Literární noviny

Rozhodnutí, jež v nejbližších týdnech hodlá učinit prezident Barack Obama o další americké strategii v Afghánistánu, závisí - tvrdí zasvěcenci - do velké míry na výsledku souboje dvou knih. Obě získaly nečekaně velkou oblibu u rozhodujících činitelů v Bílém domě a v Pentagonu. Obě vyvozují poučení z vietnamské války, ta se však od sebe podstatně liší.

Čínská image ve světě nebyla v posledních letech z nejlepších, a proto nyní Peking pumpuje miliardy dolarů do globální marketingové kampaně. Čínská televize tak může být už v blízké budoucnosti tou, k níž budete doma usedat každý večer.

Bez konce jsou lesy markýze Géra, psal Petr Bezruč v Slezských pís­ních. Kdo by řekl, že se ty časy vrátí. Dnes už to ale není markýz Géro, jak kvůli cenzuře básník Bezruč přejmenoval habsburské­ho arcivévodu Friedricha. Nyněj­ším pánem Ostravska je Zdeněk Bakala a jeho firmy, které se staly nástupcem privati­zované OKD.

Shromážděný majetek Bakalova impéria je na české poměry pohádkový. To není jen uhlí v podzemí, jsou to také rozsáhlé pozemky na povrchu, lesy, lou­ky, orná půda a rovněž sady, zahrady a rybníky. Jejich celková rozloha je bezmála pět tisíc hektarů, jak se lze dočíst na křídovém papíře propagační brožury Baka­lovy společnosti RPG. A to zdaleka není všechno.

Na výstavu o staročeských Vánocích má Santa Claus vstup zakázán, smí tam pouze Ježíšek.

„Chtěli jsme vytvořit nefalšovanou atmosféru starých časů, proto se naši soustružníci obejdou bez elektřiny. Soukolí stroje pohání voda, kterou jsme do vyhloubeného jezírka ve sklepě nanosili ve kbelících z přízemí," říká o hlavní atrakci výstavy jeden z organizátorů Jiří Kubec.

Na svém zasedání minulý týden vláda neschválila nový Statut Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Ten se nelíbil ani Akademii věd, ani Ministerstvu průmyslu a obchodu. Každému z jiného důvodu.

V poslední době jsme opakovaně svědky nepříliš promyšlených úvah o budoucnosti vzdělání a vědy v České republice. Političtí představitelé jsou vystaveni tvrdému lobbingu, jehož účelem je snaha o podřízení vědy a vzdělávání komerčním principům. Společenský přínos vědy a vzdělávání je redukován výhradně na to, jak se podílí na přímém inovačním transferu a na komercializaci jejich výstupů. Ruku v ruce s tímto postojem jde i financování vědy a výzkumu vůbec, kde se značná část prostředků přesouvá na aplikovaný výzkum. V tom jsme světové unikum. U nás bude stát financovat podnikům aplikovaný výzkum a inovace, všude jinde na světě naopak firmy sponzorují výzkum a vývoj. Řada amerických firem prostřednictvím svých nadací financuje i základní výzkum.

Dánové chtějí zpřísnit kontrolu amerických občanů - nejprve na svém území a později i na úrovni Evropské unie.

Americký pas už v dnešním světě „války proti terorismu" není zárukou nedotknutelnosti jeho nositele. Tři dánské parlamentní politické strany začaly požadovat zpřísnění kontrol cestujících s pasy Spojených států, neboť se obávají, že se teroristé budou snažit získat americké pasy, které jim umožňují pohybovat se bez větších omezení po území Evropské unie. V tomto duchu podle dánského veřejnoprávního rozhlasu varovala Dánsko americká CIA, která nedávno v Chicagu zatkla dvě osoby kvůli tomu, že údajně plánovaly pumové útoky proti dánskému listu Jyllands-Posten. Ten před lety nechvalně proslul urážlivými karikaturami proroka Mohammeda.

Neberte nám naše vzdělání! Neprivatizujte, demokratizujte! To jsou hesla studentů na slavné univerzitě v Berkeley. Poplatky vzrostly o třetinu. Řada studentů na to nebude mít.

V pátek 20. listopadu obsadilo - brzy ráno, ještě před východem slunce - 50 studentů spolu s několika svými sympatizanty budovu Wheeler Hall v Berkeley na Sproulově náměstí. Do odpoledne se tu navzdory neutuchajícímu dešti spolu se svými přáteli sešlo asi 500 studentů, bubnovali, prozpěvovali a pokaždé, když z oken druhého patra vyhlédl některý z „okupantů" a megafonem shromážděné oslovil, bouřlivě jej pozdravovali. „Požádejte profesory, aby přišli. Požádejte své přátele, aby přišli. Ukažte jim, čí je univerzita", volal v jednu chvíli z okna muž se šátkem přes obličej. A vyvěsil velikou standartu, odsuzující zvýšené poplatky a propouštění, k němuž dochází v celém systému Kalifornské univerzity. Policie poté zatkla 44 studentů, ale všichni byli ještě týž den propuštěni.

Rada severoitalského města Coccaglio dala svátkům míru a pokoje zcela nový význam. Pod názvem „Bílé Vánoce" odstartovala dvouměsíční policejní akci, která má „vyčistit" město od nelegálních přistěhovalců.

Na den přesně, dva měsíce před Štědrým dnem, starosta Franco Claretti odstartoval akci, která někomu může připomínat časy Benita Mussoliniho. „Je to hrozné. Pošlou vám dopis, a když neodpovíte, přijdou a zkoumají, jestli u vás nebydlí nelegální přistěhovalci," postěžoval si pro server presseurope.eu místní kavárník Andreas Cavallini. „Takhle to chodilo za Mussoliniho nebo za Stalina. K tomu se chceme vrátit?" Nelegálními přistěhovalci jsou přitom míněni „neunijní občané".

Rozšiřování vzdělávání - spolu s rozšiřováním vědy a výzkumu a uplatňováním znalostí znalostně orientovanou investiční politikou - patří k hlavním předpokladům rozvoje znalostní společnosti. Rozšiřování vzdělávání však vede ke zvyšování výdajů na ně. Zatímco v průměru u 19 zemí OECD, které jsou členy  EU, činí dosud jen 5 procent hrubého domácího produktu, obdobně jako v České republice, dosahují v USA a Skandinávii již 7-7,5 procenta - a spolu s výdaji na vědu a výzkum již tyto výdaje směřují k 11 procentům HDP.

Pokaždé, když vyjde další svazek v Edici současné české poezie, jde o svého druhu událost. Elitní řada, v jejímž rámci vyšly sbírky takových autorů, jako jsou Jiří Suchý, Petr Král, Ivan Wernisch, Bohumila Grögrová, Josef Hiršal, Zeno Kaprál nebo Vít Kremlička, právem přitahuje pozornost každého, kdo dění v poezii rád sleduje.

Rozlievalo sa po oknách a ticho zobúdzalo holuby, mokré od rannej rosy. Amanita sa zobudila tiež. Bolesť žalúdka jej v útrobách vyrábala závitnicu, ktorá prechádzala telom až do mozgu. Neotvorila oči, iba sa schúlila. Rukou si hladila brucho a rozmýšľala o svojom sne. Snívalo sa jej o krajine s obhoreným pomarančovníkom. Videla ho celkom zreteľne. Uprostred

púšte, osamelý, s čiernym kmeňom, kymácal sa vo vetre a zvyšky oranžových kvetov opadávali na zem. Dívala sa naň celú noc, kvety padali na vyprahnutú zem, ktorá ich pohlcovala donekonečna a veľmi pomaly. Amanita rozmýšľala, čo

sen asi mohol znamenať, ale jedinou odpoveďou bolo iba chvenie žalúdka. Otvorila oči. Eugen chrápal a uprostred perín s modrými zajačikmi vyzeral ako starý stočený koberec. Začala rátať chlpy v jeho nose, sledovala jeho pokožku,

veľké póry na prepitom nose a sliny zaschnuté v kútikoch úst. Pri každom výdychu mu myklo horným viečkom. Riedke vlasy sa černeli na vankúši a pripomínali mastný fľak. Amanita pocítila odpor, fyzický a prudký, vyvierajúci kdesi z dolnej časti chrbtice.

Nahlas zatlieskala. Eugen sa otočil na druhú stranu a obyčajne si prdol. Amanita sa začala ticho pochechtávať, ale o chvíľu sa smiech zlomil a prešiel do usedavého plaču. Eugen chrápal a za oknom spievali prvé vtáky.

Pri raňajkách sedela Amanita s vyplakanými očami. Potichu kládla na Eugenov tanier jedlo.

Spýtal sa, čo jej zas preboha je, a otvoril si noviny. Rozprávala mu o veľkom obhorenom pomarančovníku, z ktorého celú noc padajú kvety. Eugen poznamenal, že by sa pred spaním nemala toľko prežierať, a zjedol ďalší chlieb. Amanita cítila, že by mu na to mala niečo povedať, vysvetliť pocit, ktorý ju zožiera už celé roky. Eugen však o pocitoch odmietal hovoriť.

Pre neho boli dôležité iba čísla. Poriadok. Úspech. Peniaze a vernosť. Sedela teda ticho. Obzerala si ruky, pripomínajúce staré hrabličky.

Eugen dočítal noviny a zanadával. Raňajky sa skončili.

Pred odchodom do práce podala Eugenovi kabát a jemnou kefkou mu zotrela z rukáva biele chlpy. Opýtala sa, čo chce na večeru. Eugen pokrútil hlavou a povedal, že dnes na večeru nepríde. „Ako včera a predvčerom," dodala Amanita a pohŕdavo stisla pery. Eugen ju pomaly chytil za krk a pritiahol ju až k svojim očiam.

Mrazivým pohľadom do nej vtĺkal poslušnosť a vyškrabával z nej posledné zvyšky vzdoru.

Prstami hnietol kožu a stláčal modré žily. „Ako včera a predvčerom," dodal a zatvoril za sebou dvere.

Sadla si pred zrkadlo. Chvíľu skúmala svoju splesnetú krásu. Ovisnuté prsia viseli vo výstrihu. Šnúrky z potrhaných perál. Izba voňala spáleninou a prach na nábytku sa trblietavo leskol.

Slnko pretekalo cez umastené sklá, túžilo sa napiť z pohára vedľa nej. Trocha si masírovala žalúdok a keď bolesť neprestávala, vodou zapila liek. Chcela čítať. Poliala kvety. Premávala sa po byte bezmyšlienkovite ako unudené zviera v cirkusovej klietke. Vzala si ďalší liek a snažila sa zaspať.

Za zatvorenými očami opäť našla obhorený strom. Horúci piesok sa jej zahryzol do kolien a nozdry štípali od dymu. V ušiach kričal vietor, z rúk odpadávali oranžové, sadzou ušpinené kvety.

Přednedávnem se v literární kavárně Řetězová v Praze představila svým čtením známá slovenská spisovatelka Uršuľa Kovalyk. Po vydání své prvotiny, sbírky povídek „Neverné ženy neznášajú vajíčka" (Aspekt, 2002), vystřelila jako kometa na slovenském literárním nebi.

Zrušení návštěvy nizozemského pravicového extremisty Wilderse je vyhranou bitvou, ale válka českých xenofobů proti jinakosti teprve začíná.

Příčiny nejsou vnější, tak jako demokracie není „z dovozu"

Ten pořádek by mohl být konzervativní: obnova tradičních hodnot a řádů, jen tentokrát silnou rukou místo silné víry. Tak to kdysi slibovali fašisté. Nebo to může být revoluční „národní" řád, jak jej slibovali nacionalisté. Hnutí silných slov srocují davy v Dánsku, prosazují Berlusconiho v Itálii, pochodují v polovojenských stejnokrojích v Maďarsku. Demokratičtí politici trapně přihlížejí. Nejsou schopní čelit násilnickým postojům - či jen přimět ústavního činitele, aby konal svoji povinnost.

Projekty South a Nord Stream sice výrazně pokročily ke své realizaci, nicméně než budou uvedeny do provozu, bude držet Evropu v šachu Ukrajina. A tamní premiérka Julia Tymošenková si k sobě v polovině listopadu povolala velvyslance zemí G8 a sdělila jim, že pokud Ukrajina od MMF nedostane další část půjčky - slíbených, nicméně kvůli předvolební sociální rozhazovačnosti pozastavených - 3,8 miliardy dolarů, bude se její země z krize dostávat jen „velmi těžce". Jinými slovy, bez půjčky na tom bude Ukrajina přímo bledě. A ještě jinak, „bez půjčky nemáme na plyn a zima se blíží. Já vás varovala včas."

Měsíc a pár dní nás dělí od Nového roku a také od otázky, zda se nebude opakovat plynová krize z loňska, kdy došlo k pozastavení dodávek ruského plynu do Evropy.

Co se od té doby změnilo? Především mezinárodní atmosféra. Americký prezident Barack Obama upustil od bushovské silové politiky a hned třikrát se sešel se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem. Našli styčné body pro vzájemnou spolupráci, v důsledku čehož mezi USA a Ruskem došlo k určitému uvolnění. Lze jen doufat, že tato tendence bude mít trvalejší charakter, těžko však očekávat, že se tyto vztahy budou vyvíjet bezoblačně. Moskva asi sotva bez hořkosti přijala říjnové vystoupení amerického viceprezidenta Joe Bidena v Rumunsku, kde prohlásil, že USA považují sféry vlivu za koncepci z časů 19. století. Dal tím najevo, že Washington není ochoten akceptovat ruskou hegemonii v zemích bývalého SSSR, a navíc vyzval bývalé satelity Sovětského svazu, aby pomohli republikám bývalého SSSR, které nejsou součástí Ruské federace, svrhnout autoritářské režimy a ochránit jejich nezávislost.