Poučení z krize, kterou představuje prázdná volební výhra, nebude obsahovat jen to, co se udělalo špatně, ale hlavně to, co se neudělalo
Masarykova dělnická akademie se změnila, neboť si začala říkat „demokratická", ale chodí sem stále stejní pamětníci poválečného nadšení. Ne však dnes, tohle je pestrá kombinace minulosti s budoucností. V nabitém sále jsou přimíseni lidi z intelektuálních skupin, které se začaly horečně sdružovat, když jim došlo, cože nás to v květnových volbách potkalo. Teď, že o pár týdnů později, otvírají podobná témata i intelektuální špičky oficiální levice a jejich hosté. Je posledního června a slyšíme první rozbor chyb, které zmařily očekávaný nástup vlády ČSSD. Předsednický stůl je občas pod palbou, ale dejme přednost výkladu, na reakce bude ještě dost času.
Lubomír Zaorálek: Neobstojíme, pokud stranu neotevřeme
I když jsme se dopustili v kampani různých chyb a leccos jsme mohli provést jinak, zdá se, že česká sociální demokracie je součástí problému, který dnes řeší Evropa. Vůbec to nevypadá tak, že by hospodářská a finanční krize automaticky vytvářela témata a výhodnou půdu pro úspěchy sociálně demokratických stran. V Evropě je to spíše série neúspěchů.
Tohle je začátek širší debaty, do které bychom chtěli zapojit také mnohem širší publikum než dosud. Myslím, že neobstojíme, pokud sociální demokracii zásadně neotevřeme.
Ota Novotný: Co se stalo ve volbách
Za prvé to byly dlouhodobé deficity asociální demokracie. Malá schopnost oslovovat prvovoliče a mladou generaci do 30 let. Příčiny: neoliberální dichotomie po roce 1989 - co je pravicové, je pokrokové, levice je o minulosti. Letos se to podařilo propojit generačně: staří leví proti progresívním mladým, pravým, dinosaurům atd. ČSSD tomu nahrává tradiční obranou ohrožených skupin, které jsou zejména ze starší střední a nejstarší generace. Soustředila se tedy na oslovování ohrožených, a nikoliv těch skupin, které jsou v očekávání vzestupu nebo na vzestupu. Dále tomu nahrál neadekvátní styl politické komunikace, který není vlastní naší mladé generaci, nedostatek atraktivních vůdců mluvících jazykem mladé generace. To vyvolávalo až extrémní reakce mladých.
Problém mladých je dlouhodobý, od revoluce 1989. Akcentován byl v roce 2005 při událostech kolem Czechtechu. Tam se mladí utvrdili na dlouhou dobu proti nám. Nešlo ani o tok, co se fakticky stalo, o samotný zásah policie, ale hlavně jak to sociální demokracie nešikovně komunikovala.
Za druhé, Nemáme stabilní podporu u mladé střední generace, mezi rodinami s dětmi. Životní zkušenost sice tyto lidi tlačí k nám, ale často podléhají demagogické argumentaci neoliberalismu. Ano, ani to s námi myslí dobře, ale kde na to vzít, musí se šetřit. To se protivníkovi podařilo a tu mladou střední generaci jsme v těchto volbách taky ztratili. Šla nadšená volit Změnu, my jsme v jejích očích tou Změnou nebyli.
Za třetí, je tu dlouhodobě malá schopnost oslovit inteligenci. Odborná veřejnost má sklon podléhat neoliberální ideologii, alespoň část inteligence, na druhé straně byla neschopnost v komunikaci s voliči otvírat otázky vzdělání, podpory vědy a vývoje. Akce public relations směrem k odborné veřejnosti byly velmi slabé, ČSSD zůstala se svými koncepty izolovaná, nevedla o nich příliš odborné diskuse.
Obecně selhala tradiční orientace na klasického levicového voliče, jde o zanedbání takzvaného středového voliče. Bylo to založeno na standardním levicovém předpokladu, že jsme v krizi, která ohrožuje všechny, proto se střed přikloní k radikální levicové rétorice obrany sociálního státu. Tradiční sociálně demokratický koncept, stejně tak jako příklon k liberálnímu středu, takzvaná třetí cesta, nefunguje. Ukázaly to i zkušenosti sociálních demokracií v jiných zemích. Velká otázka zůstává, co je onen nový levicový koncept, který by měl začít fungovat.
Za čtvrté, nízká ochota hlásit se k sociální demokracii je dána tím že tu existuje nereformovaná komunistická stana a ve volební kampani je nám účelově připomínáno, že patříme do stejné skupiny. Že je tu nebezpečí levicového návratu do minulosti.
Svou roli sehrály také významné specifické politické faktory. Pád vlády Mirka Topolánka uprostřed evropského předsednictví odradil mladé, proevropsky zaměřené a vzdělané lidi, nepřispěl k autoritě Evropské unie a proevropsky orientované ČSSD. To mělo dopad i na výsledek loňských evropských voleb. Problém byl v tom, že ČSSD neuměla svůj postup přesvědčivě vysvětlit. Podstatné je však to, co se stalo po rezignaci předčasné volby v září 2009. Vznikla úplně nová politická situace. ČSSD ztrácí výhodu opoziční strany, namísto nepopulární vlády Mirka Topolánka přicházejí populární vládní úředníci, kteří se začínají ztotožňovat s pravicí (Janota, Fischer). Do hry začínají vstupovat noví aktéři - Strana práv občanů - Zemanovci, Suverenita Jany Bobošíkové, Věci veřejné, stabilizuje se TOP 09 a přicházejí nové osobnosti. Do hry vstupuje osobnostní prvek leadrů oněch nových stran, který výrazně ovlivňuje volebního rozhodování. Formuje se nový a mnohem účinnější blok proti sociální demokracii. TOP 09 a částečně VV zachytávají nespokojené voliče ODS, ale udržují je na pravici. VV oslabuje jak ČSSD, tak ODS, a SOPZ v čele s Milošem Zemanem hraje otevřeně proti ČSSD jako pojistka.
Politika ČSSD po rezignaci na předčasné volby je pro ČSSD mnohem složitější než před krajskými volbami a ještě i po pádu vlády Mirka Topolánka. Oslabuje se vliv zkušenosti z vlády Mirka Topolánka. Ještě v očekávání předčasných voleb ČSSD ovlivňovala dynamiku společenského vývoje, ale od konce roku 2009 už byla více ve vleku strategických her politických konkurentů.
Ke kampani: Není pravda, že sociální demokracie šla do voleb bez programu. Byly vytvořeny tři volební programy sociální demokracie - komplexní, marketingový a ještě i dlouhodobá vize ČR do roku 2025. Tématy, které jsme akcentovali, byla obrana veřejných služeb - zdravotnictví, důchodového systému, progresivního zdanění, ochrany Zákoníku práce atd. Nabízeli jsme řešení na rizika - korupce, hospodářská krize. Slabou stránkou kampaně byla otázka zadlužení. Věnovali jsme se pozitivnímu vysvětlování, že náš volební program nezadluží tuto zemi, ale nepodařilo se nám oslovit vůdce mínění v řadách odborné veřejnosti, aby se za nás postavili.
Byly tu i další problémy. Odmítali jsme zapojení do odborného týmu pro důchodovou reformu, stejně tak týmu pro řešení krize a dluhů. Místo dialogu jsme vedli spíše monolog sami se sebou. Pro silné téma zdravotnictví nám chyběl atraktivní mluvčí. Některá témata byla vysloveně nepovedená - třináctý důchod, který se stal lehkým terčem a symbolem rozpočtové nezodpovědnosti. Úroveň televizních vystoupení některých regionálních lídrů sociální demokracie byla velmi slabá. A byl tu útok na Jiřího Paroubka a „cesta do Řecka", dva faktory, které zcela ovládly prostor v posledním předvolebním týdnu. Dostaly dynamiku, kterou průzkumy volebních preferencí nemohly zachytit.
V průběhu posledního měsíce jsme rychle ztráceli podporu. Přispěla k tomu kauza Vlček, Paroubkův bojkot médií, špatně komunikované studentské volby. Zjevně se nepovedly televizní debaty mezi lídry dvou hlavních stran. Výzkumy přitom ukazovaly, že dvacet procent našich voličů se bude rozhodovat až na základě těchto diskusí. Byla tu také triumfální prohlášení až chvástavost, že vyhrajeme, což nám vydrželo celý měsíc před volbami. Ale to v dubnu naznačila příznivá čísla prakticky od všech agentur.
A pak tu bylo volební rozhodování na poslední chvíli. Posledních 14 dní velké strany opustila téměř třetina voličů, v den voleb dvacet procent. Došlo k přesunu od ODS k TOP 09 na bázi druhé volby. Přesun od ČSSD k Věcím veřeným, Suverenitě a SPOZ na bázi druhé volby, část našich voličů k volbám vůbec nepřišla. Nerozhodnutí, na které se vždycky spoléhalo těsně před volbami, se v podstatě všichni přesunuli směrem k VV a TOP 09. Přílivová emoční vlna ukázala na poslední chvíli mobilizační charakter těchto voleb, což se ukázalo i při volební účasti - 50 procent v pátek, dvanáct procent v sobotu. A rozhodli mladí lidé.
Milan Znoj: Přílivová vlna nespokojenosti
Na volební výsledek se lze dívat různou optikou. Nejčastěji se dávají najevo „zklamané naděje". Bylo tu očekávání, že vyhrajeme volby se 30 procenty.
Osobně bych v tom viděl spíše přílivovou vlnu občanské nespokojenosti, která byla namířena proti etablovaným stranám. Hlavně proti ODS, ale také proti sociální demokracii. Obě na tom hodně tratily, poklesly v kolenou, ale naštěstí nepadly. Hůř dopadla lidová strana, která se nedostala do parlamentu, přestože byla v české politice od zrození Československa, a uvidíme, zda se ještě dokáže sebrat. Strana zelených, která byla mladým hybatelem volební scény, vypadla, rozložila se a skoro se vytratila. Etablované strany tedy v této přílivové vlně vzaly za své.
Výsledek ČSSD ve srovnání s ODS je přitom lepší, protože TOP 09, která ODS v Praze převálcovala, zřejmě nahoře zůstane. Zajímavým jevem jsou Věci veřejné, strana pravicového populismu, kterou však řada programových prvků řadí do středu politické scény. Je to faktor, který však pravici ovlivňuje a ODS se už nikdy nevrátí k suverénní neoliberální dominanci, kterou měla v 90. letech, a bude čelit dvěma novým koaličním protivníkům.
Sociální demokracie je na tom lépe z toho důvodu, že její populističtí vyzyvatelé se nedostali do parlamentu. Zeman skončil a tvrdí, že definitivně. ČSSD tedy nebude muset vést zbytečný, drásající boj jako ODS.
Stejně tak se nedostala do parlamentu také Suverenita Jany Bobošíkové, která byla také populistickým vyzyvatelem levice, včetně sociální demokracie.
Na levici tak zůstala již jen komunistická strana, která byla neuvěřitelně inertní vůči té přílivové vlně a může zřejmě spoléhat na skalní voliče.
Není tak samozřejmé, že tu levice zůstala. Když se zvedla přílivová vlna v Polsku nebo v Maďarsku, tak se úplně rozpadlo pravolevé rozdělení politické scény. V Polsku je levice už dlouho marginalizovaná, v Maďarsku to proběhlo teď. U nás zůstalo pravolevé štěpení jako základní faktor. Zůstalo i na Slovensku, kde vítězný SMER také nemohl sestavit koalici, ale má navíc tu nevýhodu, že vedle sebe nemá komunistickou stranu a musí oslovovat i radikální voliče.
Krize staré levice. Výsledkem dlouhého vývoje od poloviny 19. století je sociální stát s prvky korporativismu, protože projekt je opřen také o odbory. Ty umožňují vyjednávání, ale zároveň i určitou moderaci sociálních konfliktů. To skončilo v 70. a 80. letech, kdy nastoupila nová pravice a sociální demokracie na to obtížně reaguje vlastně až do současnosti. Třetí cesta Tonyho Blaira nebo Schröderovy SPD, to jsou pokusy, jak na to reagovat, jak pojmout globalizaci jako příležitost.
Jiří Pehe: Nelze jen bránit pozice
Je nesprávné interpretovat výsledky těchto voleb jako vítězství pravice. Strany s pravicovým programem dostaly tolik, kolik samotná ODS v roce 2006. K tomu se přidaly populistické středové Věci veřejné, jakási strana podnikatelského projektu, který použil populistické techniky, aby se dostal do parlamentu. Ale jejich zapojení do pravicové koalice věc zkresluje, pravice jako taková nezvítězila.
Nástup dvou nových formací, TOP 09 a VV, neznamená novou politickou alternativu. Nejsou to skutečné politické strany, spíše firmy. TOP bez Karla Schwanzenberga by byla konzervativním křídlem klasických lidovců.
Volání po změně bylo oprávněné. Bylo namířeno proti stranám, které reprezentovaly establišment, systém, a zavinily si to samy. Byly spojovány s korupcí, s nejrůznějšími praktikami, které se voličům nelíbily. K tomu se přidaly chyby v komunikaci. Ale samotný fakt, že byly do parlamentu vyneseny dva nové subjekty, ještě neznamená, že je to ta alternativa. Potvrdí to praktické vládnutí a myslím, že to bude vláda velmi nestabilní.
Pro sociální demokracii tu vzniká příležitost, aby se skutečně reformovala. Jedním z problémů je, že sociální demokracie - a nejenom u nás - nejsou spojovány s pojmem změny, reformy. Mnoho lidí má za to v současné situaci, která je způsobena krizí globálního kapitalismu, nelze jen obranářsky vyčkávat a bránit vydobyté pozice, ale je třeba něco dělat. Tak to cítí lidé nejen napravo, ale i nalevo. Pravice v tom získala iniciativu, nabídla reformní program. S jeho obsahem tady v sále asi většina lidí nesouhlasí, ale pravici se podařilo získat obraz reformního proudu, zatímco sociální demokracie jakoby se zakopala ve svých pozicích.
Do budoucna proto bude třeba překročit tento obranářský postoj a pokusit se nově definovat některé pojmy, například sociální stát. Jaká je role sociálního státu v procesu globalizace nebo vůči mladé generaci. Měl by být pružnější. Proč se bránit potřebě šetřit? Je však třeba zároveň vysvětlovat, že to neznamená destrukci nebo likvidaci sociálního státu. Sociální stát je jedním z největších výtvorů lidstva, je jej třeba bránit, ale to neznamená, že nemůže být reformován.
Dalším problémem je poměrně úzké vymezení ČSSD. Je zapouzdřena v úzkém prostoru. Nalevo je komunistická strana, se kterou nemá smyslu příliš soutěžit. Má svých 12 procent jistých, ničeho se tím nedosáhne. V politickém středu je však několik skupin, které teď sociální demokracie opomíjela. Jednou jsou levicoví liberálové. To je skupina, která je tu dlouhodobě bez politické strany. Se sociální demokracií sympatizuje, ale za určitých okolností se ji zdráhá volit, například když se její vedení vyjadřuje příliš zastarale, populisticky nebo arogantně.
Druhou skupinou jsou zelení. Tu od sociální demokracie odrazoval její tradiční přístup k řešení otázek industriální civilizace, otvírání těžebních limitů, nedostatek diskuse o jaderné energetice.
Třetí skupinu nese pro někoho překvapivé označení levicových konzervativců. Sympatizují s ekonomickým programem levice, ale nesdílejí liberální hodnoty, jako je naprostá otevřenost ke všem novým věcem, kladou důraz na rodinu a tradiční hodnoty. Mnoho lidí této skupiny budou věřící.
Nová levice by se měla jasněji vymezit nejen ke globalizaci a krizi globálního kapitalismu, ale také vůči konkrétním dopadům tohoto procesu jako je privatizace veřejných statků nebo kolonizace veřejného prostoru, která teď bude pokračovat ještě rychleji. Dalším problémem je změna paradigmatu občanské společnosti. Tradiční občanská společnost sice dále existuje, ale nějak se zapouzdřila, dokonce v některých západních zemích odumírá, a vzniká tady nová forma občanské společnosti v kyberprostoru.
Je tu také potřeba vzdělávacích aktivit. U mladé generace ve volbách zvítězila verze sociálního darwinismu. Volila TOP 09 a ODS a je třeba si položit otázku, proč. Tito mladí lidé prožili období neustálého hospodářského růstu, bylo jim deset let kolem roku 2000, takže nepoznali žádnou skutečnou krizi. Znají jen školu, nevědí nic o pracovním trhu a podlehli náporu neoliberální propagandy, která panuje v českých médiích a říká - svět je váš. Až odejdou ze školy a prožijí první zklamání, může vzniknout problém, že ti méně vzdělaní nebudou hledat řešení v sociálním státu, ale budou obviňovat menšiny, co nejsou jako my. Bylo velmi alarmující, že v těch studentských volbách Dělnická strana získala sedm procent.
Vladimír Špidla: Zelení jsou nalevo od nás
Sociální demokracie se dostala do izolace a musí se rozhodnout, jestli z ní vyjde. Komunisti se rozhodli, že v izolaci zůstanou. Čekají na to, až nastane revoluční situace a přijde revoluce. Čekají na Mesiáše. Když nevyjdeme z izolace, vydržíme ještě nějakých 50 let a pak zmizíme.
Sociální demokracie byla vždycky pokroková, ale teď se stala konzervativní, hájíme status quo, nemáme představu nějaké strukturované budoucnosti. A protože se svět se mění velice rychle, všichni to cítí, hájit status quo je velice neracionální.
Projevy sociálního darwinismu u středoškoláků a nejmladších voličů ukazují, že v současné době je ohrožen projekt solidární společnosti. Mladí akceptovali, že je třeba být šťasten na hromadě mrtvol. Že mám-li jít nahoru, musím na někoho šlápnout. To akceptovali jako princip.
V politické praxi a kampani jsme používali napoleonskou strategii generální bitvy, to znamená, že to musím jednou provždy rozhodnout. Jenže společnost je už do té míry komplikovaná, že něco takového nejde. Náš cíl byl vyhrát aritmeticky a získat moc. Přecenili jsme však moc na úkor vlivu. V demokratických a komplexních společnostech je vliv nakonec významnější. Tyhle volby toho byly dokladem. ODS to prohrála s ČSSD, ale z hlediska vlivu je vítěz, protože ona bude rozhodujícím způsobem ovlivňovat naši budoucnost.
Chceme-li překonat izolaci, musíme se pustit do levicových témat, která nejsou úzce ekonomizující. Udělali jsme chybu, že jsme zelené nezískali jako spojence, a dokonce jsme je pomohli přizabít, a přitom jsme neobsadili jejich prostor. To byla strategická chyba. Musíme lidi, kteří jsou zeleného smýšlení, přijmout za levici. Sociální demokraté odmítli vnímat člověka jako komoditu, která se po opotřebení vyhodí, a zelení rozšířili tento princip na celou přírodu - nejen člověk, ale i příroda mají hodnotu sami o sobě. Zelení jsou tedy nalevo od nás.
Teď jsme parlamentní poloopozice. Jsme sice zakreslení do opozičních lavic, ale reálnou možnost něco významně ovlivnit čistě parlamentními prostředky nemáme. Nezbývá nám tedy nic jiného, než - jak říkají Francouzi - přímá akce. Musíme proto do své politiky daleko víc včlenit neparlamentní aktivity - manifestace, petice a podobně. Jinak to nejde.
Problém tedy je v tom, že jsme se stali konzervativními, a najednou ani nevíme, co je pokrok. Proto ztrácíme svoji průraznost.
Vymezujeme se proti liberálům podléhajíce ideji, že neoliberalismus je liberalismus. Neoliberalismus není žádný liberalismus, to je oligarchizace společnosti do rukou finančního kapitálu. Moje odpověď na strategické výzvy, o kterých se bude debatovat dál, je modro-rudo-zelená koalice. To znamená, sociální demokracie jako motor jakési pokrokové koalice, od levých liberálů přes zelené. Zahrne rovněž všechny možné intelektuální skupiny ve společnosti, jež je možné nazvat v širokém slova smyslu jako pokrokové. To znamená, že se nesnaží politiku narvat do nějakých předem daných schémat, jakou bude mít kdo předepsanou úlohu, nýbrž že politika a budoucnost je povolána k tomu, kdo odpoví na její výzvy.
Naprosto stranou jsme ponechali také různá emancipační a ženská hnutí, přitom víc než polovinu intelektu ve společnosti tvoří ženy - 60 procent absolventů vysokých škol jsou ženy. Kdo nedokáže tento emancipační impulz vtáhnout, ten nemá moc budoucnosti. Nezvládli jsme vlastně evropskou linii. Ale evropský model není žádný národní model, je skutečně evropský a s Evropskou unií stojí a padá. Jakmile se EU rozloží, pak úvaha, že lze v národním rámci udržet evropský sociální model, je omyl.
Čeká nás tedy dosti významná transformace, abychom se stali centrem pokrokového hnutí. Musíme mířit spíš na vliv než na čistou aritmetickou moc a pokusit se získat lidi pro modro-rudo-zelenou koalici, která podle mne má naději na budoucnost.
-
|2010-07-13 01:48:18 Petr - Komentář? Kometář?Myslím si, že vím, co je problémem sociální demokracie. Je naprosto vzdálena zjevné realitě a není si to schopna přiznat. Zde, to co jsem četl "mezi řádky", což je myslím předpokladem poltiky. Ale jestli se někde významně pletu, prosím upozorněte mne, rád se opravím. Upozorňuji, že velmi subjektivní, tudíž nesprávné. Možná ne.
Lubomír Zaorálek:
-
|2010-07-13 01:48:50 Petr
Lubomír Zaorálek:
_1-2_"Chyba není u nás, doba je příznívá ale z nějákého důvodu nejspíše evropského, ne našeho, soc.dem. politika nezískává hlasy. Musíme se o tom bavit." -Hmmm... je třeba toto komentovat? Takže naše chyby nejsou podstatné, evropský kontext je podstatný. Zvláštní, zdá se mi, že v česku existuje jen poměrně malá skupina lidí vůbec sledující onen politický kontext evropy jinka než z čekých médií... což znamená, že evropský kontext není tedy zrovna známý(obzvlášť u typických voličů soc.dem.), a proto jeho vliv je...
Nu, třeba je to jen úvod, systémových chyb, ideologických chyb, přehnaného populismu, neprůhlednosti a specifických okolností neúspěchu se dočkám třeba dále
-
|2010-07-13 16:51:37 Lucie - SLučovací sjezd ODS a ČSSD, nově ODČSDSlyšel jsem vtípek o tom, jak se Klaus s Milošem hádali a losovali,
kdo bude vůdce levice a kdo bude volit pravici. Ten libovej frajírek Onderka, co si hraje pořád na velikýho manažéra a táhne to s mafiánem Mošou navrhoval, aby sociální demokracie nechodila do kolalice s komunisty (tj.s levicí). Doufám, že mu taky brzy mladí odesesáci dají kamenem do kebule a podpálí mu wigwam. V německu to byli právě sociální demokraté, kteří nechali střílet do dělníků faašistickými bojůvkami. Sociální demokraté v německu též podpořili NSDAP a Hitlera. Ten pak svoje milované demokraty chodil navětěvovvat v koncenteračních táborech Dachau a jinde. Čiňte odesesákům dobře, milí socani, peklem se vám odvděčí. Aneb, kdy uděláte , socani, slučovací sjezd s modrými ptáky ??? Stejně s nima už dávno táhnete !!!
-
|2010-07-13 01:49:19 Petr - KometaOta Novotný:
- Než začnu podle odstavců komentovat, nemohu se ubránit "dlouhodobé deficity asociální demokracie". Dlouhodobé deficity asociální demokracie? Takže dlouhodobé přebytky sociální demokracie? Pardon "Otto", ale toto mi opravdu není jasné, že by něco z kurzu na téma "Jak navodit dojem vysoké úrovně mého vzdělání"? Dobrá, omlouvám se, ale nejde to jinak. Otte, to opravdu chcete vyrovnat deficiti asociální demokracie. Dle mého názoru to nezní tak špatně. Netuším, co to znamená!(viz. výše)
-Podle odstavců(v uvozovkách přepis meziřádků, za nimi krátký komentář):
_1_"1. důvod - okolnosti České reality ve vztahu ke komunistické historii, vyhraňuji se vůči neoliberalismu (Opravdu? Je to rozumné?. pozn. komentáře), a taky trochu to, že jsme oslovovali ty, kteří se neurazili, když jsme je oslovili." První část je výmluva určená k tomu, aby ta druhá část nezněla tak moc sebekajícně... na politika.
_2_"Zmínka o CzechTeku - aneb stále nechápeme co se stalo... ale už vás necháme na pokoji."
_3_"Zlý neoliberalismus, zlý zlý, měl lepší image, proto vyhrál." Co?
_4_"Ok, to se nám nepovedlo. (Inteligence, což je tady asi to, co by řekněme méně socialističtější část politického spektra nazvala jako elity, zná-li ono slovo.) Tak ona inteligence byla odrazena tím, že jsme se s nimi o otázkách, které možná měli, vůbec nebavili."Jo to je dobré, nezkažte si to. "A taky spoustu z nich ovládá ten zlý neoliberalismus." Nepoučí a nepoučí.
_5_"Taktika Hittlera, Lenina bez násilí nefungovala." Je to moc? Je to pravda.
_6_"Hrozí se a od nás odrazuje mluvením o nás jako o návratu k minulosti, k socialismu a komunismu." Ano, hrozí. Nechete, aby to tak bylo? Distancujte se od komunistů!! Vypracujte si konečně dlouhodobé srozumitelné plány a programy!!
_7_"Neřeknu vám to přímo, ale vy víte o kom mluvím. Vy víte kdo. Udělal naprosté hlouposti vzhledem k lidem, které reprezentujeme. Nedokázal ani přesvědčivě vysvětlit své konání. Potom nastaly velké změny, vzhledem k tomu, jak velkou reakci vyvolaly předchozí hlouposti. To, čím strany překonaly náš nedostatek soudnosti, je podle mého názoru lepší reklama, díky které ony strany vyhrály, díky čemuž jsme nevyhráli." Nechci se opakovat ale... Co? Cože? Takže podle vás, milý Oto, jste udělali...no řekněme "nepředvídatelné kroky", aby jste rozuměl, a reakcí na ně není opozice vůči zjevně nesprávnému kurzu plavby, ale hezčí loď? Rozumím tomu dobře? Protože, jsem si myslel, že chcete najít skutečné chyby a jejich řešení, ne se uvrhnout do další vykonstruované reality. Protože tudy cesta nevede. Už jednou nevedla.
-
|2010-07-13 01:49:50 Petr_8_"Shodit předčasné volby (Zde označované vtipně jako "rezignace na předčasné volby", díky PR. pozn.komentáře) uvrhlo čssd do težší situace. Před tímto krokem jsme lidi ovlivňovali, pak náš vliv slábnul." Ok, to zní divně. Správná formulace by byla - předtím vám ještě něktěří dokázali věřit, poté? Nikoliv.
_9_"Eeerm, kde mám prášky? Tady bych měl asi napsat něco ve stylu, co nepoškodí Tvrdíka...třeba mi bude šéfovat." Přiznávám se, tenhle komentář je tendenční. Ale, co je psáno původně? V pdosatě zopakování brožurky, což mne vede k ukvapenému závěru, že měli jen program marketingový. Hlavně použít v souvilostech kampaně ČSSD formulaci pozitivní vysvětlování je nešťastné. Tato kampaň byla založena na konfrontaci s ostatními politickými, mediálním a ostatními subjekty.
_10_"Dobrá, tady musím. Vy víte kdo nám velel? Tak tehdy jsme se nechtěli s nikým bavit. Zdravotnictví mělo komerční potenciál, ale pochopte, Ratha lidé buď ignorují nebo nesnášejí. Není dobrá tvář do novin. A to nám přeci jde. Samozřejmě, že to není jejich chyba. Mohou za to útoky médií a jejich slogan "cesta do řecka". To způsobilo náš nízký zisk a vysoký zisk ostatních." Začíná to moc dobře, kritika padá úrodně, sice ano, kritiziovat politiku zdravotnictví čssd za nepopularitu tváře s ním spojené, to je divné...ale, Rath by to už být neměl. Ale pak. Oni, oni, oni..jedna vtipná věta, která popravdě nebyla ani moc příjmaná. Ach, co jsem čekal.
_11_"Chovali jsme se špatně, měli jsme nějákou mediální kauzu, Paroubek, další naše avantýra, nezvládnuté diskuze (Že by za to mohli lidé, kteří diskutovali a ne proto, že by to nezvládli, ale prostě proto, že neumí diskutovat? pozn. kometáře)", chovali jsme se jako idioti, ale protože jsme si myslel, že si to můžeme dovolit." Nezdá se vám po tom všemčtení také, že sociálně demokratická strana klade až přehnaně vysokou důležitost reklamě a mediálním světům? Zatím totiž zde není nic o politice, či o faktických krocích, ale jen vágní povídání o tom, že zde byla spousta faktorů, které veřejné mínění někam nahla. My netušíme kam, my s těmi faktory nic nemáme, my je ....jen.... vytváříme. Ok.
_12_ Je nám předložen popis děje, ovšem je ot jen za a) spekulace; za b) spekulace na základě průzkumů veřejného mínění, které jak víme jsou podle objenavatele dle jeho vlastních preferncí upraveny.
"Na poslední chvíli nás všichni opustili, něco za ta může, asi mladí, emočně nevyvážení." ...žádná racionální chyba na naší straně, chce se dodat. Pánové, vy trávíte asi moc času v Lidovém domě. Běžte na chvíli ven, slunce vám udělá dobře. Opravdu.
-
|2010-07-13 01:50:13 PetrMimochodem rok je 2010, mobily jsou výkonné jako počítače roku 2003-4, twitter nahrazuje v zemích nesvobodných zprávy, Čína už před 6 lety začala opouštět socialismus, protože dle její vlastní vlády - prostě nefunguje (Nyní začínají tvořit tzv. vlastní konzumaci - ty čínské šmejdy, které jsme v 90.letech užívali půjdou teď ke spotřebě Číňanům, my budeme spíše mít v obchodech japonské, americké, indické, malaysijské, německé a jiné trochu kvalitnější výrobky? Ano otazník.),
Po prvním vydatném komentáří (sorry Lubomíre) jsem se těšil na další, ten byl bohužel odbytý proto už ne odstavcově, ale postupně.
Milan Znoj
__"Na ůvod, taky nemám rád neoliberalismus. Za prvé: ODS prohrála více. KDU-ČSL se nedostala do parlamentu, hehe. Za druhé: není v parlamentu žádná jiná levicová strana. Tedy komunisté, ale ty využíváme jako zdroj skalních hlasů levice.(Divné, zase, ale je to čssd. -pozn.komentáře) Pozor! Levice může být vyloučena z politiky úplně. Ale to není náš případ, podívejte na slovensko. Sociální demokracie má problémy už od 70.-80. let minulého století." ... protože tehdy onen neoliberální systém převzal většinu ochranných prvků a systémů, regulačních pomůcek, aby zajistil to, co vás nejvíc trápí - život dělníka, život pracovníka. Proto se mi zdá, že se váš směr vyčerpal a měli by jste ho změnit, je-li to stále ten stejný od 70-80.let. Už jen protože je rok 2010:)
Jiří Pehe
Tohle, že je komentář ředitele pražské pobočky NYU?
Podorbně není třeba komentovat, všimnu si některých detailů, ale prozačátek obecně jen - zase je zde vidět potřebná dávka zaslepenosti vlastní ideologií respektive schopnosti dokreslit si zjevnou realitu vlastním ideologickým cítěním. Jak je to slovo, které nepoužívate...empatie? Krizí globálního kapitalismu. Krize. Víte on se změnil obsah, způsob, frekvence, motiv atd. užití finančních trhů(změnil se obsah, musí změnit i obal/forma), plus USA vytvořila podmínky pro neskutečně virtuální bankovní trh a zrovna řeší, jaký způsob použít (regulovat, upravit podmínky a monitorovat, nechat tak) proto se systém adaptuje. Berte to tak. Přišel podnět, očekáváná je reakce. Tak funguje kapitalismus. Je postaven jako živý systém, protože ho tvoří lidé. Opravdu to píšu člověku takového postavení? Asi to nemá nic společného s univerzitním statusem. Každopádně s respektem a omluvou... přesto, vy píšete o mladých až prožijí krizi apod. apod, přesto výše vy sám píšete jako by jste žádnou krizi nikdy nezažil. To čtu v textu, neříkám, že to je pravda(kromě jiných míst v textu výše a možná i níže) a říkám, že to je jen můj názor z čtení textu.
-
|2010-07-13 02:05:13 PetrVladímira Špidlu nečtu, jeho jméno vysvtěluji, zatímco paroduji jeho "široký ale krátky úsměv, který naznačuje rysy mé osobnosti o kterých nemluvím" z premiérského období. Nyní ho už nedělá. Přesto díky za příspěvek. Určitě po něm byla diskuze.
Mé poselství. Jak můžeme volit strany, které jsou od zjevné reality, ve které žijeme, kterou by ony měli primárně vylepšovat a činit co nejlepší pro všechny, vzdáleni natolik hráním své vykonstruované politické a ideologické iluze, že si nedokáží přiznat, kde je chyba, která je stála volby a neskutečně velký finanční objem.
MImichodem, zdá se, že celá politika ČSSD je jen PR. Proto všechna čest PR týmu, tohle je viditelně nad standartní popis práce PR.
Hezký večer. Kolik lidí, čte Literární noviny?
-
Četl jsem všechny příspěvky ,nejvíc mne zaujal p.Pehe a pak p.Špidla zmínkou o postoji mladé generace ( tančí na hrobech). K ostatním:pánové nejsem odborník, ale jen se nakonec nepohádejte
o nejvýstižnější diagnózu.Nemusíte (jako alibi) se ohánět trendy v Evropě a uvědomte si kolik % voličů by ČSSD musela vůbec získat aby nepřišla o zmiňovaný vliv a jak a kde sehnat koaličního spojence
Praha 12.7.2010, redakce ispigl.eu