Regionální galerie dokončila veledílo, při jehož tvorbě editoři zestárli o dvanáct let. Slovník výtvarných umělců má jedenadvacet svazků.
Na první pohled budeme možná těžko hledat, co spojuje básníka Ivana Wernische, kováře Antonína Willerta a režiséra Karla Zemana, kteří se sešli v posledním svazku Slovníku českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2010. Mezi dalších zhruba devět stovek autorských hesel jsou však zařazeni právem. Když totiž editoři, vedení Alenou Malou, spolu s duchovním otcem projektu, ředitelem Výtvarného centra Chagall a malířem Petrem Pavliňákem, o budoucím slovníku přemýšleli, rozhodli se, že zaznamenají každého, kdo tvořil prvního ledna 1950 a poté. A že se soustředí na všechny obory, související s výtvarným uměním.
Šíře jejich záběru je tudíž obrovská: od malířů a sochařů přes sklářské výtvarníky, loutkáře, umělecké kováře, významné lidové umělce, typografy až ke kameramanům a režisérům. Vědomě totiž navazují na dvoudílný slovník Prokopa Tomana, který zahrnuje autory do roku 1947. Toto stěžejní slovníkové dílo sami vydali v reprintu v roce 1993. Toman se snažil zachytit autory, tvořící ve všech tehdy živých výtvarných oborech. Slovník Chagallu zařazuje navíc například autory tvořící v oboru nových médií.
Tvůrci slovníku vydaného v Ostravě pracovali na heslech významných umělců, kteří se dávno prosadili, výtvarníků méně známých, absolventů výtvarných škol i samouků, jejichž práce má nějakou relevanci. „Myslím, že slovníkové heslo nemá obsahovat hodnocení," je přesvědčen Petr Pavliňák. „Diferenciace je tam však přítomna v rozsahu hesel."
„Sváteční" malíři si vysloužili jen pár řádek, jsou však zaznamenáni. „Když historik umění, sběratel nebo obchodník narazí na obraz s jejich podpisem, alespoň se ví, že takový autor opravdu existoval," vysvětluje Petr Pavliňák.
Koncepci si v Chagallu dělali sami. Měli snahu, aby každé heslo obsahovalo autorovu fotografii, signaturu, reprodukci jeho díla, základní biografické údaje, informace o jeho tvorbě, seznam výstav a seznam literatury. Každý díl slovníku obsahuje česko-anglicko-německý slovníček nejužívanějších výtvarných pojmů a seznam literatury o umělcích, zahrnutých v tomto rovníkovém svazku.
První díl Slovníku českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2010, zahrnující počáteční písmena A-Č, vyšel v roce 1998. Poslední, W-Ž, letos v únoru. Všech jedenadvacet svazků obsahuje 20 540 hesel. Je to dobrá pomůcka pro všechny, kdo mají co do činění s výtvarným uměním a příbuznými obory. Národní galerie odebírá čtyřiadvacet svazků.
„Když jsme se jednou rozjeli, nikdy jsme neuvažovali, že bychom ten projekt zastavili," svěřuje se Petr Pavliňák. „Někdy to ovšem bylo napjaté," přiznává. To když je velkoobchod tlačil k padesátiprocentnímu rabatu a neplatil včas za prodané výtisky.
Slovníky, natož díla takovéhoto rozsahu, nejsou spotřební literaturou, která bývá brzy vytlačena z knihkupeckých regálů a skladů, aby udělala místo novým titulům. Jejich hodnota je trvalá. V Chagallu věří, že slovník, vydaný v nákladu 3000 výtisků, vyprodají do pěti až deseti let. Už teď pracují na dodatcích. „Odhadujeme je na čtyři díly, ale kdo ví. Když jsme se slovníkem začínali, mysleli jsme, že bude mít osm svazků," usmívá se Petr Pavliňák.
Autorka je publicistka.
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2010
21 svazků
Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1998 - 2010
celkem 7773 strany
cena jednoho dílu 980 Kč
ISBN 978-80-86171-35-7