Literární noviny

Obnova a podpora veřejného sektoru

Závěr seriálu, který se snažil vysvětlit, že jedině  strategická rozvaha, opřená  o solidní analýzy a prognózy a umožňující  vyvodit několik dlouhodobých priorit může vyvést z krize zemi, jako je naše.

Před dvaceti lety stávkovali studenti až do prosince, aby si pojistili nikoliv kosmetické, ale zásadní změny politického systému. Dnes se šíří nespokojenost s poměry, hraničící s vážnými úvahami o stávkách, napříč různými kategoriemi zaměstnanců: stávkou hrozí hasiči, dopraváci v Praze (ti už mají podporu i olomouckých kolegů). Demonstrují vědci. Naštvaní jsou i učitelé. Sestřičky a lékaři odjíždějí na lépe placená místa do zahraničí nebo se po nich aspoň poohlížejí. V parlamentu leží návrh rozpočtu na příští rok, který ubírá téměř čtyři miliardy korun neziskovkám, přestože jsou často jedinými, kdo dokáže zabezpečit služby těm nejslabším a bezmocným - navíc s velkým přídavkem dobrovolné práce zdarma. Policistům zákon stávkovat zakazuje, a tak hlasují nohama: odcházejí.

Bolesti české veřejné politiky

V polovině šestnáctého století vyslovil papež Julius III. památnou větu: „Ani netušíš, můj synu, s jak chatrnými znalostmi se vládne světu." Co se od té doby změnilo?

Je toho hodně a pokaždé z jiného soudku - podpora společnosti, vědění, rodinná politika, sociální soudržnost, bezpečnost, zaměstnanost, institucionální rámec ekonomiky, uplatnění země v EU, dluhy vůči přírodě a budoucím generacím. Dlouhá je sada strategických úloh vlády, některé jsme popsali v předchozích deseti příspěvcích tohoto seriálu. Nemůže je řešit jeden úřad, nemohou zůstat výlučně na stole jediného ministra nebo předsedy jedné politické strany, ba ani celé jedné vládnoucí koalice. Lze s nimi čekat až na koaliční jednání či zasedání vlády? Který z členů vlády, byť i s účinnou podporou svého sekretariátu, je schopen zaujmout stanovisko ke každé ze stovek agend, které se mu vrší týden co týden na stole?

Jak hájíme v Evropě své zájmy?

Jedině strategická rozvaha, opřená o solidní analýzy a prognózy a umožňující vyvodit několik dlouhodobých priorit, může vyvést z krize zemi jako je naše.

Jak měřit blahobyt

Větší hrubý domácí produkt může vzniknout i z nežádoucích aktivit a bez zlepšení života domácích obyvatel.

Speciální komise odborníků vedená Josephem Stiglitzem a ustavená prezidentem Sarkozym nedávno vydala zprávu bořící některé mýty a nutící revidovat tradiční přístupy k měření ekonomického rozvoje a sociálního pokroku.

Dlužíme přírodě. A náš dluh roste.

Začátkem 90. let jsme měli docela dobře našlápnuto - především díky tehdejšímu federálnímu ministru životního prostředí Josefu Vavrouškovi a dalším ekologickým aktivistům, ale i díky celkově zjitřenému vědomí lidí. Byli jsme otřeseni devastací životního prostředí čtyřicetiletou orientací ekonomiky na energeticky a surovinově náročný průmysl a zprůmyslněné zemědělství.

Zanedbávat bezpečnost je nebezpečné

Poslední dokument formulující bezpečnostní strategii ČR byl přijat již před šesti lety.

Západní svět byl dlouhá léta rozpolcený. Vyplývalo to z rozdílů mezi geopolitickými zájmy USA v podání administrativy prezidenta Bushe a teprve se rodící společnou evropskou bezpečnostní politikou. Mnohé evropské země se nechtěly smířit s americkou koncepcí preventivních válek. Bezpečnostní strategie EU vycházela a vychází z koncepce multilateralismu opírajícího se o teorii lidské bezpečnosti a upřednostňujícího diplomacii a prevenci ozbrojených konfliktů před vojenskou silou. Jak kdysi výstižně poznamenal Antonín Rašek ze Střediska bezpečnostní politiky CESES, naše země se tak jako tak po jistou dobu ocitla „mezi mlýnskými kameny".

Chceme mít děti, nebo cizince?

Volba, před níž stojíme, je prostá, ale s dalekosáhlými důsledky: budeme mít sami dost dětí na to, abychom pokryli budoucí potřeby ekonomiky a sociálního pojištění, nebo si budeme muset vypomáhat přílivem zahraničních migrantů?

Bez práce nejsou koláče

Jedině strategická rozvaha, opřená o solidní analýzy a prognózy a umožňující vyvodit několik dlouhodobých priorit, může vyvést z krize zemi jako je naše.

Co společnost rozkládá - a co ji stmeluje.

Jedině strategická rozvaha, opřená o solidní analýzy a prognózy a umožňující vyvodit několik dlouhodobých priorit, může vyvést z krize zemi jako je naše.

Jak pomoci na svět společnosti vědění

Jedině strategická rozvaha, opřená o solidní analýzy a prognózy a umožňující vyvodit několik dlouhodobých priorit, může vyvést z krize zemi jako je naše.

Bez dlouhodobé vize to nejde

Jedině strategická rozvaha, opřená o solidní analýzy a prognózy a umožňující vyvodit několik dlouhodobých priorit, může vyvést z krize zemi jako je naše.

 

Dvě podstatné okolnosti přispěly ke vzniku současné krize: artikulované zájmy finančního kapitálu a nekompetence společenských věd ohledně poznávání současné podoby lidské civilizace. Zmíněnou tezi dokládá následující text.