|
Napsat o možném povolebním uspořádání těsně před volbami patří k nejméně oblíbeným zadáním pro každého politologa. Především proto, že musí vyjít z jakýchsi úvah o tom, jak volby dopadnou, což netuší, a dále proto, že ať napíše cokoli, je okamžitě obviněn, že se snaží volby ovlivnit, nemluvě už o tom, že čtenář si to bude pamatovat a v případě, že se jeho „alternativy" nenaplní, bude za „béčko".  Navyšování počtu vysokoškolsky vzdělaných občanů dosahuje nesmyslných hodnot. Spolu ještě s nesmyslnějším požadavkem na získání vysokoškolského vzdělání pro úředníky státní správy vytváří příznivé prostředí pro korupci či minimálně pro snižování standardu hodnoty vysokoškolského vzdělání.  Je to již rok, co svět s napětím očekával výsledky amerických voleb. Těch voleb, které určují nejsilnějšího hráče světové politiky. Rok může z historického hlediska přinést zásadní převrat a zlom, který předurčí vývoj dalších desetiletí, stejně tak jako může uplynout normálním a ničím nepřekvapujícím vývojem v rámci základních trendů, ale může být i ztracen neurčitým přešlapováním na místě, které jen dále prohlubuje společností pociťovaný marasmus či frustraci. Jaký byl rok Baracka Obamy, který loni v listopadu zvítězil v prezidentských volbách, lze v této chvíli jen obtížně charakterizovat, přičemž nelze zapomínat na to, že okamžik zvolení v USA neznamená začátek vládnutí (zvolený prezident se ujímá moci až po více než dvou měsících, Barack Obama tak konkrétně učinil letos 20. ledna). Hlavní potíže všech hodnocení spočívají v tom, že většina z nás zatím neví, jaké budou důsledky jeho jednotlivých kroků (na rozdíl například od členů norského Nobelova výboru udělujícího cenu míru, kteří to zřejmě vědí). |