|
Co by se stalo, kdyby válka skončila podle Tarantina? Svět by byl možná jiný. Ve filmu to ale na konci vypadá jako nějaké splněné starozákonní proroctví. Židé tu krutě zabíjejí Němce. Jedni ho milují, druzí nenávidí. Je zatracován, ale i vynášen. Na Quentina Tarantina (1963), amerického filmového režiséra střední generace, prostě musíte mít názor. Nestačí ale pouze názor jeden, můžete mít i názorů více. I na nejnovější jeho filmový projekt jsou názory různé. Film Hanební pancharti (Inglourious Basterds, 2009), který vstoupil minulý týden do české distribuce, provázejí rozdílné pohledy, úměrné míře zaujatosti jeho osobností. Jiří Štaif: František Palacký, Vyšehrad 2009, 1. vydání, 400 stran, doporučená cena 388 Kč Marek Janota: Všechno, co vidím, Argo 2009, 1. vydání, 180 stran, doporučená cena 258 Hana Primusová: Sto nejvýznamnějších knih světové historie, XYZ 2009, 1, vydání, 382 str., doporučená cena Lincoln Child: Ledová kletba, 1. vydání, 312 str., doporučená cena 249 Kč. Přeložil Zdík Dušek. Případ vraždy člena juarezského drogového kartelu důvěrným informátorem americké imigrační a celní služby příkladně ilustruje problémy, jimž čelí bezpečnostní složky, které pracují s důvěrnými informátory. Jedenáctého srpna oznámila policie v texaském El Pasu, že 15. května zatkla tři podezřelé z vraždy Jose Daniela Gonzaleze Galeana, člena juarezského drogového kartelu, který byl zároveň důvěrným informátorem americké imigrační a celní služby. Tato okolnost byla podle všeho také důvodem jeho likvidace. Gonzalez byl nalezen před svým domem v zámožné čtvrti El Pasa s několika projektily v těle. Čtvrtý podezřelý byl zatčen nedlouho poté, co o události referovala média. Mezi podezřelými je i osmnáctiletý voják americké armády z nedaleké základny Fort Bliss, jehož si podle zbylé trojice podezřelých na vraždu najal jeden z vůdců juarezského kartelu. Obviněni jsou rovněž dva mladiství ve věku sedmnáct a šestnáct let. Lenka Ptáčková se vrhá do volební kampaně s heslem Notebooky do škol.
Jste křehká žena, ale utkala jste se statečně v ostrém souboji o místo na kandidátce lidovců. Jak to nakonec dopadlo? Nakonec jsme se dohodli tak, že já zůstanu lídrem ve Středních Čechách a Jana Hybášková se stala lídrem v Hradeckém kraji. Ona si ten kraj původně sama vybrala, i proto, že se tam sčítají výsledky voleb v zahraničí. To pro ni, jako mezinárodně známou osobu, může být dobré, a nakonec může být dobré i pro KDU-ČSL. Rozhovor s Davidem Šmejkalem, ředitelem Poradny při finanční tísni. Jaké nejvýraznější změny má přinést novela Zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, která je nyní v meziresortním připomínkovém řízení? Život v moci zhoubné triády nezaměstnanosti, zadluženosti a exekucí se stává realitou pro stále více lidí. Česká společnost si proti své vůli zvyká na zadluženost. Domácnosti si půjčují čím dál tím více, částka se blíží jednomu bilionu korun. (V loňském roce to bylo 877,5 miliard korun, což je čtrnáctkrát více než v roce 1997). Celkový podíl úvěrů na HDP tak činí 20% (v roce 1997 činil 2,7%). Počet nezaměstnaných dosáhl 333,9 tisíc a v porovnání s 2. čtvrtletím roku 2008 se zvýšil o 113,8 tis. Jedná se o nárůst více než poloviční (51,7%). Počet soudem nařízených exekucí se ročně zvyšuje přibližně o 120 000 a očekává se ještě vyšší nárůst. Loni soudy nařídily 554 000 exekucí, předloni 428 000. Ať se školné platí, nebo neplatí, studium na vysoké škole je nákladné. A vždy bylo. Při přípravě volebních programů se ani jedna politická strana nemohla vyhnout otázce vysokoškolského studia. Všechny samozřejmě horují pro umožnění přístupu co největšího počtu mladých lidí k terciárnímu vzdělávání. Jen se nemohou shodnout na tom, kde na to vzít, čili jak toto vzdělání financovat. Tentokrát je hranice mezi pravicí a levicí skutečně velmi ostrá, zelení a lidovci přitom znovu zůstali věrní své tradiční politice typu „ ano, ale". Diskuse se vede především o tom, zda zavést nebo nezavést školné. Levice nepokládá školné za faktor, který by zvýšil kvalitu studia, a školné už z principu jako asociální odmítá. Jak ODS, tak TOP09 se slovu školné pro jistotu úplně vyhnuly. Kulantně se schovávají za zvýšení osobní motivace studentů při studiu a jejich odpovědnost při volbě studia. Ukrajinský stát stojí na pokraji bankrotu a možná ho už i překročil. A kromě nespokojených lidí začíná nelibost projevovat i armáda. Světová banka v půli července opakovaně snížila svůj odhad ekonomického vývoje na Ukrajině: podle posledního odhadu se letos ukrajinské hospodářství propadne o 15 procent. Přitom ještě v dubnu Světová banka hádala na devět procent, zatímco původně předpokládala pokles jen o čtyři procenta. Na vině je ze všeho nejvíc celosvětový pád cen kovů, na jejichž exportu je Ukrajina do značné míry závislá. „Situace se nejhůře odrazila v sektoru veřejných financí," podotýká Ruslan Piotkivski, hlavní ekonom Světové banky pro Ukrajinu. „Propad HDP vedl k poklesu státních příjmů, bez nichž nelze výdaje realizovat. To vše zvyšuje riziko rozpočtového deficitu." Jejich předáci jsou ve válce, jejich země balancuje na hraně bankrotu a Rusové bručí na zápraží. Tato smrtící kombinace uvrhla Ukrajince do deziluze a beznaděje, když jsou nuceni být svědky předsmrtných křečí oranžové revoluce. Těmito slovy už loni v říjnu britský deník The Independent popsal politickou situaci Ukrajiny a od té doby se k lepšímu nezměnilo nic, zato k horšímu mnoho. Jako by se rozpadaly i ty zbytky idealismu, které před pěti lety poháněly pokojnou tzv. oranžovou revoluci. Není divu. Ukrajinci jsou takřka každodenně svědky situací, které se z pohledu evropské politické kultury zdají až Počátkem srpna zaslal ruský prezident Dmitrij Medveděv svému ukrajinskému protějšku Viktoru Juščenkovi dopis. Ostře ho obvinil z prudkého zhoršení vztahů mezi oběma zeměmi... a do prezidentských voleb na Ukrajině zbývá jen pět měsíců. Co Medveděvovi na Juščenkově politice vadí? Za prvé to, že se v politice vůči Rusku „neřídí principy přátelství a partnerství", jak to stanovuje rusko-ukrajinská smlouva z roku I997. Za druhé, že dodává zbraně Gruzii. Za třetí, že všemožně usiluje o vstup Ukrajiny do NATO. Za čtvrté, že komplikuje hospodářské vztahy s Ruskem, především v otázce zemního plynu. Za páté, že ruské Černomořské flotile v Sevastopolu ztěžuje normální činnost, za šesté, že činí příkoří ruským investorům, a za sedmé, že přepisuje dějiny, z nacistických přisluhovačů dělá hrdiny a hladomor v SSSR v době kolektivizace interpretuje v nacionalistickém pojetí. Zvolení Baracka Obamy do funkce prezidenta Spojených států vystavilo českou politickou scénu i komentátorskou obec řadě zajímavých zkoušek. První přišla hned vloni na podzim, kdy byl Obama prezidentem zvolen.
Ted Kennedy byl nebývale konzistentním politikem, který vždy zůstal věrný levicovému liberalismu - tedy tomu, co se s určitou evropskou licencí dá nazvat sociáldemokratismus. Smrt Edwarda „Teda" Kennedyho znamená konec generace kennedyovské dynastie, která nebývale ovlivnila politiku Spojených států od počátku 60. let minulého století. A jen těm, kdo vidí v politice pouze slávu prezidentského či ministerského křesla, se může zdát, že nedosáhl velikosti svých bratru Johna a Roberta. Byl přece pouze senátorem. Ale jakým senátorem! Poznámky k šumavské hysterii. Kdybych právě neukončil korekturu připravovaného Velkého slovníku floskulí, určitě bych na čelné místo zařadil termín pandemie. Čítankově vyprázdněnou, účelově panikářskou floskulí se tohle nevinné slovo stalo přesně od chvíle, kdy odborným lékařským termínem s přesným vymezením začali v médiích v souvislosti se Šumavou strašit občany jihočeský hejtman Jiří Zimola, plzeňská hejtmanka Milada Emmerová a „expert" Josef Vovesný, poradce Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (to expert píšu záměrně v uvozovkách, protože zástupce soukromých vlastníků lesa je ve věcech ochrany přírodních procesů, jež jsou smyslem každého národního parku na světě, opravdovým kozlem mezi zahradníky: „expertizy" podobných lobbyistů, z kterých vychází Zimola, jsou naopak křiklavým příkladem střetu zájmů). Věda a instituce, na kterých jsou její poznatky vytvářeny, i vědci, kteří v nich pracují, jsou vystaveni útoku. Reforma byla veřejnosti prodávána hesly o podpoře vědecké excelence, ale ve skutečnosti je zřejmé, že rozvoj vědění na českých institucích výrazně poškodí a jejich zdroje vytuneluje. Vláda startuje proces, který bezprostředně ohrozí základní výzkum. Ohrožení veřejných výzkumných institucí fungujících pod hlavičkou Akademie věd je prvním krokem směrem k použití peněz pro výzkum a vývoj tak, aby se pod hlavičkou aplikovaného výzkumu a inovací posílily rozpočty privátních firem. Podobný cíl má i snaha o ovládnutí Ach vy naivní antiradaristé! Organizujete demonstrace, přelézáte v Brdech vojenské zátarasy, lobujete u tamních starostů, držíte hladovku, povoláváte americké experty, aby Čechům otevřeli oči, a je to všecko - slušně řečeno - k ničemu. Ještě než se prezident Obama vyslovil pro radar, u Sokolnic poblíž Brna pěkně v utajení vyrostl radar jako malovaný. Neboť ta koule nad slavkovským bojištěm není pomník císaři Napoleonovi, nýbrž nová radarová stanice, která nedávno zahájila zkušební provoz. Výsledky testů budou až za pár měsíců, ale ministr obrany Barták už dnes bezpečně ví, že provoz bude naprosto bezpečný. Nanejvýš snad poplete chrousty při rojení. Můžete vsadit hlavu, že brzy bude stát i původně plánovaný radar v Brdech. Čím víc radarů, tím víc bezpečí! Tvůrčí proces je na letošním ročníku La Biennale di Venezia postaven do středu dění. Poněkud anachronické struktury národních pavilonů míří k této výzvě různými vyjadřovacími postupy, jimž nechybí kritický osten, ani humorná nadsázka. Benátské Biennale, nejstarší a nejrozsáhlejší umělecká přehlídkou na světě, zvolila pro letošní ročník, vedený Danielem Birnbaumem, tematicky název: Fare Mondi (Tvoření světů). Není nijak překvapivé, že se Daniel Birnbaum pustil zároveň se svou publikací Chronology také do analýzy uměleckého přístupu k vnějšímu světu. Jeho teorii nyní máme možnost vidět v praxi na 53. ročníku Bienále v rámci koncepce, která se představila v renovovaném Palazzo delle Esposizioni, v prostorách Arsenalu, ale i na dalších různých místech ve městě. Více než 90 umělců z celého světa tu svými novými díly, ale i četnými instalacemi, vyslyšelo jeho výzvy. Vrcholná přehlídka současného umění La Biennale di Venezia dorazila do své poloviny. Letošní ročník se odehrává ve znamení kurátorského hesla Daniela Birnbauma: Tvoříme světy. Chcete tomu věřit? Dlouholetá tradice benátského bienále (první se konalo v roce 1895, a letos probíhá již 53. ročník) vytvořila přehlídce současného umění auru nedotknutelnosti. Ve světovém tisku je pokaždé akce rozpitvána a kritizována, v posledních globalizovaných letech je jí vyčítán právě nacionální přístup daný prezentacemi v tradičních národních pavilonech. Jen česká média až na výjimky bienále také tradičně a dlouhodobě ignorují. A to i v roce, kdy náš multikulturní pavilon (stále československý) slaví právě v Benátkách nejvýraznější úspěch v porevolučních dějinách. Porota, která uděluje cenu za špatné překlady, by mohla sama být kandidátem na anticenu. Dokončení z minulého čísla. V předchozí části, která vyšla v Literárních novinách č. 35/2009 dne 24. srpna, se autor zabýval situací kolem neudělené ceny Skřipec, jíž Obec spisovatelů dosud častovala autory za špatný překlad. Sám autor navrhl pro rok 2008 tuto cenu udělit překladu románu Elementární částice francouzského spisovatele Michela Houllebecqa. Následovala série různých zdůvodnění, která tento návrh zpochybňovala.
Zrušit pracovní místa a převést výrobu do zahraničí jde u nás překvapivě snadno. Firmě stačilo deset dní a ještě jí na to připlácí stát. Úřad práce v západočeském městě Stříbro sídlí v budově místní polikliniky. Na jedné chodbě tak čekají nezaměstnaní i nemocní. Zatímco nemocní mají naději, že na své potíže dostanou lék, nezaměstnaní si žádný recept neodnesou. Pohroma je příliš čerstvá a přišla v nevhodnou dobu. Ve Stříbře koncem července naráz ztratilo práci 603 lidí. V místních podmínkách příliš mnoho na to, aby je zdejší trh práce dokázal vstřebat. |