Literární noviny

Jak odhalují postřehy naší budapešťské spolupracovnice, brzké přijetí eura se Slovensku již začíná vyplácet.

Na Štědrý den roku 2008 skonal ve Spojených státech myslitel, který dle mnohých předpověděl současnost.

S politologem Tomášem Lebedou o rozdílech mezi politologií a politikou, prezidentských volbách v České televizi, našem vztahu k ústavě a politice i o limitech britského volebního systému.

Dne 24. prosince 2008 zemřel ve věku osmasedmdesáti let britský spisovatel Harold Pinter. Proslul nejen jako dramatický básník, herec a režisér, ale také jako nesmlouvavý kritik politických praktik a porušování lidských práv.

Pražské Divadlo Na zábradlí oslavilo půlstoletí své existence. Při této příležitosti uvedlo premiéru hry francouzského dramatika Jeana-Luca Lagarce My, hrdinové.

Před dvanácti lety přišel s adaptací Shakespeara: obrazem Romea a Julie, kteří s verši na rtech bloudí za láskou mezi obřími mrakodrapy a smrtícími kulkami. Sedm let uplynulo od doby, kdy okouzloval v Moulin Rouge. Nyní Baz Luhrmann připomíná svůj rukopis snem zvaným Austrálie.

V rámci předvánoční přehlídky animovaného filmu PAF vystoupil v olomouckém kině Metropol japonský experimentátor Royji Ikeda a předvedl svou na západě od našich hranic velmi pozitivně hodnocenou audiovizuální performanci s názvem datamatics (ver. 2.0), v níž mínil umělecky ztvárnit proudy dat, jež nás denně obklopují.

Názor autorů předchozích textů na téma sdílí i majitel nakladatelství Vetus via a známý brněnský básník. Příznačnou formou jej vyjádřil ve svém zápisníku.

Nad stěžejní otázkou, totiž nad důvody lhostejnosti k zvyšujícímu se počtu smrtelných nehod a možnostmi nápravy, se zamyslel i jeden z našich občasných přispěvatelů. Podkladem k úvaze se mu stala polední a hojně diskutovaná kampaň Ministerstva dopravy, od níž si mnozí slibovali zlepšení.

Vývoj po zhroucení komunistických režimů na přelomu osmdesátých a devadesátých let se i v českém prostředí stává předmětem historického zkoumání. Protože nás od této doby doposud nedělí žádný významný mezník, jde o pokus vyprávět příběh, jehož zůstáváme nedílnou součástí. První významný pokus v tomto směru podnikli autoři z okruhu Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Jeho výsledky v každém případě stojí za pozornost.

Starší text slovenského autora krom jiného připomíná, že krize hospodářství nemusí být tím nejhorším, co lidstvo v nejbližších letech čeká.

Výzvy k šetření a uvážlivému nakládání s energiemi lze slýchat jak od radikálních ekologů, tak od popíračů klimatických změn. Spotřeba v širší společnosti přitom stále narůstá. Proč se tak děje a jak nejúčinněji plýtvání zamezit?

Budoucnost se tvoří z dějů, které ovlivnit nemůžeme, a pak také z těch, které ovlivnit lze. Tentokrát se zabýváme těmi druhými.

Předsednictví trvá chvilku a už je vidět, jak ozdravný je styk se skutečnou politikou. Dokonce i pro naši reprezentaci.

Rok 2009 odstartoval hekticky, ovšem pot a slzy mocných, včetně novinářů, doprovází gentlemanské chování. Pytel se roztrhl s omluvami. Topolánek se omluvil Paroubkovi za Langerův dlaždičský slovník.

Už je to tady zase, přestal proudit ruský plyn. Z reakcí politiků a médií to vypadá, že jsme opět zaskočeni, ačkoliv stejná situace nastala přesně před třemi lety.

Právě před třemi lety, dne 12. ledna 2006, skončil pod koly vozů pražský cyklista a známý propagátor bezpečné a k lidem snesitelné dopravy Jan Bouchal. Týž rok zahynulo na českých silnicích dalších 955 lidí. V roce následujícím jich bylo o 155 více, vloni o třicet. Jaké mohou být důvody toho, že zůstáváme lhostejní?

O útoku izraelské armády na pásmo Gazy bylo napsáno mnohé. Ne vše má smysl si zapamatovat. Šest skutečností ale určitě.

Rusko-ukrajinská rozepře nad cenou plynu trvá již léta. Charakterem je vskutku obchodní, zjevnými přesahy ovšem politická. Letos, respektive v závěru loňského roku, získala také sociální rozměr. Dost možná stěžejní.

Existují přinejmenším tři dobré ideopolitické důvody, proč by měl Západ Ukrajině ve sporech s Ruskem pomáhat.