Prezident Obama nedává peníze jen bankám a automobilovému sektoru. Významná částka jde do vědy. Evropa se zatím jen snaží.
Ještě nikdy, ani v době obrovských investic do měsíčního programu NASA, neinvestovala Amerika tolik peněz do vědy jako v současné krizi. Z mimořádného balíčku na ni věnoval prezident Obama částku 120 miliard dolarů. Z toho má jít na základní výzkum částka 20 miliard dolarů a skoro 47 miliard na podporu projektů čisté energie, zbytek je určen na vývoj a podporu moderních technologií. Prostředky mají být vyčerpány za dobu dvou let.
Kromě mimořádně vložených peněz roste i kapitola výdajů na vědu a výzkum v běžném rozpočtu. Pro financování základního výzkumu je klíčová Národní vědecká nadace. Vývoj je financován prostřednictvím Národního ústavu norem a technologií. Obě tyto klíčové instituce budou mít oproti letošnímu roku dvojnásobný rozpočet. K této částce je třeba ještě připočíst rozpočet Národního úřadu pro letectví a vesmír, který v následujícím roce vzroste o 2,4 miliardy na celkem 18,7 miliard dolarů. Pentagon dostane na kosmonautiku 22 miliard dolarů a Barack Obama si přeje, aby vojáci začali intenzivněji spolupracovat s civilním sektorem, dokonce, aby dali NASA k dispozici své upravené vojenské rakety. Vyšší rozpočet bude mít i organizace, jejíž zkratku vidíme každý večer v meteorologických zprávách - NOAA, Národní úřad pro oceány a atmosféru.
Když někteří senátoři začali tyto výdaje kritizovat, prezident se tvrdě ohradil. "V této těžké době limitované nezbytnostmi jsou lidé, kteří tvrdí, že si nemůžeme dovolit investovat do vědy a že podpora výzkumu je přepych," řekl Obama v projevu na půdě Národní akademie věd. "Zásadně s tím nesouhlasím," pokračoval a dodal, že "Věda je pro naši prosperitu, bezpečnost, zdraví, životní prostředí a kvalitu života důležitější, než byla kdykoliv předtím". Před akademiky také slíbil, že udělá vše, aby USA dávaly na vědecký výzkum tři procenta HDP.
Spojené státy zatím vydávají na vědu asi 2,6 procenta HDP, Japonci čtyři a Jižní Korea 3,2 procenta HDP. Z evropských zemí jim může konkurovat pouze Švédsko se svými 3,82 procenty a Finsko s 3,45 procenty HDP. Všechny ostatní země se pohybují na úrovni pod třemi procenty a tak není divu, že evropský průměr se točí kolem 1,85 procent celoevropského HDP. Podle lisabonské dohody měl evropský průměr příští rok stoupnout už na tři procenta, ale to by se musel skutečně stát zázrak. Je těžké zvýšit průměr EU, když čtyři země - Malta, Kypr, Rumunsko a Bulharsko - se potácejí na úrovni okolo půl procenta. Z toho se mnoho vykouzlit nedá. Česká republika se pohybuje někde uprostřed, okolo evropského průměru 1,85 procent HDP. Přesto nás Evropská komise chválí, protože jsme spolu s Estonskem zemí, kde je růst výdajů na vědu a výzkum nejvyšší. Podíváme-li se však na absolutní čísla, zjistíme, že dvě třetiny veškerých evropských výdajů na vědu a výzkum vydávají tři země: Francie, Německo a Velká Británie.
V Praze se minulý týden sešli na tři dny politici, vědci i průmyslníci na konferenci Let´s connect, aby diskutovali, jak spojit síly a urychlit především technologický rozvoj, ale i jak rychleji uvádět výsledky základního výzkumu do dalších fází vývojového procesu. Na 7. rámcový program vědy a výzkumu vyčlenila Evropská komise částku 50 miliard euro. Stejnou sumu by měly dodat členské státy, jenže některé se k tomu nemají. Eurokomisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik poukázal na zajímavý fakt, korelaci mezi výdaji země na vědu a výzkum vyjádřenou procenty z HDP a úspěšností země v získávání grantů ze 7. rámcového programu. Je to víceméně logické. Poněvadž u každého grantu musí být část hrazena z národních peněz, tam, kde nejsou, nemohou vědci získat evropské peníze, byť by měli sebelepší projekt.
„Členské státy se musejí víc snažit," řekl v Praze Janez Potočnik. Tato výtka České republice určena nebyla. V získávání grantů ze 7. rámcového programu si v prvních dvou letech vedeme celkem dobře. Jsme na evropském průměru, naši vědci v účasti na grantech předběhli takové země, jako je Rakousko, Španělsko, Portugalsko, Itálie a Řecko. Topolánkova vláda se rozhodla, že po dobu tří let porostou české investice do vědy a výzkumu každý rok o dvě miliardy korun. To by mohlo dávat našim vědcům i větší šance ve vnitroevropské soutěži o granty. Nový ministr financí ovšem hrozí tvrdými škrty ve všech kapitolách státního rozpočtu. Musíme si tedy počkat, bude-li se Eduard Janota řídit Obamovými slovy nebo jestli spadneme na úroveň jihoevropských zemí.