Literární noviny

Příběh o řidiči autobusu, který se chtěl stát bohem

Toto je příběh o řidiči autobusu, který za žádnou cenu nemínil otevřít dveře autobusu opozdilcům. Neotevíral dveře nikomu. Ani gymnazistům, kteří se někde zdrželi, utíkali vedle něj a upírali na něj zkormoucené pohledy, natož nerudným pánům ve starých vojenských kabátech, kteří mu zuřivě bušili na dveře, jako by sami přece přišli včas a jen on to měl v hlavě nějak pomotané, a dokonce ani stařenkám s hnědými pytlíky napěchovanými nákupem, které za ním mávaly roztřesenou rukou. Ne snad, že by jim řidič neotevíral ze zlomyslnosti, neboť nebyl ani za mák zlomyslný, nýbrž činil tak z  důvodů filozofických.

Těsně předtím, než se lidé rozjeli na dovolenou, přinesly dvě naše nezávislé agentury překvapivé výsledky ohledně preferencí Kalouskovy nejnovější politické strany. Bylo to snad vůbec poprvé v dějinách, kdy byla tak značná pozornost věnována straně, která zatím ještě ani pořádně nevznikla, o jejímž programu nebylo prakticky nic známo a jejíž kandidáti do voleb - s výjimkou Karla Schwarzenberga - nebyli ještě veřejnosti známi.

Přesto obě agentury zjistily, že se jedná o stranu mimořádně populární. Podle prvého z průzkumu by volbu TOP 09 nevylučovalo 39 procent lidí, tedy vyšší procento voličů, než kolik jich odevzdává své hlasy ODS či sociální demokracii. Lidé odpovídali na zcela korektní otázku, a sice, zda by straně ve volbách odevzdali svůj hlas. Měli přitom pět možností: určitě ano (3%), spíše ano (9%), možná (27%), spíše ne (33%) a určitě ne (28).

Rekordní investice do výstavby dálnic připomíná opulentní betonářskou hostinu v době moru. Na železnici zbudou jen drobty ze stolu.

Zasedání Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury minulé pondělí skončilo fiaskem. Z nedbalosti, vypočítavosti nebo nedostatku odvahy se z pěti členů sešli pouze dva, takže rada nebyla usnášení schopná. Byla tak promarněna možná poslední šance na zastavení nesmyslných investic v rámci rozpočtu pro rok 2010, z nichž některé jsou podezřelé malou transparentností, jiné tím, že jsou v rozporu s  deklarovanými prioritami vlády i mezinárodními závazky, a třetí v sobě spojují jedno i druhé, a navíc nad jejich logikou zůstává rozum stát.

Kulturní pouť pelhřimovskou branou Vysočiny

Kdysi tomuto kraji slušela charakteristika: začátek kamení - konec chleba. Však dodnes se tu po každém zorání hrbí záda sběračů oblázků i valounů. Navzdory poněkud drsnějším klimatickým a tudíž i životním podmínkám, se Vysočina stala rájem básníků,  malířů, skladatelů.

Začala současná krize jako krize kultury? Ta současná krize, o níž se tolik mluví, to ale není.

Krize a kultura, krize a umění? Když pomineme údobí setrvalého klidu a prosperity, jako byly éry Krále Slunce Ludvíka XIV. či éra viktoriánská v Anglii, dějiny umění jsou dějinami umění na pozadí politických krizí. Velmi názorně to vidíme na příkladu Florencie, Říma, Benátek quattrocenta a cinquecenta; plynulá posloupnost děl a veleděl od Brunelleschiho, Albertiho, Botticelliho, přes Michelangela, Vinciho, Raffaela, až po Belliniho, Tiziana, Palladia, Tintoretta, Caravaggia, nás přesvědčuje o tom, že tehdy na Apeninách vládla harmonie. Pochopitelně tomu tak není, vzpomeňme na Savonarolu či Cesare Borgiu.

Sada otázek, o kterých zastánci nové maturity nechtějí diskutovat

Petice žádající dvouletý odklad nové státní maturity se opírá o argument, že projekt je nedostatečně připraven a že učitelé ani budoucí maturanti dost dobře nevědí, co je vlastně čeká. Aktivita studentů je chvályhodná, jejich kritika projektu je však poněkud povrchní. Nelze jim to vytýkat, stejně povrchní byly a jsou i oficiálně uváděné důvody pro přijatou podobu samotných maturit. Tvůrci a zastánci uzákoněné verze se omezují na tvrzení, že úroveň našeho středního školství klesá (příčinou je zejména zvýšení počtu škol), výkony žáků u maturit nejsou co do kvality srovnatelné a hodnocení výsledků studia není objektivní. Totéž tvrdí o posuzování kvality práce škol a jednotlivých učitelů.

Servilita a podlézavost „otevřeného dopisu" středoevropských „intelektuálů" a expolitiků Baracku Obamovi by měly rozčílit každého východoevropského vlastence, který ctí nezávislost a integritu svého národa.

S koncem studené války a zhroucením Sovětského svazu by se zdálo, že zmizí překážky vzniklé z půl století americko-ruského nepřátelství. Omyl. Nestačilo, že Spojené státy vypěstovaly a podporovaly hnutí odporu ve střední a východní Evropě, nestačilo, že jsme pomohli čerstvě osvobozeným „vězněným státům" zbavit se jejich okovů a vstoupit na mezinárodní scénu jako plnohodnotné politické a ekonomické entity. Ne. Muselo toho přijít víc.

Americká administrativa prakticky odmítla dopis bývalých politiků z někdejšího východního bloku prezidentu Baracku Obamovi, který byl zveřejněn ve čtvrtek 16. července. Dochází tak k naplnění slov francouzského politologa Dominique Moisiho: „Vyhlášení Lecha Wałęsy nebo Václava Havla nezmění politiku USA. Může nanejvýš vyvolat několik ujištění, která budou mít za cíl uklidnění partnerů."

O dopis a jeho teze neprojevili zájem nejen Američané, ale ani západní Evropa. Ta prakticky nereagovala vůbec a média dopis podepsaný v minulosti velmi využívanými osobami jako je Havel nebo Wałęsa v podstatě přijala jako informaci druhého řádu. Jako by si „nová" Evropa uvědomila, že jde o závan starých dob a schémat, ve kterých jsou signatáři zakořeněni, a že tento hlas několika jednotlivců „staré" Evropy škodí nejen Evropanům, ale i jejich spojenectví s USA. Zcela nejotevřeněji to vyjádřila AFP, když v souvislosti s dopisem napsala, že se jedná o útok na administrativu Baracka Obamy.

Nedávné pumové útoky na luxusní hotely v indonéské Jakartě mohou mít různé motivy, zaujaly ale hlavně tím, že takový úder teroristů čekal málokdo.

Indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono si za své první funkční období vysloužil na mezinárodní scéně uznalé pochvaly. Loni jeho země dosahovala růstu ve výši 6,1 procenta, přičemž před sebe na žebříčku 19 východoasijských ekonomik pustila jen Vietnam, Mongolsko, Čínu a Makau, a i v prvním letošním čtvrtletí poznamenaném recesí udržovala růst na úrovni 4,4 procenta. Jistě, v době globální krize nabírá na rozletu nezaměstnanost, výše zahraničních investic oproti loňským sedmi miliardám dolarů klesla na třetinu, ale přesto jsou to ukazatele - vzhledem k situaci ve světě - záviděníhodné.

Článek mladého posluchače olomoucké politologie (LtN 29/09) si jistě zaslouží zamyšlení. Možná právě proto, že autor, ve snaze ozřejmit současné Kaddáfího aktivity, použil starých známých klišé, subsumovatelných do dvou rovin: Muammar Kaddáfí je terorista, neboť jinak ani jeho „spolupráci" s bývalými zeměmi socialistického společenství hodnotit nelze (přestože Libye byla vždy členem Hnutí nezúčastněných), a je zároveň nebezpečným snílkem, protože žádná z jeho integračních tendencí se neuskutečnila, tak jako jeho projekty traktované v Zelené knize, v části 1-3.

Blížící se parlamentní volby v Německu charakterizuje absence velkých politických témat, což ale sociálním demokratům ubližuje víc, než jiným stranám.

„Merkelová by si pomalu měla začít připravovat krabice na stěhování," prohlásil v nedávném rozhovoru pro týdeník Der Spiegel sebevědomý šéf německých sociálních demokratů (SPD) Franz Müntefering a vychválil přednosti svého kandidáta na kancléře a nynějšího německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera. Potíž je, že se svým názorem zůstává prakticky osamocen. Nedávný průzkum veřejného mínění prokázal, že 85 procent Němců totiž tak nějak počítá s tím, že v zářijových parlamentních volbách zvítězí právě kancléřka Angela Merkelová a její CDU. Podle médií by se musel stát zázrak, aby SPD, která utrpěla neočekávaně silný debakl v červnových volbách do evropského parlamentu, neprohrála na celé čáře v krátkém čase podruhé.

Třináct a půl tuny ruské vojenské naděje se zřítilo v troskách do moře.

Když kapitán ruské ponorky dával v polovině července povel k odpálení nové mezikontinentální námořní balistické rakety Bulava (Palcát), napětí na palubě se dalo krájet. Bulava protrhla tichou hladinu Bílého moře a za sykotu páry a plynů s ohlušujícím řevem zamířila na polygon nedaleko Kamčatky - s  nadějí, že po úspěšném přistání učiní významný krok ke svému oficiálnímu zařazení do výzbroje ruského námořnictva. Záhy se ale odklonila od zadaného kursu a bezpečnostní systém po 28 vteřinách letu vykonal svou povinnost. Bulava explodovala a v troskách se zřítila do mořských hlubin.

Mediální rady jsou politický nebo systémový problém?

Nedávná volba ředitele České televize Jiřího Janečka spolu s odvoláním ředitele Českého rozhlasu Václava Kasíka vyvolaly další vášnivou diskusi o tzv. mediálních radách. Již vloni se způsob jmenování členů těchto rad dostal do výčtu čtyř „největších legislativních absurdit", jejichž odstranění jako dárek ke dvacátému výročí 17. listopadu požadovala studentská iniciativa Inventura demokracie.

Velvyslanec ČR se pokusil přesvědčit naše krajany u protinožců, aby hlasovali pro ODS. Nejenže je tím pobouřil, ale porušil dokonce i australské zákony.

„Coby představitel krajanského spolku i jako soukromá osoba tímto protestuji a důrazně žádám Ministerstvo zahraničních věcí, aby neprodleně učinilo přítrž neslýchanému zneužívání diplomatických služeb k volební kampani," konstatuje e-mail, který Jaromír Pištora, předseda Spolku Čechů a Slováků v Aucklandu na Novém Zélandu odeslal do Černínského paláce. „Protože pokud by se toto mělo dít nadále, ztratili bychom jako spolek důvěru v nestrannost diplomatických zastoupení ČR jako takových a museli bychom s nimi dle stanov přerušit jakékoliv styky."

Básník David Růžička chystá svou třetí sbírku. Jednoho dne pověsil po šestnácti letech na hřebík kytaru, aby se plně věnoval jiné múze.

Vyšly vám dvě sbírky u respektovaného nakladatelství Pavel Mervart. Jak to vypadá se třetí?

Je hotová, teď v létě proběhnou korektury a začátkem podzimu by měla vyjít.