|
Novým rektorem Akademie výtvarných umění se stal doc. PhDr. Jiří Kotalík, CSc. Poslanci si schválili snížení platů o čtyři procenta na jeden rok a týká se i soudců a státních zástupců. VI. festival velkých malých divadel Čekání na Václava nabídl divákům 47 představení na všech scénách Klicperova divadla v Hradci Králové.
exkluzivně on-line
Mnoho českých umělců se nedávno vrátilo z Wroclavi a v pražském divadle Archa se znovu sešli na vzpomínkovém, slavnostním koncertě, který pod názvem Zvuky a dozvuky Solidarity pořádal pražský Polský institut ve spolupráci s Evropským centrem Solidarity v Gdaňsku. Ve dnech 3. - 5. listopadu 1989 došlo ve Wroclavi k setkání disidentů a představitelů podzemní kultury obou zemí na krkonošské Cestě československo-polského přátelství v rámci festivalu Nezávislé Československé kultury. Říká se dnes, že tato manifestace svobodné kultury byla skutečnou politickou předehrou sametové revoluce. Koncert ve Wroclavi se před dvaceti lety natáčel. Ačkoliv akci navštívilo tisíce Čechů a Slováků, někteří účinkující chyběli. Organizátoři před koncertem oficiálně četli jména účinkujících, kteří se přes hranici nedostali. Byli to například: Jiří Dědeček, Vlasta Třešňák, Mikoláš Chadima a Vladimír Merta. Jak je to s „autentickou veřejností" v kontextu historického vývoje? Ještě jednou k listopadovým událostem 1989 Se zájmem jsem si přečetl racionální repliku Lucie Cviklové (Lze obnovit autentickou veřejnost? II. část - LtN 43/ 2009) na můj text Co občané mohou a mají udělat? (LtN 31/2009). Vidím tu několik podstatnějších problémů, na které bych rád upozornil. Rozhodně jsem to vše nepsal proto, abych srovnával opravdu velké dějinné události s naší - podle autorky - „sametovou revolucí".
Evropská integrace se ratifikací Lisabonské smlouvy výrazně zrychlila. Krajní nacionalismus je však jevem, který ji může zásadně ohrozit.
Problémy na trhu práce, s imigrací a zprofanováním středové politiky výrazně přispěly k tomu, že dnešní Evropou obchází strašidlo xenofobního nacionalismu. Nacionalismus, který jako moderní fenomén vznikl v devatenáctém století, přitom nemusí být vždy nutně špatný. Jeho pozitivním projevem je hrdost na místo a společnost, v níž žijeme, a následná snaha o zlepšení podmínek. Odvrácenou stranou mince je však nacionální šovinismus, který oživuje problémy minulosti i přítomnosti a jejichž řešení do budoucna vidí v potlačení jakéhokoli odlišeného chování a diskriminaci lidí podle toho, odkud pocházejí. Je už pak jedno, zda se jeho oběťmi následně stanou menšiny nebo třeba jen lidé, kteří nosí brýle.
Z mnoha problémů, jimž se musí Barack Obama věnovat, je Korea skutečným hlavolamem. Jeho vyřešením by učinil tečku za „studenou válkou" neboť korejská válka stála na jejím počátku.
Shodou okolností je nyní zřejmě znovu připravena půda pro řešení situace na Korejském poloostrově. V podstatě jde o ukončení stavu „ani válka ani mír". Korejská válka byla totiž ukončena nikoli mírovou smlouvou, ale pouhou dohodou o příměří. Teoreticky vzato by tedy konflikt mohl propuknout znovu, a to pod nejrůznějšími záminkami. Upozornila na to zcela nedávno Severní Korea, když v reakci na nejnovější sankce RB OSN, umožňující zabavování podezřelých nákladů na námořních linkách spojujících Severní Koreu se světem, prohlásila, že se už necítí být vázána dohodou o příměří a může kontrolu lodí považovat za vyhlášení války. Potřebujeme rozpočtovou strategii vlády, která by přesáhla jedno volební období. Klíčové výmluvy jsou dvě. Za prvé: Nemůžeme za krizi, která přichází z venku, proto nás z ní může dostat opět jen vnější prostředí. Za druhé: bez utahování opasků nezastavíme „maďarizaci" veřejných financí v ČR (tj. riziko státního bankrotu). A kvůli těmto výmluvám neděláme aktivní opatření, zůstáváme pasivní a předmětem politického zápasu je jen rozložení dopadů krize.
Eurokomisař Vladimír Špidla vysvětluje, co přináší Lisabonská smlouva a jak je to s evropskými právy a hodnotami
O co přijdeme, až začne pro Česko platit výjimka z Listiny základních práv EU? Je to závažné, nebo je to jenom podružnost, před kterou nás uchrání naše ústavní dokumenty?
Lisabonská smlouva se stala realitou. Konečné rozhodnutí ukončilo letitou válku nervů o další osud institucionální reformy Evropské unie. Cesta k řešení zásadních otázek je otevřena.
Dění posledních týdnů na poli evropské politiky připomínalo fotbalový zápas. Do poslední chvíle nebylo rozhodnuto a všichni napjatě čekali na rozuzlení. Naštěstí pro Evropskou unii i Českou republiku byla Lisabonská smlouva ratifikována a Evropa může vstoupit do dalšího stadia unikátního integračního procesu. Unie sice uvítala rozhodnutí prezidenta Klause neklást ratifikačnímu procesu další překážky, zároveň si je však vědoma, že tvrdá práce všechny zúčastněné teprve čeká. Je na čase vyřešit otázku jmenování nové komise evropské obrany, práv zaměstnanců, udržitelného růstu, klimatických změn a mnohé další. Najednou přestalo platit, že člověk může vystačit s tím, co se v mládí naučil ve škole. Ekonomické a společenské změny po roce 1989, globalizace v celosvětovém měřítku a rychlé technologické změny - to vše vyžaduje, aby člověk nebyl připraven jen v jednom úzce zaměřeném oboru, ale získal mnohem širší rozhled a řadu dalších kompetencí. Přitom je stále důležitější, aby měl schopnost a chuť dále se vzdělávat.V nových poměrech bylo také jasné, že žáci už nebudou v převážné většině nastupovat do učebních oborů a že to ani nebude potřeba, protože by pak nenašli uplatnění. Naopak rostla poptávka po maturitním a vysokoškolském vzdělání. Také bylo zřetelné, že se musí snížit množství oborů, aby absolventi nebyli tak úzce zaměřeni jako dříve.
Na Ukrajině začala předvolební prezidentská kampaň
Také některé naše lékárny pocítily, že na Ukrajině vzplála chřipková epidemie. Řada lidí totiž posílá balíčky s léky po řidičích autobusů svým známým do nejvíce postižených oblastí jako Lvov, Ivano-Frankivsk a Ternopyl. Tamní lékárny totiž zejí prázdnotou, byť se ceny léků vyšplhaly na desetinásobek. Po volbách v Afghánistánu se ohledy Evropy a USA na tamní konflikt mohou začít rozcházet stále víc. V prvním kole prezidentských voleb Hamíd Karzáí zfalšoval přes milion hlasů a ve druhém se ani nehlasovalo, protože jediný protikandidát odstoupil. Spojené státy mu vzápětí pogratulovaly, americké velvyslanectví v Kábulu oznámilo, že vše bylo v souladu s afghánským právem, a mluvčí Bílého domu Robert Gibbs ho označil za „legitimního vůdce" Afghánistánu. Cynický to důkaz, že „demokracie" vlastně není žádný kumšt. Karzáího víc než pochybný triumf ovšem může mít zásadní dopady.
Legenda, fenomén a mýtus. Po celý život věřil tomu, že divadlo má smysl, i když ho mnozí přesvědčovali, že tomu tak být nemusí. Vždy tak trochu litoval, že se proslavil především jako režisér, nikoliv jako herec.
Odešel císař českého divadla! Legenda, fenomén a mýtus. Málokdo dosáhl takové výše, aby byl již za svého života doslova zbožňován. Nikdo se nevyrovnal jeho stylu, ale ani pečlivosti, s jakou své inscenace připravoval. Dokázal se dotknout samotné podstaty divadla. Ačkoliv divadelní poměry vždy provází řevnivost, žárlivost a rivalita, o jeho statutu se prostě nikdy nediskutovalo. Otomar Krejča (1921-2009) dosáhl toho, že se o jeho éře vždy mluvilo s úžasem a neskonalým obdivem. Nepropadl nikdy manýře, i když mu v závěru rozumělo jenom velmi málo diváků. Zemřel režisér, s nímž definitivně odešlo divadlo duše a srdce.
Místní produkce a distribuce potravin může vnést pestřejší tóny do uniformní nabídky obchodních řetězců a potravinářských gigantů.
Automaty na cigarety, na cukrovinky a na coca-colu zná každý, ale co takhle prodejní automaty na čerstvě nadojené mléko rovnou z kravína? Právě tuhle otázku si položil německý farmář Peter Bloching z obce Uigendorf v Bádensku-Wirtenbersku a nezůstalo jen u nápadu. Vše dotáhl do konečné realizace, takže mléčné automaty již existují, i když zatím jen v sousedním Německu. Blochingova farma Peter-und-Paul-Hof dnes provozuje v regionu už 13 takových mléčných automatů, přitom první prodejní přístroj se objevil teprve minulý rok. Co zmůže růst pro růst po odečtu radosti ze života? Ve chvíli, kdy se blíží k závěru strategický seriál prof. Martina Potůčka, který běží v Literárkách od čísla 37 (Strategické křižovatky příští vlády), rozbíhá se naplno debata o jedné takové variantě. Vychází z vize České republiky do roku 2025, která nás směřuje do první desítky nejvyspělejších zemí v Evropě.
Podmaňovat se dá lecjak a leccos: člověk přírodu, jeden stát území státu jiného, muž ženu. Posledně zmíněný význam nechává historik David Blackbourn ve své knize Podmaňování přírody. Voda, krajina a vývoj moderního Německa stranou, ale o podmaňování jiných (řekněme hned, že hlavně slovanských) národů se v jeho knize píše velmi obsáhle, jedním z autorových hlavních cílů je dokonce ukázat právě to, jak „podmaňování přírody v Německu bylo až příliš úzce spojeno s podmaňováním jiných".
Je devět hodin dopoledne. Před hotel EuroAgentur Jihlava, vzdáleném dva kilometry od centra města, najíždějí taxíky. Účastníci koprodukčního trhu East European Forum odjíždějí vybírat projekty, které eventuálně podpoří. Jde o běžnou agendu uznávaného mezinárodního festivalu. Paradoxem může být jediná věc: právě tihle pracovníci různých televizí, festivalů nebo distribučních firem se o pár dní později snaží protlačit na premiéru českého celovečerního dokumentu Auto*Mat. Tedy filmu, který sílící automobilismus viní ze zásadní neplechy. Kontrast mezi filmy a pracovním stylem účastníků patří k paradoxům každého renomovaného mezinárodního festivalu, Jihlavu nevyjímaje.
Jak hájíme v Evropě své zájmy? Jedině strategická rozvaha, opřená o solidní analýzy a prognózy a umožňující vyvodit několik dlouhodobých priorit, může vyvést z krize zemi jako je naše. Patologičtí hráči jsou mistři v hledání výmluv. Totéž se dá říci o tvůrcích nového loterijního zákona. V sázkách a loteriích loni Češi prohráli takřka třicet miliard korun. Asi čtyřicet mladých mužů na ošoupaných židlích podél zdí holé místnosti soustředěně naslouchá, jak sotva pětadvacetiletý blonďák spřádá své sny o budoucnosti. Jeho plány sahají až do roku 2039. V té době, tedy za třicet let, by se mu mělo podařit konečně splatit své dluhy. Nad účelem vypůjčených peněz lehce mrazí v zádech. Nejde o hypotéku na pořízení vlastního bytu. Mladík bude splácet dluhy, do kterých ho přivedla závislost na hracích automatech. Vítejte na zpovědi anonymních hráčů v pavilonu číslo 31 Psychiatrické léčebny pražských Bohnic. |
|
|
|