Literární noviny

Jednadvacáté století vynáší ve hře o čtenáře vlastní trumfy: laserové technologie tisku, digitalizaci dat, internet. Vydat knihu, zveřejnit báseň, povídku, román nikdy nebylo jednodušší. Nové technologie knižní trh neohrožují, ale demokratizují.

Čeští nakladatelé lámou rekordy. Loni vydali neuvěřitelných 18 520 titulů, absolutně nejvíce od roku 1989, produkce knih roste už třetím rokem po sobě. Jenže za vysokými čísly paradoxně nestojí čtenářský zájem, ale nezájem: mají nakladatelům zajistit alespoň stejný obrat při klesajících prodejích a velmi opatrných nákladech. I když současných průměrných dva a půl tisíce vydaných kusů u odborné literatury a patnáct set v případě beletrie stále drží Čechy mezi evropskými knihomoly - srovnatelné průměrné náklady vydávají například mnohem větší Polsko či Španělsko - bohatýrské doby deseti, ale i stotisícových nákladů těsně po převratu jsou stále v živé paměti.

Čeští vědci umetají kontroverzním plodinám cestičku na evropská pole.

Celosvětové expanzi geneticky modifikovaných plodin zatím Evropa odolávala. Ve světě se loni pěstovaly na 125 milionech hektarů, na Evropu připadlo sto tisíc. Čeští vědci by ale rádi viděli rozlehlejší lány.

Do března následujícího roku má Evropský úřad pro bezpečnost potravin přijmout nová pravidla pro hodnocení rizik geneticky modifikovaných (dále GMO) plodin. Do diskuse přispěl také tým z Biologického centra Akademie věd, který koncem května vydal Bílou knihu geneticky modifikovaných plodin. Češi žádají představitele Evropské unie, aby změkčili podmínky pro jejichpěstování. Podle vědců jsou evropští lídři předpojatí a místo novými vědeckými poznatky se řídí laickým názorem veřejnosti, která je neznalá a zčásti zmanipulovaná ekologickými organizacemi. Přísná legislativa a administrativní překážky prý předsudky jen potvrzují.

Za bydlení v satelitech platíme ztrátou vkusu, prostoru a zdraví. Kudy zpátky na zem?

„Je to dřevěná kostra vyskládaná slaměnými balíky. Obalená omítkou z vybagrované hlíny, když jsme vzadu na zahradě zakládali jezero," poplácá Michal Navrátil stěnu svého rozestavěného domu. „Žádná chemie, jen přírodní materiály, většinou z okolí. Nosné sloupy jsou nezpracované kmeny z lesa patnáct kilometrů odsud, dovezly je dva kamiony a parta studentů je ručně sloupávala z kůry dva měsíce. Nalakovat to nechci, už by nebylo tolik vidět, že to je strom."

Za přeměnu sídliště Janov v ghetto alespoň morálně může bývalé vedení litvínovské radnice, protože umožnilo masivní privatizace bytů a realitní spekulace. Bez servítků to říká Sociální past, situační analýza sociálně vyloučených litvínovských lokalit, kterou vládě předložil ministr pro lidská práva a menšiny v demisi Michael Kocáb.

Viděl jste film Gomora? Prostředí filmu, ve kterém je provázána mafie, policie a místní politici, velmi připomíná litvínovské sídliště Janov ve vaší analýze. Do jaké míry jsou vaše slova doložitelná?

Stále více žen rodí děti doma. Bojí se totiž rizik, která hrozí výhradně v nemocnicích, ale o nichž se nemluví.

Císařským řezem se u nás rodí přes dvacet procent dětí, o polovinu víc než před dvaceti lety. V Americe je to dokonce čtyřicet procent. Proč?

Stále více žen rodí děti doma. Bojí se totiž rizik, která hrozí výhradně v nemocnicích, ale o nichž se nemluví.

Těhotná žena má právo svobodně si zvolit, kde a jak porodí. Jenže jen podle zákona. V praxi si totiž vybírá jen mezi porodním sálem té které nemocnice. Ovšem celých dvacet procent(!) žen má zájem o přirozený porod bez jakéhokoli lékařského zásahu. Stát je ale ignoruje a lékaři a dezinformovaná veřejnost stigmatizují jako „nezodpovědné". Jenomže to může být právě naopak: naprostá většina rutinně prováděných lékařských zásahů a postupů totiž zdravý fyziologický porod pouze komplikuje, jsou zavádějící a neměly by se používat. Také mnohé poporodní komplikace jsou přímým důsledkem lékařského zásahu do běhu porodu.

Práci v literárních časopisech vydrží jen stejně silné nátury, jaké za totality vydržely policejní tlak, s nadsázkou říká šéfredaktorka Revolver Revue Terezie Pokorná.

Tunel Blanka Pražany přímo ohrozí na zdraví, a stavbu je proto nutné zastavit, varuje členka petičního výboru Chceme pravdu o tunelu, ekoložka Neela Winkelmann-Heyrovská.

Tunel má zklidnit pražskou dopravu, a dokonce zlepšit životní prostředí. Proč z něj nemáme mít radost? Viděla jste někde fakta, která by to potvrzovala? Viděla jste jiná čísla kromě toho, že je to investice za třicet miliard? Namísto faktů si přečtete prázdná hesla na ohradách kolem staveniště. Pražský magistrát nestaví tunel pro lidi, ale pro betonáře, tak proč bych měla být šťastná? Já nejsem betonářská firma, já jsem občan Prahy, jemuž vnucují neodůvodněnou investici, která navíc pravděpodobně porušuje právní normy České republiky a možná i Evropského společenství.

Na snížení grantů měly nejvíce doplatit literární časopisy, kterým je ministerstvo kultury chtělo snížit o polovinu. Mají granty na literární časopisy nějaká specifika?

Doba zuřivé developizace slyší na jediné: kolik co stojí. Protože tunel Blanka ohrožuje i Stromovku, zkusili jsme její hodnotu vyčíslit. „Život má nekonečnou hodnotu, jenže nekonečno se snadno překlopí do nuly. Když developer vidí zelenou plochu, nemá pro nějžádnou hodnotu, protože ekonomicky neslouží. Proto byl zaveden pojem ekosystémové služby, který finančně oceňuje přírodní

Doba zuřivé developizace slyší na jediné: kolik co stojí. Protože tunel Blanka ohrožuje i Stromovku, zkusili jsme její hodnotu vyčíslit.

Tunel Blanka Pražany přímo ohrozí na zdraví, a stavbu je proto nutné zastavit, varuje členka petičního výboru Chceme pravdu o tunelu, ekoložka Neela Winkelmann-Heyrovská.

Opravu jedné z nejvýznamnějších pražských památek už kritizuje i Národní památkový ústav. Jenže má sám máslo na hlavě – stejně jako pražský magistrát.

Obří tunel svede tranzitní dopravu do metropole a přímo ohrozí zdraví Pražanů.

Agentury práce zneužívají zahraniční zaměstnance, protože jim to inspekce dovolí.

Pět set eur na cestu domů nedávají hodní Češi chudým cizincům z dobroty srdce, ale zahraniční pracovníci je sami odvádějí na srážkách ze mzdy, upozorňuje právnička Sdružení pro integraci a migraci – Poradny pro uprchlíky Pavla Burdová-Hradečná.

Buď odjedete dobrovolně, nebo vás donutíme. Vzkaz Ministerstva vnitra propuštěným a zadluženým cizincům dopadá nejdrtivěji na Vietnamce, kteří se do české společnosti chtějí zařadit.

Deregulace nájemného míří opět do Štrasburku. Jenže tentokrát si stěžují nájemníci.

„Oprava Karlova mostu je vážný etický problém,“ říká odborný restaurátor a akademický sochař Petr Siegl, který zpracoval znalecký posudek kamenických prací během opravy.