Schodky rozpočtu lze snižovat i bez toho, že rodiče malých dětí nebudou mít na kočárek a důchodci na činži.
Naštěstí máme po ruce čerstvou zprávu Mezinárodního měnového fondu, která potvrzuje, že Česká republika nevybočuje z toho, co prožívá celá evropská sedmadvacítka. Také podle výhledu Evropské komise bude letos český rozpočtový schodek výrazně nižší než průměr Evropské unie. Český veřejný dluh roste polovičním tempem. Česká republika by proto měla nadále zůstat ve skupině nejméně zadlužených zemí. Stejně situaci posuzují mezinárodní ratingové agentury.
Je tedy zcela neodpovědné hovořit o státním bankrotu. Vyvolává to nedůvěru veřejnosti, zhoršuje to obraz země v zahraničí a může to poškodit oživení české ekonomiky, na které všichni tak čekáme.
Analýza MMF odhaduje, že přímé dopady ekonomické krize a protikrizových opatření se podílely na loňském schodku přibližně čtyřmi procenty. I kdyby to tak bylo, jsou to jen dvě třetiny deficitu, který jsme zdědili po Topolánkově vládě. Další část je důsledkem dopadů nepromyšlené reformy veřejných financí. Je tedy co napravovat.
Jistě, fiskální konsolidace je nutná. Pokud sociální demokracie uspěje v jarních parlamentních volbách, chce dosáhnout snížení schodku veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu už roku 2013. Je to reálné a máme pro to připraven komplexní program. Tento program však počítá i s tím, co naši oponenti přehlížejí - se sociální soudržností a společenskou solidaritou.
Celkovou daňovou kvótu (daně plus pojistné) chceme stabilizovat na úrovni průměru vyspělých zemí. Rovná daň nic nezjednodušila a žádné úspory administrativních nákladů nepřinesla, pouze ulevila poplatníkům s vysoce nadprůměrnými příjmy. Ve vyspělých zemích platí nejvyšší příjmové skupiny čtyřicet i více procent, u nás 23 procent, to je nevídané, přehnané a nepřijatelné. Proto navrhujeme zrušit rovnou daň i superhrubou mzdu a obnovit progresivní zdanění. Znamenalo by to, že pro osoby s ročními příjmy nad 1,2 milionu korun bude zavedena druhá sazba daně ve výši 38 procent. To by posílilo veřejné rozpočty o 5 miliard korun.
A co strop sociálního pojištění pro nejvyšší platy? Neměl by teď být solidárnější (vyšší) než je šestinásobek průměrné měsíční mzdy? Uvažovat lze také o mírném zvýšení pojistného hrazeného zaměstnancem (sazba pro zaměstnavatele by zůstala beze změn). Systém sociálního zabezpečení by tak získal 10 miliard korun.
Daň z příjmů právnických osob je dnes více než čtyři procentní body pod průměrem zemí OECD. Ve shodě s experty MMF se domníváme, že existuje prostor k jejímu mírnému zvýšení na úroveň roku 2008, aniž by to mělo negativní vliv na příliv zahraničních investic. Podniků postižených krizí se zvýšení daní nedotkne, jsou chráněny „daňovým štítem" ztrát z předchozích let. Zato podniky, které vydělávají za každého počasí, protože profitují z pozice přirozeného či administrativního monopolu, zaplatí víc. To by mohlo přinést dodatečných deset miliard korun. U obou daní počítáme také se zjednodušením základu a omezením výjimek.
Vedle toho počítáme s postupným zvyšováním daní z lihovin a tabáku a se zavedením daně dědické a darovací u majetku, jehož hodnota přesáhne deset milionů korun. Proti daňovým únikům pomůže zavedení majetkových přiznání při nabytí nemovitého majetku velkého rozsahu. Sjednotíme do jednoho systému výběr daní, cel a pojistného na sociální a zdravotní pojištění, to zlepší přehled a uleví státu i podnikům.
Zhruba polovinu celkové fiskální konsolidace by měly tvořit úspory. Na rozdíl od našich politických rivalů však dáváme přednost úsporám ve vládních výdajích před škrty v sociální oblasti nebo omezování podpory mladých rodin s dětmi. Provedeme revizi smluv, které byly uzavřeny se státem, a stejně tak audit efektivnosti a nákladovosti dalších výdajových programů. To by mohlo uspořit až patnáct miliard korun.
Zavedeme systém aukcí veřejných zakázek a centrálních nákupů v režimu nejvyšší transparentnosti - všechno na internet. Když k tomu přičteme vliv protikorupčních opatření, lze tímto způsobem dosáhnout úspor v řádu desítek miliard korun.
Za marnotratnou považujeme „zakázku století" na odstraňování starých ekologických zátěží, kterou zadala Topolánkova vláda. Přehodnotit je třeba také vládou navrhované vyrovnání mezi státem a církvemi. Tyto výdaje státu v řádech stovek miliard korun jsou za současné situace nepřijatelné.
Jsme přesvědčeni, že přijetí těchto a řady dalších aktivních opatření - spolu s obnovou ekonomického růstu - povede k postupnému snížení schodku veřejných financí, abychom byli připraveni na přijetí společné evropské měny roku 2015 nebo 2016.
Jiří Paroubek, předseda ČSSD
-
|2010-03-01 12:01:32 claudius - Přiznávám překvapení!Když jsem viděl pod článkem podpis JP,chtěl jsem překliknout dál.Pak jsem se zastyděl,že příliš podléhám kampani médií a článek si přečetl.Má to hlavu a patu,musím přiznat.Kritici uplatní asi základní námitku-zdanění podniků odradí zahraniční investory.Majitelé stř.a malých podniků budou mít tendenci kompenzovat si daně úsporami personálními(propustí další lidi).Ale chování českých kapitalistů nikdo poctivě nezmapoval,jen se zastánci levice a pravice mlátí ideologickými klacky.