Vyhledat
|
„Patřím mezi lidi, kteří ani zalévání shnilé okurky nepokládají za marné,“ říká Jaroslav Erik Frič (1949), básník, nakladatel a spolutvůrce fenoménu Potulný dělník. Festivalu, jehož devátý ročník hostila v druhé půli dubna trojice brněnských klubů.Musel bys tam pořád sedět a dívat se, a stejně bys neviděl rozkvést květ jírovce. I když jsi kvůli tomu připálil oběd. Přibližně takovými slovy hovořil Jan Balabán o podstatných okamžicích, jimž nejsme nikdy přítomni. Stejně obtížně zachytitelná hranice prostupovala i atmosférou brněnského festivalu poezie Potulný dělník, který se konal 16. až 18. dubna v Brně. Kdy se čekání na poezii změnilo v poezii samu? Když jsem se v Mandragoře, putyce rockowe, třetího dne festivalu zvedal k odchodu, a Karla Vepřeka skrze hluk silnostěnných půllitrů už slyšeli jen ti, kteří se sesedli jak k potlachu přímo pod podiem, viděl jsem, že jírovec kvete. Vážně.
Tvorba duševně nemocných ze slavné sbírky Hanse Prinzhorna v nejnovější pražské expozici art brut podněcuje k otázkám po možnostech její prezentace a našich představách o šíři pojmu umění. |