Literární noviny

Rozhovor s Davidem Šmejkalem, ředitelem Poradny při finanční tísni.

Jaké nejvýraznější změny má přinést novela Zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, která je nyní v meziresortním připomínkovém řízení?

České soudy se v posuzování přiměřenosti úroků a smluvních pokut nedokážou shodnout. Dlouhodobá nezaměstnanost a zadluženost vede k adaptaci na uzavřený ekonomický systém vyznačující se zastavováním osobních věcí a půjčováním peněz na vysoké úroky od společností poskytujících rychlé úvěry. V rozhovoru pro Literární noviny to uvedl Jan Černý, který již desátým rokem vede terénní programy ústecké pobočky společnosti Člověk v tísni. Poskytovatelé rychlých úvěrů, kteří si vysloužili přezdívku „lichváři v kravatě", se podle něj snaží vydělávat na lidech a rodinách s nízkým sociálním kapitálem i za cenu jejich útisku a vydírání.

Život v moci zhoubné triády nezaměstnanosti, zadluženosti a exekucí se stává realitou pro stále více lidí.

Česká společnost si proti své vůli zvyká na zadluženost. Domácnosti si půjčují čím dál tím více, částka se blíží jednomu bilionu korun. (V loňském roce to bylo 877,5 miliard korun, což je čtrnáctkrát více než v roce 1997). Celkový podíl úvěrů na HDP tak činí 20% (v roce 1997 činil 2,7%). Počet nezaměstnaných dosáhl 333,9 tisíc a v porovnání s 2. čtvrtletím roku 2008 se zvýšil o 113,8 tis. Jedná se o nárůst více než poloviční (51,7%). Počet soudem nařízených exekucí se ročně zvyšuje přibližně o 120 000 a očekává se ještě vyšší nárůst. Loni soudy nařídily 554 000 exekucí, předloni 428 000.

Jsou Vietnamci v České republice jen přechodnou migrační vlnou, nebo navždy zůstanou?

Vietnamští trhovci a dělníci tvrdí, že nepřijeli do naší vlasti zemřít, přesto pro ně jejich velvyslanectví žádá status národnostní menšiny. Jenže s tím je pak potíž, národnostní menšinou u nás mohou být podle zákona jen čeští občané. Další podmínkou je, že takové menšinové etnické společenství pobývá v České republice tradičně a dlouhodobě. Takovému společenství pak menšinový

Rozhovor s Marcelem Winterem, předsedou Česko-vietnamské společnosti

Proč je vašim cílem, aby Vietnamci v ČR dosáhli postavení národnostní menšiny?

Jako cizinci tady jinak mají jen samé povinnosti a žádná práva. Nemohou nic ovlivňovat. Nemohou volit a být voleni. Přitom jsou tu usazeni řadu let, někteří již po generace od roku 1950.

Podniky našly náhražku za skončené investiční pobídky české vlády.  Spočívá v laciných dělnících, kteří jsou dováženi z Asie za zcela nepřijatelných podmínek a jsou pak zbaveni zákonné zaměstnanecké ochrany visačkou „podnikatele". Není divu, že Vietnamci žijící v Česku, začali pociťovat potřebu většího oficiálního uznání.

Do České republiky přijíždějí desetitisíce Vietnamců za prací. Dvacet tisíc v posledních třech letech, krize nekrize. Proč se to děje? Jsou levní.

Ministrem Michaelem Kocábem v minulém týdnu ustavený Stálý odborný panel proti rasismu a násilí (SOPPRAN) zřejmě nedoplní žádný Alternativní liberální think-tank (ALT)

Údajný nárůst extremismu, xenofobie a otevřeného rasismu v českých ulicích přiměl ministra pro lidská práva Kocába vytvořit Stálý odborný panel proti rasismu a násilí (SOPPRAN), „který by se měl pokusit znovu zavést do veřejné debaty na témata mezikulturního a mezináboženského dialogu mizející filozoficko-etický aspekt." Server Romea uvádí, že  členství v panelu přijali Václav Havel, Otakal Motejl, Petr Pithart, Eliška Wagnerová, Anna Šabatová, Jacques Rupnik, Václav Bělohradský, Jan Ruml, Jan Urban, Petr Uhl, Karol Sidon, Karel Holomek, Luboš Dobrovský, Jakub Trojan, Tomáš Halík, Jan Švejnar, Jiří Musil, Jiřina Šiklová, Ivan Gabal, Vladimíra Dvořáková, Jan Hartl, Tomáš Sedláček, Šimon Pánek, Kumar Vishwanatan a Ondřej Cakl.

Snaha sociální demokracie získat bývalé příznivce zelených z řad nevládních neziskových organizací (NNO) vychází zjevně z předpokladu, že velká část NNO patří k sociálně a ekologicky - a tudíž levicově - laděným. Spektrum politických preferencí lidí z „nevládek" je však stejně tak pestré, jako v ostatní společnosti. Přesto mají sociální demokraté jedinečnou šanci získat jejich hlasy. A to vážným příslibem, že nepřipustí propad financování jejich služeb, jak se tomu stalo za Topolánkovi vlády.

Dobré čtyři roky bylo známo, co se může stát v severočeských ghettech, ale nesmělo se o tom mluvit. Až se to stalo.

Až Kanada znovu zavede víza pro občany České republiky, poděkujte starostce Řápkové - a zbabělosti české politiky, napsal letos v březnu publicista Jan Urban v článku Kdo se bojí Kocába. Popsal, jak chomutovská starostka Řápková  nechala zabavovat sociální dávky takzvaným neplatičům a ve snaze získat politické body tak činila ve velké televizní show přímo v budově městského úřadu a za asistence policie. Do věci se pokusil vložit ministr pro lidská práva Michal Kocáb, ale nemohl uspět. Severním Čechám prý vládne od roku 2005 skupina lidí, která kontroluje všechno a stojí i za realitkami, které sestěhovaly nepřizpůsobivé, tedy rozumějme Romy/Cikány, do severočeských ghett. Urban přitom vycházel z analýzy Sociální past, kterou si Kocáb objednal u společnosti Socioklub.

Rozpuštěním již fakticky neexistující strany udělal Nejvyšší správní soud soud definitivní tečku za porevolučním očekáváním nového údělu Romů v éře budování trhu bez přívlastků. V té však Romská občanská iniciativa (ROI) nemohla uspět, aniž by zajistila těm, koho zaštiťuje, „přidruženou výrobu", známou Romům z éry pozdního socialismu a zastřešující jim dostupné výdělečné činnosti.

Markrabě Jošt bude v Brně civět vlastnímu koni pod ocas a vilu Tugendhat hodlá město opravit podle projektu firmy, kterou soud ze soutěže vyloučil. O tempore, o mores!

Miliony korun se v minulém týdnu Brně zaplatili za okrášlení a dobrou pověst města. Jen za návrhy jezdecké sochy moravského markraběte Jošta Lucemburského vyplatila radnice autorům několik set tisíc. Potřeba sochy jezdce na koni má pachuť národoveckého devatenáctého století, ale vášeň pro pomníky je i v postmoderní době u bývalého primátora Richarda Svobody živá. Škoda, že vedení magistrátu za jeho primariátu stejně tak vášnivě nepřilnulo k  regulernosti veřejných zakázek. Nemuselo by pak utrácet další statisíce za mezinárodní konferenci o vile Tugendhat, určené k očištění města, které si již za zpackaný tendr utržilo mezinárodní ostudu a nyní dokonce hrozí, že vila ztratí status památky chráněné UNESCO.

Romští emigranti mohou argumentovat diskriminací, rasismem, útoky neonacistů a všemi pronásledováními minulosti a využívat azylového průmyslu, jaký najdeme i v České republice

Letos v dubnu obdrželo české ministerstvo vnitra emailem dotaz od novináře Petera O'Neila, který je pařížským zpravodajem kanadské tiskové agentury Canwest News. „Chtěl bych vědět, jestli vaše ministerstvo může potvrdit, že existují společnosti inzerující mezi vaší romskou komunitou, že je snadné odjet do Kanady a získat statut uprchlíka. Mohli byste mi prosím sdělit, jestli české úřady proti takovýmto společnostem nebo jednotlivcům zasáhnou, jak požadoval kanadský ministr Jason Kennedy?," dotazoval se zpravodaj.

Že duch doby zvolí si na konci dvacetiletí podobu vejce, může zdát se nepřípadné... ale duch, jak děl svatý Augustin, si vane, kam chce a marně se ho před náctiletým vejcometníkem  klečící Jiří Havel snažil znovu přivolat do podoby květiny. Zeitgeist se z Facebooku rozprsknul přes tváře sociálních demokratů a vniveč je výzva k zastavení vejcometnictví zveřejněná jeho iniciátory Matějem Forstem a Lukášem Bottkou. Vejce padají a budou padat dál. Digitální generace té analogové prostě musí ukázat, že má jiné formy organizování a komunikace, než znají pánové z doby poštovních schránek a dopisů, kteří se stěží naučili poslat e-mail. A v takových chvílích ukazování se mění, či chcete-li zjevuje, duch doby a dává vale svým dřívějším kódům. Plesk.