Ivan Jelínek
(1909-2002) novinář, spisovatel, básník, překladatel, výtvarný kritik a esejista. Před druhou světovou válkou pracoval v Lidových novinách a Radiožurnálu. Roku 1939 odešel do emigrace, mj. pracoval pro československé vysílání BBC. Po válce se krátce vrátil do Prahy, ale na podzim roku 1947 znovu odešel na Západ. Koncem padesátých let se stal kulturním redaktorem v československém oddělení zahraničního vysílání BBC, kde setrval až do svého odchodu do důchodu roku 1969. Svůj život popsal v autobiografických knihách Jablko se kouše a Potápěči. Sbírky veršů, které vydával od třicátých let, se dočkaly souborného vydání v dvousvazkovém souboru Básně.
Teď ticho,samota dobrodějná,
není než povijan
nemluvněte básně.
Ticho a samota.
Chůva spřejná.
To pouto netísní.
Jen volnou plénu hravosti
- div nad div -
budoucích, nejsoucích písní
kol něho tehdy, teď i dřív
milostně vinouc klade.
Leč ten svazek prostořečí,
prostořeký a povídavý
prozradí robátku,
jak z pouta
se vykutat ven.
Aby, ač nemluvně, předříkalo
nerozvázaným jazykem
v růžových bezzubých dásních,
samo sebe básní,
jíž se už v povijanu znalo.
A to štědře, bez vší lakoty
z horoucí prázdnoty
hebkých plen.
Londýn, 14. VIII. 1994
