Literární noviny

Mezinárodní organizace práce (ILO) ve svých aktuálních zprávách k vývoji na trhu práce nehodnotí jen dopady krize, ale také dlouhodobější trendy. Nepřekvapí, že počítá s nárůstem světové nezaměstnanosti. Ekonomický vývoj je značně nejistý, a tak se scénáře nárůstu nezaměstnanosti pohybují od 29 do 59 milionů nově nezaměstnaných.

Největší nárůst nezaměstnanosti lze přitom očekávat ve finančnictví, automobilovém průmyslu či stavebnictví.

Dolar byl a do jisté míry stále zůstává hlavní internacionální měnou, ať už vzhledem ke svému postavení v devizových rezervách, nebo jako měny, v níž se uvádějí ceny primárních komodit, především ropy. Přibývají však události, které dávají tušit, že éra dolarové dominance, která byla nastavena Bretton-Woodským systémem, končí.

Summit G20 v Pittsburghu byl jen částečným uznáním ekonomické reality.

Volby do německého Spolkového sněmu, které se odehrály v neděli 27. 9., byly plné rekordů. Rekordně nízká volební účast, která spadla až na 70,8 %, zatímco v roce 2005 byla 77,7%, přičemž se dlouhodobě pohybovala kolem 80 %. Drtivý neúspěch SPD, druhý nejhorší výsledek v dějinách pro CDU, rekordní posílení tzv. malých stran, kam patří FDP, levice a zelení.

Chvíli z toho kouká vyšší těžba za vyšší cenu, ale v Evropě zásob ubývá a nová ruská naleziště hledí daleko na východ.

Studená sprcha po námluvách - tak se mohou jevit současné vztahy mezi Ruskem a Organizací zemí vyvážejících ropu. Rusko ústy svého ministra pro energetiku sdělilo OPEC, že nikdy nic neslíbilo, i když s ropným kartelem jednalo. A představitelé OPEC se zase vyjádřili, že situace, kdy Rusko „nedrží basu" a provádí opačnou politiku než kartel, „není příliš povzbuzující."

Krize v České republice odhalila, na jak vratkých základech jsou postaveny naše veřejné finance. A poněkud netypicky se před předčasnými volbami hovoří o nutnosti zvyšovat daně. Na první pohled to tak nemusí vypadat, ale pro občany to může představovat i určitou výhodu.

Makroekonomičtí experti Českomoravské konfederace odborových svazů už dlouho upozorňují na základní nerovnováhu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu. Vysoké tempo ekonomického růstu v letech 2005 až 2007 tuto dlouhodobou nerovnováhu na chvíli zakrylo, ale v roce 2008 už musely být příjmy rozpočtového hospodaření v tichosti doplněny o peníze z rezervních fondů, tedy o nastřádané prostředky z minulých let. Skutečný deficit státního rozpočtu bez těchto účetních triků by tedy dosáhl 80,4 miliardy korun. A pro rok 2009 se použil