|
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let sužovala západní Německo vlna teroristických útoků, jimiž se levicově orientované skupiny snažily upozornit na nutnost prozřít z konzumního otupění. Do prostředí nejvýznamnější z nich, RAF (Frakce rudé armády), nás přivádí nejnovější snímek Uliho Edela. Uznávaná levicová intelektuálka a žurnalistka Ulrike Meinhofová (hraje ji Martina Gedecková) se v období rostoucích nepokojů na konci šedesátých let stále urputněji vymezuje vůči západoněmecké vládě. Výpady proti válce ve Vietnamu, bývalým nacistům na postech vedoucích činitelů i nelítostným policejním zásahům vůči studentským demonstracím ji proslavily po celé zemi. Poté co opustí nevěrného muže, žije se svými dcerami v centru revolučního dění. Radikalizace, jíž by se sama neodvážila, si ji zanedlouho najde sama. Protože mají média tendenci filmové festivaly reflektovat nejčastěji skrze filmy střetávající se v hlavní soutěži, celkový výraz a vyznění akce tak zachytí jen stěží. Na letošním Berlinale tak mohly zapadnout snímky poukazující na společenskokritické tendence v tvorbě mladší generace autorů. V posledních několika letech se v ruské filmové tvorbě zřetelně projevují dvě zajímavé tendence. První z nich je nebývalý nárůst úspěšných debutů a druhým trendem je dosud nevídané začlenění režisérek do tvůrčího procesu. |