Obamova reforma, která má od roku 2014 zaručit 95 procentům Američanů přístup ke zdravotnímu pojištění, je dozajista počinem historickým, nicméně co je dobré pro USA, už nemusí být dobré pro samotného prezidenta, o zbytku světa nemluvě.
Byla to šou v americkém stylu - Barack Obama obklopený lékaři a zdravotními sestrami slavnostně podepsal zákon o zdravotní reformě. Napravil tak šokující stav, v jehož rámci nejbohatší stát světa odmítal svým občanům zajistit zdravotní péči. „Je možné, že za deset let už se samotným Američanům bude zdát neuvěřitelné, že bývaly doby, kdy neměli právo na zdravotní pojištění," míní německý týdeník Der Spiegel, nicméně faktem je, že dnes vůči reformě panuje v samotných USA hluboká nedůvěra.
V podobě, v níž byl schválen, je zákon přitom podivnou směskou kompromisů, které nechávají mnohé otázky bez odpovědí a mnohé problémy bez řešení, neboť z něj republikáni, církevní kruhy a nakonec i sami demokraté kvůli jeho hlasovatelnosti neustále ukrajovali další a další pasáže. Výsledkem tak je, že zdravotní reforma například prakticky vylučuje potraty placené zdravotním pojištěním, nebo dává lidem „mandát" kupovat si zdravotní pojištění od soukromých pojišťoven, aniž by přitom ale měli záruky, že získají dostupné léčebné výhody nebo adekvátní zdravotní péči. Podle dr. Quentina Younga, šéfa organizace Lékaři pro národní zdravotní program, která sdružuje 17 tisíc amerických lékařů, tak ve skutečnosti bez dostupné kvalitní péče dál zůstane nejméně 23 milionů Američanů, převážně dělníků. „Zákon jen přelije stovky miliard dolarů od daňových poplatníků do soukromého sektoru ve formě dotací, ovšem za cenu, že bude vyhlášena nová daň na zdravotní benefity pracujících," míní Young, zatímco Terry O´Neillová, předsedkyně Národní organizace žen, považuje zákon hlavně kvůli protipotratovým ustanovením za „krok kupředu při současných dvou krocích vzad".
Republikáni Obamu přesto nazývají tu socialistou, ondy fašistou a už 14 států se obrátilo na soudy s tím, že je zdravotní reforma protiústavní. Dalších 26 států tento krok zvažuje. Citují přitom 10. dodatek ústavy, podle něhož „pravomoci, které nejsou ústavou delegovány a nejsou jí ani zakázány, jsou vyhrazeny pouze státům". Je zřejmé, že překonání - přinejmenším pro Evropany - bizarních názorů, podle nichž občan nemá právo na zdravotní péči, bude Obamu stát hodně sil. Na propagaci své zdravotní politiky okamžitě vyrazil na „vysvětlovací" cestu napříč USA a navíc s podporou odborových ústředen a lékařských asociací vyčlenil miliony dolarů na televizní reklamy, které by skeptikům objasnily, o co že to vlastně jde. „Počítáme, že během tří měsíců americký národ zákon pochopí a bude s ním spokojený," prohlásil v této souvislosti například šéf největších zdravotnických odborů AFSCME Gerald McEntee pro agenturu Reuter´s.
Zdravotní reforma je prvním - a vzhledem k potížím, které jsou s ní spojené už dnes - nejspíš i na dlouho posledním slibem, který se Obamovi podařilo splnit. Jeho prosazením dal otevřeně všanc své případné znovuzvolení, a tak musí jít vše ostatní stranou: Guantánamo, Afghánistán, ochrana životního prostředí, Blízký východ, Írán, o posilování vztahů s nově utvářenou Evropskou unií ani nemluvě. Světová supervelmoc se stahuje do sebe, a tak je pochopitelné, že ve světě z přijetí zákona žádné posvátné nadšení nezavládlo. O to lepší náladu mají ale americké farmaceutické koncerny, neboť zákon stanoví, že v roce 2014 vláda na zdravotní péči vyčlení bezmála bilion dolarů. Není divu, že firmám Pfizer, Merck a Bristol Myers Squibb hned po podpisu zákona - samou radostí - vyskočily akcie...