Literární noviny

Vyhlídky Haiti po zemětřesení, jak je popsala CNN známá haitská spisovatelka Edwidge Danticat / Přeložil Thomas KULIDAKIS

Přírodní katastrofa si nemohla vybrat horší místo kam udeřit.

Tragédie ostrova Haiti je o to závažnější, že za její strašlivé následky nese odpovědnost také haitská vláda a mezinárodní společenství.

Podle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva není ústava Bosny a Hercegoviny v souladu s úmluvami o lidských právech a měla by být změněna, protože uznává jako státotvorné národnosti pouze Srby, Chorvaty a bosenské muslimy (Bosňáky). Je však možné provést takovou úpravu v zemi na pokraji kolapsu?

Skandinávská administrativa převzala kormidlo Evropské unie v období politické nejistoty, která předurčovala veškeré činnosti evropských politiků. V nadcházejících měsících měla být dokončena ratifikace Lisabonské smlouvy, jmenována nová Evropská komise a měl začít pracovat také nový Evropský parlament. Po aktivisticky a mocensky jednající Francii a rozpačitém českém předsednictví se od Švédska čekalo uklidnění situace a především konsenzuální diplomatické vyjednávání, které je pro severské diplomaty typické.

Evropská komise představila novou simulační technologii, která by měla pomoci předpovědět dopady politických opatření.

Kolébka demokracie je znovu v centru pozornosti: na jedné straně se ulicemi řeckých měst přelévají násilné protesty u příležitosti prvního výročí smrti patnáctiletého chlapce, kterého loni zastřelila policie, a na straně druhé řeckou státní pokladnu prohání neuvěřitelný dluh a ekonomiku stihl propad hrozící státu bankrotem.

V druhém největším městě Řecka Thessaloniki byl okamžitě propuštěn 24letý student, který byl zatčen 6. prosince při demonstracích s batohem plným Molotovových koktejlů. O případu informoval list Ekathimerini. V průběhu soudního procesu fotograf The Associated Press Nikos Giakoumidis předložil fotografie, na kterých jsou zachyceni policisté, kteří mladíka vynášejícího v pyžamu smetí zatkli a následně mu batoh sami podstrčili. Nikomu nepřišlo divné, že student, který se podle policie účastnil pouličních nepokojů, a házel zápalné bomby, byl v pyžamu a před svým domem. Policie se za chování svých důstojníků oficiálně omluvila a slíbila případ vyšetřit. Na videu uveřejněném na internetových stránkách http://www.youtube.com/watch?v=U6ueSyupPXY je zachycen průběh zatčení a také výpověď svědka, který tvrdí, že policisté zničili mobilní telefon jeho manželky, která incident také natočila.

K podobným případům dochází v Řecku častěji. Podle vyjádření poradkyně řeckého premiéra Jorgose Papandrea Pauliny Lampsa „v minulosti často docházelo k policejnímu násilí. Pro novou vládu je to naprosto nepřijatelné. Většina vedení policie byla vyměněna a cílem je policisty více vzdělávat". O policejním násilí v Řecku v minulosti informovala také Amnesty International.

V úplný úspěch kodaňských jednání, tedy stanovení vymahatelných závazků, dnes věří už jen největší optimisté. Z původně nadějné akce se stává nelítostný souboj, na jehož jedné straně stojí rozvojové a rozvíjející se země, na straně druhé pak ekonomiky vyspělé. Osu konfliktu však netvoří jen tradiční ekonomické zápolení bohatších a chudších, ale také politické zájmy jednotlivých států.

V úterý 1. prosince 2009 začalo v nizozemském Haagu slyšení Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ), který na základě srbské žádosti k Valnému shromáždění Společnosti národů posoudí legálnost odtržení Kosova od Srbska. Zástupci Kosova už před zahájením soudu prohlásili, že nezávislost jejich území je nezvratitelné a že nároky Srbska jsou „flagrantním porušením" kosovské územní integrity.

Proces má trvat do 11. prosince a jeho výsledek má být oznámen v průběhu příštího roku. ICJ stojí před nelehkým rozhodnutím, protože svým rozhodnutím vytvoří precedens v mezinárodním právu, což může také vést k destabilizaci nejen balkánských států. Dopady jeho rozhodnutí mohou být následující:

-  pokud ICJ rozhodne ve prospěch Kosova, může vytvořit precedens a posílit tak iredentistické snahy jiných menšin v různých státech, například pro etnické Srby žijící v Republika Srpska v Bosně a Herceogovině. Jeho političtí představitelé dlouhodobě usilují o připojení k Srbsku.

- rozhodnutí ve prospěch Srbska by znovu otevřela otázku samostatného Kosova a zpochybnilo jeho status.

- všechny další pokusy o vyhlášení samostatnosti budou posuzovány státy mezinárodního společenství na základě verdiktu ICJ.

Zastoupení Evropské komise a Informační kancelář Evropského parlamentu daly občanům dárek v podobě zahájení filmových večerů pro veřejnost. V průběhu prosince a ledna budou mít zájemci možnost zdarma shlédnout jedny z nejúspěšnějších evropských filmů, které byly také oceněny na různých festivalech.

Lisabonská smlouva vstoupila v úterý  1. prosince 2009 platnost. Tento den se tak stal symbolem ukončení téměř desetileté snahy Evropské unie o ústavní reformu. EU se díky ní stává silnějším a kompaktnějším hráčem nejen na poli mezinárodním, ale také v oblasti vnitřní konsolidace.

Dánové chtějí zpřísnit kontrolu amerických občanů - nejprve na svém území a později i na úrovni Evropské unie.

Americký pas už v dnešním světě „války proti terorismu" není zárukou nedotknutelnosti jeho nositele. Tři dánské parlamentní politické strany začaly požadovat zpřísnění kontrol cestujících s pasy Spojených států, neboť se obávají, že se teroristé budou snažit získat americké pasy, které jim umožňují pohybovat se bez větších omezení po území Evropské unie. V tomto duchu podle dánského veřejnoprávního rozhlasu varovala Dánsko americká CIA, která nedávno v Chicagu zatkla dvě osoby kvůli tomu, že údajně plánovaly pumové útoky proti dánskému listu Jyllands-Posten. Ten před lety nechvalně proslul urážlivými karikaturami proroka Mohammeda.

Rada severoitalského města Coccaglio dala svátkům míru a pokoje zcela nový význam. Pod názvem „Bílé Vánoce" odstartovala dvouměsíční policejní akci, která má „vyčistit" město od nelegálních přistěhovalců.

Na den přesně, dva měsíce před Štědrým dnem, starosta Franco Claretti odstartoval akci, která někomu může připomínat časy Benita Mussoliniho. „Je to hrozné. Pošlou vám dopis, a když neodpovíte, přijdou a zkoumají, jestli u vás nebydlí nelegální přistěhovalci," postěžoval si pro server presseurope.eu místní kavárník Andreas Cavallini. „Takhle to chodilo za Mussoliniho nebo za Stalina. K tomu se chceme vrátit?" Nelegálními přistěhovalci jsou přitom míněni „neunijní občané".

Itálie chce prosadit vytvoření jednotné evropské armády a posílit tak pozici EU ve světě. V rozhovoru pro britský deník The Times to prohlásil italský ministr zahraničí Franco Frattini.

Vývoj v oblasti mezinárodních vztahů po skončení studené války proměnil také vztahy v rámci euroatlantického spojenectví. Spojené státy americké dávají jasně najevo, že v měnícím se světě požadují od svých evropských partnerů více samostatnosti a vlastní angažovanosti. Stále důrazněji se to projevuje ve směřování jejich zahraniční politiky, která klade důraz na regionální spolupráci v rámci amerického kontinentu a bezpečnostní zájmy v Tichomoří a Asii.

Švédský ministr zahraničí těsně před čtvrtečním summitem EU varoval před volbou nevýrazných osobností do čela unie. Označil to za „propásnutí historické šance", ale je tomu skutečně tak? Novopečený evropský prezident Herman van Rompuy se zdá být volbou dobrou. Jeho hlavním úkolem bude urovnávat spory mezi členskými státy a hledat shodu tam, kde je vzácnější než pověstná sůl nad zlato. Prozatím dokázal udržet pohromadě belgické Valony a Vlámy, což je důkaz jeho schopností. To potvrdil také premiér předsedající země Frederik Reinfeldt: „Hledali jsme osobnosti, které vytvoří kontinuitu a budou jedním hlasem unie." Van Rompuy nikoho neurazí, nikoho nepotěší, ale každý s ním vyjde, konsensus najde.

Předseda Evropské komise José Barroso v narážce na stížnosti bývalého ministra zahraničí USA Henryho Kissingera, že neví, komu má v Evropě volat, prohlásil: „Problém s čísly je díky nynějšímu výběru vyřešen." Také ostatní evropští státníci vyjádřili spokojenost s výsledkem volby.

Zvolení belgického premiéra van Rompuye předsedou Evropské rady a Britky Catherine Ashtonové evropskou ministryní zahraničí předcházela složitá politická jednání. Původním horkým kandidátem na post prvního prezidenta EU byl bývalý premiér Velké Británie Tony Blair. Jeho kandidaturu však musela ostrovní diplomacie stáhnout, protože se v očích ostatních levicových vůdců zprofanoval svou rolí při invazi do Iráku a protežováním amerických zájmů.

Dění posledních týdnů na poli evropské politiky připomínalo fotbalový zápas. Do poslední chvíle nebylo rozhodnuto a všichni napjatě čekali na rozuzlení. Naštěstí pro Evropskou unii i Českou republiku byla Lisabonská smlouva ratifikována a Evropa může vstoupit do dalšího stadia unikátního integračního procesu. Unie sice uvítala rozhodnutí prezidenta Klause neklást ratifikačnímu procesu další překážky, zároveň si je však vědoma, že tvrdá práce všechny zúčastněné teprve čeká. Je na čase vyřešit otázku jmenování nové komise evropské obrany, práv zaměstnanců, udržitelného růstu, klimatických změn a mnohé další.

Díky problémům s ratifikací Lisabonské smlouvy se Evropská unie řítí do politické krize. Stávající Evropské komisi končí mandát tento měsíc, jmenování nové je v nedohlednu.

Od hlavního tématu nadcházejícího summitu EU, který proběhne 29. - 30. října, nelze čekat žádné překvapení - bude jím Lisabonská smlouva. Její ratifikací se představitelé evropských vlád budou zabývat již první den na neformální večeři. Na základě dostupných informací je možno očekávat, že ostatní státy budou přístupny schválení politické deklarace, která zaručí, že ustanovení Lisabonské smlouvy nebudou mít zpětnou účinnost. Toto prohlášení by mohlo být přidáno k přístupové smlouvě nového členského státu, například Irska nebo Chorvatska. Protokol o výjimce ze smlouvy, který by měl právní závaznost, se však jeví jako obtížně přijatelný. Tento dokument by změnil samotnou podstatu smlouvy, což by mělo za následek nutnost jejího opětovného schválení ve všech členských státech. Rakousko a Francie už tuto možnost kategoricky odmítly. I pokud by se našla cesta k politicky závaznému prohlášení, Slovensko ho zablokuje, pokud by se nevztahovalo i na něj.

Návštěva viceprezidenta USA Joe Bidena je v českém prostředí počinem, který by mohl naznačit příští směřování mezinárodně politické orientace našeho státu. Hlavním cílem jeho návštěvy není obhajoba amerického ústupku z plánované raketové obrany, ale politické gesto značící, že USA své spojence neopouštějí. Pouze po nich chtějí více samostatnosti na straně jedné, a posílení regionální spolupráce na straně druhé. A spolupracovat chtějí především s NATO a Evropskou unií.