Festival spisovatelů Praha ve znamení setkání velkých kultur.
Tradiční a moderní vyprávění na jednom místě: takový by chtěl být 19. Festival spisovatelů Praha, který ve dnech 7. - 11. června rozbije svůj hlavní stan v hlavním městě. Jeho prezident Michael March věří, že letošní ročník s podtitulem Dva tisíce a jedna noc: umění příběhu, přiláká svou magií danou nejen novým místem, Laternou magikou na Národní třídě, ale zejména silou sdělení, odkazující zároveň na příběhy Tisíce a jedné noci i 11. září 2001.
Prezident March oznamuje účast spisovatelů ze sedmnácti zemí světa: mezi nimi nositele Nobelovy ceny za literaturu, v Paříži žijícího čínského spisovatele Kao Sing-ťiena, ale i jiných. „Náš příběh zazní mnohohlasým sborem - přijedou spisovatelé ze starých světů Arábie a Číny i kultovní postavy amerického undergroundového komiksu," slibuje prezident.
Z přitažlivých tvůrců, kteří se v Praze objeví, festival oznamuje syrského spisovatele Adonise, palestinského básníka Murída Bargútího, další čínské autory Ma Jiana a Yang Liana, skotského spisovatele Iaina Bankse, ale například i beatnickou básnířku Anne Waldmanovou, kanadskou spisovatelku Anne Michaelsovou nebo německého písničkáře Wolfa Biermannna. Mezi autory nebudou chybět vedle spisovatelů a básníků rovněž autoři americké komiksové školy: Robert Crumb, Aline Kominsky-Crumb a Gilbert Shelton. Z českých spisovatelů je už nahlášen nestor divadel malých forem Jiří Suchý a z mladší generace spisovatel Jaroslav Rudiš.
Celý festival, který je neziskový, je podpořen převážně z peněz hlavního města Prahy. Ačkoliv je akce spojena s Českou republikou v roli předsedy EU, od ministerstva kultury nedostal, jak říká na všechny strany, „ani korunu". „Kultura není logo nebo nějaký závod, ale my odmítáme kulturní lhostejnost, hrubost a zejména mrtvou kulturu, jak si ji představuje ministerstvo kultury," tvrdí prezident festivalu.
Vizuálním motivem festivalu je obraz Předměstí amerického malíře Philipa Gustona. Práva na jeho užití poskytlo newyorské Muzeum moderního umění, upřesňuje Václav Kovář z managementu festivalu. Guston bývá řazen k proudu sociálního realismu a patřil - vedle Pollocka, Rothka či de Kooniga - ke skupině abstraktních expresionistických malířů. Dospěl k osobitému figurálnímu stylu, který připomíná dětské komiksové postavičky, obydlující podivný svět harampádí a odtělesněných údů. Malby na první pohled zábavné a hravé v detailu odvážně zrcadlí soudobá společenská témata. O čem konkrétně vypráví Předměstí z roku 1969? Pokuřující domečky se při bližším pohledu mění v hlavy s maskami Ku Klux Klanu.