Bavorský ústavní soudní dvůr zamítl žalobu odpůrců Národního parku Bavorský les sdružených v Občanském hnutí za ochranu Bavorského lesa. Ti se domáhali zrušení novely nařízení o Národním parku Bavorský les z roku 2007, které rozšiřuje bezzásahové zóny, aby do roku 2027 pokrývaly 75 % území národního parku.
Rozšíření území, ve kterém člověk přestane v národním parku zasahovat, je v souladu s Bavorskou ústavou, konstatuje. Ústavní dvůr a připomíná: „Obava žalobce, že přirozené lesy ve vysokých polohách budou nenávratně ztraceny v důsledku chybějících opatření boje se
škůdci, není ničím podložená. Na území Bavorského lesa a Šumavy po více než staletí vznikala a zůstala zachována velká zalesněná krajina středohor bez lidských zásahů." Rozsudek se odvolává také na rozhodnutí Bavorského správního soudního dvora z roku 1999, který konstatoval, že na plochách se stojícím nebo ležícím mrtvým dřevem - také z polomu z roku 1983 - se ukazuje podrost z mladých stromů. „Lze tudíž vycházet ze správnosti odhadu tvůrce nařízení, že si příroda sama pomůže." (Celý text rozhodnutí je k dispozici na http://www.bayern.verfassungsgerichtshof.de/11-VII-08-Entscheidung.htm.)
Tento rozsudek ukončil zpochybňování konceptu parku, uvádí zpráva Hnutí Duha, která na případ upozornila. Jak zároveň připomíná, v České republice soud obdobnou žalobu podanou na ministerstvo životního prostředí dosud nerozhodl.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA má za to, že „rozhodnutím bavorského ústavního soudu se pod odpůrci bezzásahového principu v Národním parku Bavorský les definitivně rozevřelo propadliště Národní park Bavorský les může rozšiřovat bezzásahové zóny
dějin. (...) V souladu s odbornými doporučeními Světového svazu ochrany přírody by měly tyto zóny pokrývat okamžitě alespoň 30 - 40 % plochy národního parku a měl by být připraven plán na jejich postupné rozšiřování v dalších letech."