|
V právě vycházející knize západní marxisté vysvětlují dnešní ekonomickou krizi, jejich volání po socialistické revoluce se však nejspíš nenaplní. Nakladatelství Grimmus uvedlo v těchto dnech na trh svůj první titul, knihu Velká finanční krize: příčiny a následky od Johna Bellamy Fostera a Freda Magdoffa v překladu Radovana Baroše. Stěží bychom dnes hledali téma aktuálnější a významnější; finanční krize přerostla v ekonomickou, která dopadá na životy všech. Jedním z pozitivních dopadů zkušenosti krize tak může být zvýšení zájmu občanů o ekonomickou teorii a kritické myšlení. Na vzdělání a osobní rozvoj chudým banka nepůjčí. Ze začarovaného kruhu bídy jim však může pomoci racionální přerozdělování. Když v září roku 2007 Vladimír Špidla prohlásil, že přerozdělování je zdrojem konkurenceschopnosti ekonomik, snesla se na jeho hlavu kritika českých médií a ekonomů. "Pan eurokomisař chce postavit ekonomickou teorii na hlavu," reagoval Miroslav Ševčík z Liberálního institutu. "Dnes už i každý středoškolský student u nás ví, že přerozdělování je spojené s příliš vysokými transakčními náklady, nespravedlností, často korupčním prostředím a celkovou ekonomickou neefektivností," dodal. Korektněji zareagoval Daniel Münich z CERGE, když uvedl, že na základě prostého souběhu dvou ukazatelů nelze dělat žádné věrohodné závěry ohledně příčinných souvislostí mezi nimi. Stejně zkratkovité by bylo obrácené tvrzení, že úspěšnější konkurenceschopné země si mohou dovolit více přerozdělovat, podotkl. |