Literární noviny

Zdražení nákladů na domácnost ujídá rodinným rozpočtům peníze na kulturu, zábavu a vzdělání. Svědčí o tom aktuálně vydaná Statistika rodinných účtů za loňský rok z pera Českého statistického úřadu. Zdražení elektřiny, tepla, vody a nájmů z ledna 2009 bylo tak významné, že to zcela zpřeházelo priority rodinných rozpočtů. Lidé poprvé vydali vůbec nejvíc peněz na bydlení, zatímco výdaje za potraviny se ocitly až na druhém místě. Dosud bylo toto pořadí vždy obrácené.

Zvednutá závora na česko-německé hranici umožnila sousedícím městům společně vyčistit vzduch a vodu, teď plánují společné náměstí. Přesto se obě sídla vylidňují, protože místní ekonomika skomírá.

Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně má mezi svými absolventy i několik vskutku nezbedných bakalářů. Vystudovali totiž za mřížemi věznice v Brně Bohunicích. Projekt s názvem Nový start byl zahájený v roce 2004 a má přispět k humanizaci vězeňství v České republice.

Může být stříbro vzácnější než zlato? Když je porovnáme jako kovy, tak ne, ale v případě mincí platí, že stříbrňáky jsou někdy vzácnější než zlaťáky. Stříbrné české denáry z 10. a 11. století na právě probíhající výstavě Nejstarší české poklady v Národním muzeu v Praze jsou tak vzácné, že je českým kolegům upřímně závidí i Marek Budaj ze Slovenského národního muzea v Bratislavě. Kurátorovi numismatických sbírek Marku Budajovi přitom prošlo rukama už hodně vzácných historických mincí včetně zlatých dukátů z tzv. Košického pokladu.

V českých městech vznikají nové knihovny, jejichž společným rysem je kromě technických vymožeností i dosud nevídaná věc. Poskytují kulturní prostředí pro celodenní četbu.

Z mapy textilního průmyslu České republiky možná mizí další město, bašta konfekčního odívání Prostějov. Náš největší výrobce obleků, plášťů a kostýmů Oděvní podnik Prostějov má tak velké dluhy, že je nedokáže zaplatit, ani kdyby prodal veškerý majetek. Firma koncem ledna podala sama na sebe návrh na insolvenční řízení a Krajský soud v Brně jí vyhověl.

Lednový sníh je jako opožděný výprodej vánočních dekorací. Když ho na Štědrý den všichni chtěli, byl drahý, protože se za ním muselo až do Alp nebo aspoň do Krkonoš. Když v první lednové dekádě, jaké překvapení, začal konečně padat, už o něj nikdo nestojí. Silničáři solí o sto šest, ale moc to nepomáhá.

Stát už se nechce starat o památník Jana Žižky v Trocnově. Muzeum husitství v Táboře zase zachraňují peníze z Norska. Inu, není nad tradice.

Pod dvanáct metrů vysokým památníkem Jana Žižky v Trocnově leží jediná kytice, kterou si hrstka nadšenců z okolí loni připomněla 585. výročí smrti husitského vojevůdce. Nepřijeli jsme do těchto míst uprostřed jihočeských lesů vzdát opožděný hold polozapomenutému hrdinovi, ale přivedla nás sem trapná záležitost. Ačkoli za svého života Žižka nikdy neprohrál žádnou bitvu, teď ho čeká souboj se státní byrokracií, na kterou bude možná i on krátký.

Vytrhávat stránky ze starých knih je hanebné, ale dělá se to a je to výnosné. Jeden vytržený obrázek ze středověkého zpěvníku se minulý měsíc vydražil v londýnské aukční síni Sotheby´s za 17,5 milionu korun. Kupcem byl Středočeský kraj, kdo prodával, se neví.

„Prodejce je na aukcích tajný, takže nevíme, kde se dílo najednou vzalo," poznamenává náš přední odborník na středověké rukopisy Zdeněk Uhlíř z Národní knihovny v Praze. Tajemstvím je zahaleno i to, kdo ilustrovanou stránku z knihy vyřízl. Zdeněk Uhlíř říká, že se to stalo už koncem 19. století. Kde se kresba více než sto let ukrývala, zůstává záhadou. Dokladem o její existenci byla pouze černobílá reprodukce, publikovaná v roce 1929.

Kdo by chtěl nějaké knižní unikáty vidět v Praze hned, má k tomu poslední příležitost. Už 10. ledna končí v Národní knihovně výstava rukopisů a vzácných tisků, které za staletí shromáždil řád premonstrátů v klášteře Teplá u Mariánských Lázní. Je to část z rozsáhlé sbírky knih, kterou řeholníci z Teplé věnovali za více méně symbolickou částku českému státu. Jde o 1200 rukopisných kodexů, dále 546 prvotisků a 746 paleotypů, což jsou tisky z let 1501 až 1550.

Nádhernou ilustraci středověké knihy získala na aukci galerie v Kutné Hoře. Na jinou knižní vzácnost českého původu jsme peníze nenašli, takže ji koupili Rakušané a vystavují ve Vídni.

Příkladem toho, že knižní skvosty českého původu, nabízené na zahraničních aukcích, ne vždy končívají doma, tam kde byly vytvořeny, je k vidění ve Vídni. V Národní knihovně rakouské metropole se až do konce ledna vystavuje ilustracemi bohatě zdobená legenda o životě a utrpení svatého Václava. Honosný renesanční rukopis z konce 16. století nabízel v roce 2007 k prodeji antikvariát Jörna Güntera v Hamburku.

Knižní ilustrace z kutnohorského zpěvníku zachycuje v mnoha podrobnostech běžný pracovní den města, přehledně zahrnuje všechny činnosti, související s těžbou stříbra, jeho zpracováním a výrobou mincí. V tom byl základ blahobytu bohatého a sebevědomého města. V době pořízení obrazu, koncem 15. století už ovšem město Kutná Hora mělo svůj největší rozkvět za sebou. Možná měl obraz kutnohorským občanům připomenout již poněkud zašlou slávu „stříbrného" města.

Bez konce jsou lesy markýze Géra, psal Petr Bezruč v Slezských pís­ních. Kdo by řekl, že se ty časy vrátí. Dnes už to ale není markýz Géro, jak kvůli cenzuře básník Bezruč přejmenoval habsburské­ho arcivévodu Friedricha. Nyněj­ším pánem Ostravska je Zdeněk Bakala a jeho firmy, které se staly nástupcem privati­zované OKD.

Shromážděný majetek Bakalova impéria je na české poměry pohádkový. To není jen uhlí v podzemí, jsou to také rozsáhlé pozemky na povrchu, lesy, lou­ky, orná půda a rovněž sady, zahrady a rybníky. Jejich celková rozloha je bezmála pět tisíc hektarů, jak se lze dočíst na křídovém papíře propagační brožury Baka­lovy společnosti RPG. A to zdaleka není všechno.

Na výstavu o staročeských Vánocích má Santa Claus vstup zakázán, smí tam pouze Ježíšek.

„Chtěli jsme vytvořit nefalšovanou atmosféru starých časů, proto se naši soustružníci obejdou bez elektřiny. Soukolí stroje pohání voda, kterou jsme do vyhloubeného jezírka ve sklepě nanosili ve kbelících z přízemí," říká o hlavní atrakci výstavy jeden z organizátorů Jiří Kubec.

Patologičtí hráči jsou mistři v hledání výmluv. Totéž se dá říci o tvůrcích nového loterijního zákona. V sázkách a loteriích loni Češi prohráli takřka třicet miliard korun.

Asi čtyřicet mladých mužů na ošoupaných židlích podél zdí holé místnosti soustředěně naslouchá, jak sotva pětadvacetiletý blonďák spřádá své sny o budoucnosti. Jeho plány sahají až do roku 2039. V té době, tedy za třicet let, by se mu mělo podařit konečně splatit své dluhy.

Nad účelem vypůjčených peněz lehce mrazí v zádech. Nejde o hypotéku na pořízení vlastního bytu. Mladík bude splácet dluhy, do kterých ho přivedla závislost na hracích automatech. Vítejte na zpovědi anonymních hráčů v pavilonu číslo 31 Psychiatrické léčebny pražských Bohnic.

Evropský průzkum o podvodném jednání a korupci ve firmách nastavil Česku nelichotivé zrcadlo.

Ekonomická krize nutí podniky šetřit, kde se dá, ale výdajů na úplatky se úsporná opatření rozhodně nedotknou. Více než polovina firem v Evropě - 55 procent - očekává, že korupční chování v průběhu hospodářských problémů vzroste. Tak zní poselství z průzkumu o podvodném jednání a korupci ve firmách 22 evropských států, který letos uskutečnila auditorská firma Ernst and Young. Sám poznatek možná není až tak překvapivý. Pozoruhodné však je, že nejméně iluzí o etickém jednání firem ve špatných časech mají právě zaměstnanci podniků v České republice.

Kdyby u nás směli hlasovat o Lisabonské smlouvě sami občané, mohli si teď politici ušetřit tahanice, zda ji má prezident schválit s dodatky či bez nich. Proč u nás nemáme referendum ani dvacet let po listopadu 1989?

Vráceno, zamítnuto, neschváleno. Zavání snad slovo referendum Poslanecké sněmovně kacířstvím, že to s jeho uzákoněním dopadne pokaždé tímto způsobem? Přehled sněmovních dokumentů na téma referendum je stereotypním výčtem neúspěšných pokusů. Stačí, aby se v návrhu některého zákona objevila zmínka o všelidovém hlasování, a osud chystané právní normy je zpečetěn.