Na knihy nejsou peoplemetry. O přijetí koncovým uživatelem, přijmeme-li marketingovou hantýrku, tak u knížek nevíme zhola nic. Asi proto, že nejsou nosičem inzerce. Žebříček bestsellerů vypovídá pouze orientačně, jaké publikace se nejvíce prodávají. O tom, kolik znamená ono nejvíce a zda se zakoupené svazky také čtou, se nedovídáme. Přitom už obyčejná lidská zvědavost vede k tomu, že toužíme dovědět se, co přátelé, ale i třeba sousedé v metru či tramvaji zrovna z dlouhé chvíle louskají.
Všímám si, že boční či přesramenní nahlížeči se někdy docela začtou bez ohledu na pravidla slušného chování. Dřív si mohl takový všetečka v dopravním prostředku přečíst název knihy na obalu, u čteček je dneska nahraný. Je jasné, že informace o tom, co spolucestující metrem i životem čte, není zbytečná a zajímá nás. Dává nám totiž pocit, že se o tom člověku něco důležitého dovídáme, že si ho někam zařazujeme, že posuzujeme vztah mezi tím, jak vypadá a působí, a mezi tím, co o něm vypovídá konzumovaný text. Nebo že při svém vzhledu vůbec čte. Uhadujeme, jestli přes případně sdílené čtivo k sobě nemáme blízko. Okřídlené úsloví „Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi." pociťujeme zkrátka jako případné.
Ačkoli je čtení činnost samotářská a svým způsobem intimní, docházelo od předminulého století ke sdružování lidí ve čtenářských spolcích. Kromě ryze praktické stránky, že si členové mezi sebou mohli půjčovat a vyměňovat knihy, uspokojovaly spolky zřejmě i potřebu sdílet čtenářské zážitky, vyprávět o dojmech z „prožitých" příběhů a případně si pozvat a poznat jejich autory. Tato forma společenského života nezanikla ani v současnosti, jak o tom svědčí například kulturní dění v německy mluvících zemích. U nás však spíše živoří, jako vlastně celý náš veřejný provoz. Kromě nemnoha lidí, u kterých patří četba beletrie k profesi a obživě, existuje však mnoho čtenářů amatérů a ti se v současném nekonečném knižním vesmíru určitě neorientují snadno, jestli ovšem vůbec nějak. Z různých ohlasů na Literární noviny vím, že právě amatérští knihomolové by uvítali nějaký příjemný způsob navigace při výpravách po literárních souhvězdích.
Jelikož takovou službu skutečně chápeme jako jednu z povinností našeho listu a chceme ji rozšiřovat, uvítali bychom, kdybyste nám na e-mailovou adresu redakce@literarky.cz aspoň občas napsali, co zrovna čtete nebo která knížka vás zvláště zaujala. Hodláme využít toho, že úředníci přes utajování ještě kupodivu nevzali v potaz, co o soukromí vypovídá seznam četby, a že tedy obsah vaší knihovny nepodléhá režimu ochrany osobních údajů. (Aspoň vidíte, jak se dnes literatura podceňuje, místo knihovny vám prolézají počítač.) Vaše tipy a názory bychom zveřejňovali nejen na naší internetové stránce, ale čas od času i v tištěné podobě. Konfrontovat názory možná někdy trochu blazeovaných recenzentů s autentickými pocity čtenářů může být pro obě strany užitečné. Navíc bychom se konečně dovídali, co skutečně čtete, jak knížky vnímáte a k čemu vám slouží. Dohadů už bylo dost.
-
|2011-05-19 12:34:25 Jitka Bartošová....každá kniha je metafyzická událost.....Člověk kniha osvícení.... Pohyb knih vesmírem jeví se na první pohled chaotickým...avšak...přistane-li v pravou chvíli na pravém místě...nastává zázrak..... knižně sociální teorie: Příliš movitý člověk nakupuje stohy knih, tušíc zázrak, avšak nečte je, protože "nemá čas", no uznejte, nemít čas na zázrak :) S klesajícím stupněm movitosti a klesajícím počtem nakoupených knih se zvyšuje úcta k nim a pravděpodobnost jejich čtení. Stoupá tak možnost vzniku zázraku vzájemného osvícení a souladu. Naprosto nemovitý člověk....je pak schopen se dostat do čtenářské extáze i četbou Učebnice autoškoly.....(Posuzuji na základě osobního celoživotního průzkumu)....z čehož lze odvodit závěr, že pouze nemovití lidé, či méně movití....jsou schopni Zázraku a Knize jít vstříc....Prostě mají chuť vnímat něco jiného než sebe.....A tak to je , myslím, s celým Vesmírem....A proto volám...V souladu s Vesmírem....Hleďme být....prostě.... kontrolovaně bohatými... Za určitým stupněm totiž se Člověk přílišBohatý stává Člověkem neMoudrým a Člověkem neVzpřímeným......Konec moralit.... příště....možná....a vůbec, v Literárních novinách by měla být erotická rubrika....
