Všude pracují početné prognostické týmy na modelování budoucnosti, a často i různých budoucností, protože v prognostice více než kde jinde je nutné pracovat s řadou příznivých i nepříznivých alternativ. Škoda, že u nás se těmto prognózám věnuje tak malá pozornost.
V perspektivě roku 2025 nás má být na planetě 8 miliard, světová energetická spotřeba se zvýší o 50 %, v miliardové Číně o 150 %. A na obzoru je ekonomický vzestup dalších lidnatých asijských zemí: Indie, Vietnamu a Indonésie. Poslední studie Národní zpravodajské rady USA o globálních trendech vývoje do roku 2025 dochází k závěru, že přestavba tradiční energetické architektury na bázi nových technologií do té doby pravděpodobně nezačne.
Vedle ropy a plynu, na jejichž importu bude Evropa za dvacet let závislá ze 70 %, se na obzoru objevuje další problém: nedostatek vody. Těžko si můžeme s našimi luxusními koupelnami, myčkami aut, domácími bazény a početnými aquaparky představit, že více jak jedna miliarda lidí nemá přístup k pitné vodě a že za 15 let to mají být již tři miliardy. I zde může ležet další důvod k novým válkám, konfliktům a masové migraci.
Miloš Balabán
Autor vede Středisko bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK.