Kdosi nás prý stále rozděluje....

Email Tisk PDF

roboti lidé ilustraceAno, vyhlašuje se u nás tak často, že kdosi – a nejčastěji prý náš prezident – rozděluje národ, že to nutí člověka zbystřit pozornost.

 

 

 

Protože, propánakrále, co se tímhle už skoro masovým poukazováním na rozdělování národa vlastně sleduje? To snad máme být jako v Hitlerově Německu, čili ein Volk, ein Reich, ein Führer? Tzn. že máme všichni stejně myslet, stejně konat a ke stejnému cíli mašírovat? Jako stádo dobytka, které se též žene za krávou, která má na krku zvoneček?
Ano, bohužel, jiný smysl tohle vytrvalé poukazování na rozdělování národa mít nemůže – aspoň mi se jej nepodařilo vypátrat, a vsadím se, že líp se nepovede ani vám. Takže je to jasné: máme tvořit jednotný národní houf, sevřený a nerozdělený. Ale jaké pojivo, jaká myšlenka či idea se má ke scelení (říkalo se kdysi ke zglajchšaltování), tohoto kýženého jednotného houfu použít, když ony jej de facto – vedle onoho kohosi a nejčastěji tedy našeho prezidenta – rozkládají už samy politické strany, rozprostřené od toho nejpravicovějšího k tomu nejlevicovějšímu u nás? To se stanou předmětem nářku nakonec i ony (myslím jejich systém), samozřejmě až poté, co se z cesty odvalí kláda hlavní? A půjde se dál na cestě za národem sjednoceným, ale nejspíš už ne jen národem, ale celým společenstvím, evropským a severoatlantickým – a ovšem též protiruským? Protože právě tohle se skutečně jeví být oním zamýšleným scelujícím pojivem, shora zmíněným.
Logika takového vývoje je neúprosná a všichni cítíme, vidíme i slyšíme, že takto se nám už dnes vykolíkovává cesta do dnů budoucích. Mnohým se to možná od pohledu líbí, ale my ostatní, kteří bychom si rádi uchovali hlavy k tvoření vlastních úsudků, bychom si měli všímat, z kterého tábora se nejúporněji hlasy o rozdělování národa ozývají. Protože ty hlasy budou sílit i drsnět a možná až v uších zaléhat..

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 26 Leden 2016 11:44 )  


Akademie Literárních novin vás zve na kurz

Soudobé československé a české dějiny – významná výročí 2018

Lektory kurzu jsou vědečtí pracovníci Ústavu soudobých dějin Akademie věd České republiky

Oldřich Tůma a Jiří Kocian.

Kurz se zabývá československými a českými soudobými dějinami v souvislosti s významnými výročími roku 2018: 1918 vznik samostatného státu ČR, 1938 Mnichovská dohoda, 1948 komunistický převrat a 1968 konec Pražského jara, a to v kontextu mezinárodních souvislostí včetně studené války.

Středa a čtvrtek 10. a 11. ledna 2018 * 10:00 hod. až 16:00 hod. * 20 účastníků * Korunní 810/104, budova D, Praha 10-Vinohrady * 2400 Kč včetně oběda a občerstvení

Kurz je akreditován MŠMT ČR

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB