známek. Z nich sedm se týká literatury - lednová, věnovaná M. D. Rettigové, březnový máchovský aršík, dubnová ke 150. výročí narození cestovatele a cestopisce E. S. Vráze, dvě květnové - s Čapkovou Dášeňkou a s ilustrací Heleny Zmatlíkové, zářijová připomínající sté výročí narození Adolfa Branalda a vánoční se Žlutickým kancionálem.
