Německý Spiegel upozornil, kam směřuje vývoj nových ochromujících, pacifikujících a často i zabíjejících zbraní.Věda nabízí také nové příležitosti k superničení.
Role armády v moderním světě se mění a tomu odpovídá i charakter zbraní, jež armádní výzkumná střediska vyvíjejí. Nad některými z nich se pozastavuje v časopise Der Spiegel (14/2009, strana 132) jednatel společnosti Medico‑International Thomas Gebauer. Jde o dlouholetého humanitárního pracovníka, který se výrazně zasloužil o Smlouvu k zákazu nášlapných min, prošel snad všemi konflikty posledních třiceti let a může tak hodnotit celkový vývoj. Využili jsme jeho informací a rozhlédli se i po dalších zdrojích. Je z nich zřejmé, že ozbrojené síly reagují pružně na změnu poptávky. Chápou, že ty tam jsou doby, kdy armáda měla dobýt nepřátelské území, obsadit ho a eventuálně tam zajistit vůli svého vrchního velitele. Globální válka vedená moderními zbraněmi by byla sebevraždou lidstva a lokální konflikty jsou téměř vždy guerillového typu, kdy proti sobě stojí pravidelná armáda a povstalci, s nimiž si pravidelná armáda většinou neví příliš rady. Strategie se omezuje na snahu co nejvíce omezit vliv protistrany a taktika spočívá v omezených výpadech na jedné i druhé straně. Pro takovou strategii jsou mezikontinentální rakety bezcenné a použití jaderných zbraní nesmyslné. Ani tanky v podobných případech nejsou moc platné.
Proto ve všech armádních výzkumných střediscích se plnou parou pracuje na vývoji nových zbraní, které budou moci být použity proti teroristům. Je však zřejmé, že zcela jistě poslouží i při armádních policejních akcích proti protestujícím. To je totiž další novum při užití armády. Stále častěji je nasazována tam, kde policie není schopna situaci zvládnout. V současnosti jsme toho svědky v Thajsku, a jak už to tak bývá, armáda si neví rady stejně jako policejní síly.
K pacifikaci teroristů i k rozehnání manifestací už nestačí samopal v ruce a tanky v ulicích. Generálům je jasné, že potřebují zbraně úplně nového typu. Jejich vývoj činí v současné době největší podíl ve výzkumu a vývoji, financovaných armádou. Krize, která postihla svět, se ve financování takového výzkumu neprojevila. Pentagon platí každý čtvrtý projekt amerického výzkumu, britské ministerstvo obrany dokonce každý třetí. Ještě vyšší podíl má izraelské ministerstvo obrany. A výzkumníci se činí.
Vojenský výzkum tedy vyvíjí neletální zbraně, které by měly lidi zadržet a zpacifikovat, aniž by je usmrtily. Mohlo by se říci – je to snad i pokrok. Po udělení Nobelovy ceny míru Kampani proti nášlapným minám byl dokonce Gebauer kontaktován Pentagonem, aby se na vývoji podobných zbraní podílel.
Nápad, aby se bojovník za mír a pacifista podílel na vývoji zbraní, by snad nevymyslel ani Kafka. Generálové jsou asi skutečně přesvědčeni, že vývoj podobných zbraní je vlastně humanitární záležitost. Tomu odpovídá i plánování jejich nasazení. Přitom jejich zneužití je velice snadné.
Jednotky amerických „marines“ jsou vybavovány spreji, které obsahují anestetika nebo sedativa v aerosolové formě. Jejich rozprášení protivníka spolehlivě uspí. Možná by vybavení námořníků, plujících u somálských břehů, podobným aerosolem mohlo snížit počet lodí unesených piráty. Jenže v rukou armády je to nevypočitatelná zbraň. Hlavní problém je především v dávkování. Předávkování je snadné, stačí o něco více stlačit knoflík od spreje. Rovněž nervově paralytická látka CS je v nízké koncentraci spolehlivým prostředkem osobní ochrany, ve vysoké koncentraci a velkém množství spolehlivě ničí živou sílu. Stejně tak kapsaicin.
Britská lékařská asociace vypracovala studii o používání farmaceutických substancí pro bojové účely a jasně ukázala, že žádná z podobných zbraní nemůže být hodnocena jako nezabíjející. Tak jako má skoro každý lék vedlejší účinky, má je i použití substancí v bojových prostředcích. Jed od léku odlišuje množství, tvrdil už Paracelsus. Bohužel, vedlejším účinkem vojenského použití s cílem zneškodnit je smrt. Proto se britští lékaři ohrazují proti tomu, aby podobné prostředky byly označovány jako neusmrcující. Nicméně odborný armádní newspeak dělí tyto zbraně na „neletální“ a „se sníženou letalitou“.
Neusmrtit má třeba lepící pěna, použitá při stažení jednotek OSN ze Somálska. Vypadá jako stavební pěna ve spreji, kterou všichni známe. Zdání klame. Jedná se o velmi rychle tuhnoucí lepidlo, kterým lze protivníka doslova přilepit k zemi. Jenže přesně zamířit sprejem nelze. Pokud pěna zasáhne dýchací cesty, dojde k udušení. Pokud se nepodaří zafixovat protivníkovy ruce, bude mít možnost se bránit, a v tom případě bude k zemi přilepeným terčem.
Do policejních arsenálů se dostaly vystřelovací sítě a klouzací emulze, na kterých spolehlivě uklouznete, i kdybyste nechtěli. Kombinace vodního děla se solným roztokem s elektrošoky je známá jako „electrified water canon“. Účinek není nepodobný mučení vězňů esesmany.
Slepice a hlušice
Ve výzbroji policie jsou už dlouho zbraně světelné – zejména oslepující granáty, ke kterým v poslední době přibylo i pomalu blýskající stroboskopické světlo. Výsledkem jsou dezorientace, závratě, zmatenost, zvracení, ztráta rovnováhy, epileptické záchvaty. Zbraň s názvem „dazzler weapon“ je laserový emitor viditelného světla, použitý britskou armádou během falklandské války v roce 1982. Oslepující zbraně byly pak zakázány roku 1995 Protokolem OSN o oslepujících laserových zbraních.
Generátory infrazvuku mohou být použity motorizovanými jednotkami pěchoty jako speciální reproduktory, které jsou shazovány z letadel jako pumy se zvukovým účinkem nebo posílány dělostřeleckou municí jako zvukové granáty. Infrazvuk rezonuje tělními dutinami, napadá centrum rovnováhy i mozek a může vyvolat deprese až smrt. Zkoušen byl už během druhé světové války. Ale i slyšitelný zvuk se stává zbraní. Dva vědci vyvinuli v USA nezávisle na sobě speciální směrový reproduktor. Zatímco Joe Pompei z MIT ho použil pro reklamu a diskrétní ozvučení galerií, druhý vynálezce Carl Gruenler jej prodal americkému námořnictvu. Výsledkem je pěchotní sonická zbraň testovaná v oblasti Bagdádu a Fallúdže. Vydává soustředěný ohlušující zvuk na vzdálenost až tří set metrů. Kolem dokola je ticho, jen v ohnisku zásahu zní zdraví ohrožující řev, silnější než stíhačka při startu. Zařízení bylo použito i v Gruzii proti protestující opozici v listopadu 2007. Testy provedené na myších ukazují, že síla použitého zvuku je na dosah prahu poškození plic a jater.
Proti civilistům k potlačení nepokojů či proti námořním pirátům je americkými jednotkami používáno zařízení burácející na dolním okraji slyšitelného kmitočtu. Prý účinkuje jen na teenagery… Možné účinky sonických zbraní jsou přitom předmětem mnoha spekulací. Ultrazvukový paprsek je schopen zkapalnit živé tkáně. Studie zjistily, že vystavení vysokým intenzitám ultrazvuku může způsobit poškození plic a střev. Prozatím u myší.
Paprsky inženýra Garina
Energetické zbraně (directed‑energy weapons – DEW) patří k projektům, které jsou silně podporovány po desítky let nejen Rusy, ale i Pentagonem. Lasery THEL či MIRACL se dočkaly v rámci Reaganova projektu Hvězdných válek (SDI) prototypů a ověřovacích zkoušek. Stejně tak v Rusku, kde je chemický laser už operačně instalován na kolovém automobilu. Američané zkoušeli silný laser na letounu Boeing 747. Projekt zastavuje nyní prezident Obama. Statické lasery pak tvoří utajenou součást ruských kosmických vojsk; ozařování amerických družic patří ke kratochvílím ruských generálů. Podobné programy existují či existovaly i v dalších zemích: v Německu, Francii, Japonsku a Číně.
Plazmová pulsní puška (high‑intensity plasma gun device – HIPGD) je prozatím doménou sci‑fi, i když její principy vytvořili už na počátku šedesátých let americký fyzik John Mather a nezávisle na něm ruský vědec Filipov. Potřebuje však vysoký energetický příkon, který se nedaří zajistit v bojově použitelném provedení. Maser jako zbraň produkující koherentní elektromagnetické vlny byl popsán Nikolajem Basovem a Alexandrem Prochorovem z Lebeděvova ústavu fyziky už od roku 1952 (zveřejněno 1954). V USA Townes, Gordon a Zeiger postavili první zdroj mikrovlnného záření na Kolumbijské univerzitě v roce 1953. Od té doby probíhá na obou stranách výzkum editorů záření od paprsků gama, rentgenových paprsků, mikrovln a radiových vln, jehož výsledky nejsou zveřejňovány. Nobelovy ceny za fyziku ani patenty vojáky nečekají. V civilních aplikacích se uchytily jako lasery.
Zvuková puška, vyvíjená v Sierra Nevadě, je mikrovlnným generátorem sluchových efektů, který vyvolává závratě, bolesti hlavy a pocit mravenčení.
Křest operačním nasazením prodělaly „neletální“ zbraně v Iráku. Active Denial System (ADS), známý jako Silent Guardian či jako paprsky bolesti, prošel rozsáhlým testováním. Prahu bolesti bylo u většiny testovaných dosaženo za tři sekundy, nikdo nevydržel déle než pět sekund. Testem prošlo víc než dvě stě dobrovolníků. Testy na opicích makak rhesus, které tým prováděl v roce 2002, prokázaly možnost poškození oční rohovky.
Mučivá mísa
V současnosti jde o mikrovlnný emitor namontovaný na Humwee či obrněném transportéru, který vyzařuje mikrovlnné pulsy až do vzdálenosti pěti set metrů. Mikrovlny pronikají i tlustým oděvem pod kůži do hloubky jen 0,3 mm a tam vyvolají teplotu mezi padesáti až šedesáti stupni Celsia, což způsobuje nejen bolest, ale i šok z neznáma. Zasažený má pocit, že hoří. Neví proč. Horší je ovšem kontakt se vším kovovým, knoflíky, přezkami, propisovacími tužkami či s gelovými kontaktními čočkami. Zde může dojít k trvalému poškození i smrtelnému zranění, o ohrožení lidí se srdečními stimulátory ani nemluvě. Cíle se mohou snažit záření vyhnout, nebudou ale vědět, kam utéct. Mikrovlny jsou neviditelné. Zdroj záření nevypadá jako zbraň, ale jako satelitní anténa. Zničena je také veškerá nestíněná elektronika. Americká námořní pěchota a americká policie ale už objednávají přenosné verze. ADS se osvědčil. Generál Robert Schweitzer v projevu před Kongresem v roce 1997 přiznal, že světovým lídrem ve výzkumu mikrovln bylo už od osmdesátých let Rusko. Mikrovlnná děla o vysokém výkonu na principu technicky upravených radarů byla použita na sibiřském pobřeží proti japonským lodím už před padesáti lety. Účinky mikrovln na lidský organismus nejsou jen v pověstném „prohřátí tkání“, kterým zlehčovala obavy česká armádní propaganda v souvislosti s radarem v Brdech a o něco dříve s radarem u Slavkova. Speciální pracoviště Ústavu leteckého lékařství či Výzkumného ústavu Alexandra Stěpanoviče Popova by mohly přinést svědectví o lékařských výzkumech, které se v Praze prováděly od padesátých let v souvislosti s nasazením prvních radarů do stíhaček a osazení pohraničí vojenskými radarovými stanicemi ruské provenience. Nakonec se radarovou velmocí pracující i pro Rusko stalo Československo. A dodnes nás ve výzkumu nikdo nepřekonal.
Elektrolaser je elektrošoková zbraň – generátor vysokého napětí, využívající jako vodič plazmový kanál vytvořený laserovým paprskem ve vzduchu. V porovnání s těmito zbraněmi vypadá použití taseru, který vystřelí kontakty na tenkých drátcích a dá protivníkovi ochromující elektrický šok, skoro jako dětská hračka.
Přišel na to Tesla
Paprsková částicová zbraň používá ultravysokou energii paprsku atomů nebo elektronů a narušuje atomové i molekulární struktury cíle. U jejího zrodu stály vynálezy energetické zbraně geniálního Srba Nikoly Tesly. Základnímu vývoji se věnuje v USA Los Alamos National Laboratory, Sandia National Laboratory a Lockheed Martin na vojenské základně Kirtland.
Elektromagnetické záření je také vedlejším efektem jaderného výbuchu či speciální bomby, která vyřadí z funkce veškerá elektronická a elektrická zařízení. Přestanou fungovat mobily i jakákoliv jiná elektronická komunikace, vypadnou elektrické sítě. To sice ochromí protivníka, ale také fungování nemocnic i veškeré civilní infrastruktury.
Americká grafitová bomba BLU-114/B, rozptylující výbuchem vodiče, které způsobují zkrat elektrického vedení, je improvizovaným technickým fíglem, který byl nejnověji použit v prosinci 2007 poblíž Bagdádu, aby se omezil rádiový kontakt hlídky Al‑Kajdy.
Existují i nesmrtící chemické zbraně na bázi zápachu, vyvolávajícího intenzivní zvracení nebo poruchy chování. Smradlavé hrnce byly ovšem používány už ve starověké Číně. Síran amonný, kyselina isomáselná, methylmerkaptan, butanethiol, kyselina propionová, kadaverin, ethylamin a další, to vše smrdí jako hejno čertů. Jsou ovšem látky, které zase nepřekonatelně voní; účinky pak jsou psychedelické. I drogy mohou být zbraní.
Lidské efekty vědy
O tom, že použitím „neusmrcujících“ zbraní je třeba se vážně zabývat, svědčí i to, že německý Fraunhofův ústav chemické technologie pořádá v polovině května v Ettlingenu už pátou vědeckou konferenci, která se bude zabývat nejen humanitními a právními aspekty použití těchto zbraní, ale i jejich technologickým vývojem. Konference se kromě prakticky všech států NATO zúčastní i zástupci Ruska. Česká republika bude zastoupena řešením problémů mikrovlnného generátoru z brněnského Vysokého učení technického. Na organizaci se podílí i Vojenský technický ústav pozemního vojska ve Vyškově. Konference bude zahájena přednáškou o „lidských efektech neusmrcujících zbraní“.
Řada nevládních organizací na podobných zbraních nic lidského nevidí. Thomas Gebauer to ve Spiegelu komentoval slovy: „S neletálními zbraněmi chtějí generálové pouze vzbudit dojem, že mohou vést humánní válku.“ Ale žádná válka není humánní.
ŠTĚPÁN KOTRBA je keramik, fotograf a politický komentátor.
Podrobnosti na stránkách www.blisty.cz