Doslova v hodině dvanácté byl vypracován projekt, který za 150 milionů z peněz Evropské unie promění chátrající Husův domek ve vzdělávací, kulturní a badatelské centrum. Jeho otevření se plánuje v roce 2013.
Nevím, zdali by Mistr Jan ještě tak tvrdošíjně lpěl na svých zásadách, kdyby seznal, kterak žalostně vyhlíží jeho rodný domek v Husinci. A kdyby zaslechl hlasy, že k obnově památníku stačí kbelík s vápnem a štětka, obraz dějin národa českého by vypadal poněkud odlišně.
První písemná zmínka o Husově domu pochází z roku 1634, několikrát vyhořel. Při odhalení reliéfu na rodném domku v roce 1869 se oslav zúčastnilo na 60 000 lidí. Majitelé památky se střídali. Vlastnili ji sokolové, církev, město Písek. Po druhé světové válce připadl domek státu a byl v něm vybudován památník Mistra Jana Husa a v roce 1991se stal majetkem města Husinec.
Dnešní podoba domu č. p. 36 bohužel neodpovídá významu, jaký by tato stavba měla mít. Budova značně chátrá a expozice z roku 1975 je zastaralá po ideové i výstavní stránce. Ty tam jsou časy, kdy návštěvníkům muzeí stačily vitríny a nástěnky se žloutnoucími reprodukcemi fotografií a kopiemi dokumentů. Zatímco mezi laickou veřejností začíná vzrůstat zájem o postavu Jana Husa i celou husitskou epochu, což nepochybně souvisí i s blížícím se 600. výročím upálení českého reformátora, návštěvníků Husova památníku v Husinci naopak každým rokem ubývá. V loňském roce to byly necelé tři tisíce.
Omítka ze stěn domku padá, do galerie prosakuje spodní voda, střechou zatéká a na trámech a zdech se objevuje plíseň. „Byl špatně udělaný lemovací plech a deset let sem zatékalo," řekl starosta Husince Robert Klesner. Radnice nakonec nedokázala zajistit peníze na odstranění havarijního stavu, nepomohl ani kraj.
Dům se nyní pokusí zachránit skupina složená z památkářů a architektů, za 150 milionů chce interiér proměnit v moderní centrum. Doslova za pět minut dvanáct vypracovali nadšenci projekt, který by měly hradit peníze z Evropské unie. Podle odborníků má sice z důvodů časové tísně některé formální nedostatky, ale jeho realizaci by nemělo stát nic podstatného v cestě. V rámci projektu Centra Mistra Jana Husa bude rehabilitována celá památková zóna zahrnující čtyři objekty, dojde k obnově zeleně a vznikne amfiteátr. Dále bude vytvořena nová interaktivní expozice využívající všech současných možností audiovizuální techniky.
„Projekt spočívá v tom, že by se neměl obnovit jen vlastní Husův dům, ale že by se mělo vybudovat vzdělávací, kulturní a badatelské centrum, které by jeho osobnost více ukázalo veřejnosti," uvedl koncem ledna na prezentaci projektu na husinecké radnici specialista Národního památkového ústavu Pavel Bureš.
Záměr byl předložen do integrovaného operačního programu ministerstva kultury a v současné chvíli je ve fázi hodnocení. „Myslím, že je to kvalitní projekt. Ta myšlenka se mi líbí," poznamenal náměstek ministra kultury Jaromír Talíř.
Kardinál projekt podporuje
„Projekt je důležitý z několika důvodů. Jednak vzhledem k blížícímu se 600. výročí mučednické smrti mistra Jana Husa, ale může přispět i ke sblížení jednotlivých církví," řekl na prezentaci garant projektu kardinál Miloslav Vlk. Husův odkaz je podle něj důležitý nejen jako připomenutí významného reformátora církve, ale také jako „hlasatele pravdy, která se dnes hlavně v politice vytrácí".
„Je potřebné, aby byla obnovena expozice a bylo interpretováno myšlení, dílo Jana Husa v nových kontextech," dodal patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta.
Byl to právě kardinál Miloslav Vlk, kdo počátkem devadesátých let ustavil jako pražský arcibiskup komisi, jejímž úkolem bylo určit místo, které má Jan Hus mezi reformátory církve. Několikaletá práce teologů a historiků ekumenické komise vyvrcholila v roce 1999 mezinárodním vědeckým sympoziem na půdě Papežské lateránské univerzity v Římě. Ke slovu se sice myšlenky Jana Husa dostaly již při II. vatikánském koncilu, kdy jejich význam ocenil kardinál Josef Beran při diskusích o dekretu o náboženské svobodě, ale o rehabilitaci církevního pohledu na Husa se zasadil až papež Jan Pavel II. Ten ve svém projevu k účastníkům sympozia vyslovil „hlubokou lítost nad krutou smrtí způsobenou Janu Husovi a nad následným zraněním mysli a srdce českého národa."
V lednu to bylo deset let, kdy kardinál Vlk spolu se synodním seniorem Pavlem Smetanou podepsal společné prohlášení k setkání odborníků, které ukázalo, že „postava, jakou je Jan Hus, v minulosti velké jablko sváru, se nyní může stát předmětem dialogu, srovnávání a společného prohloubení". V prohlášení se říká, že „Hus se však může stát mostem nové důvěry od srdce k srdci,", může představovat inspiraci pro ekumenické společenství křesťanských církví, ale nesmí již být „předmětem sváru a rozdělení".
Aby tomu tak mohlo být, musí být odstraněny všechny předsudky a dezinterpretace a ideologické nánosy, jimiž byla postava Jana Husa zatemněna. Přestože toho bylo již dosaženo v akademické rovině, pravda o této významné postavě českých dějin není stále bohužel zřejmá široké veřejnosti. V jejích očích je dosud živá představa o Husovi jako národním bojovníkovi proti univerzální církvi spjaté s habsburskou monarchií, ikoně českého „protiřímského" vlastenectví a dokonce přežívá i představa Husa jako zastánce chudých, bojovníka za sociální reformy a vlastně předchůdce prvních komunistů. Teologické otázky, o které Husovi šlo, ustupují v povědomí většiny naší ateistické společnosti do pozadí.
Čekání na peníze
Pokud zpracovatelé projektu získají dostatek peněz, začnou budovat nové centrum ještě letos. Práce potrvají tři roky. Slavnostní otevření Centra Mistra Jana Husa je plánováno na červenec 2013. Kromě rekonstrukce současného gotického objektu by měla nová expozice vzniknout i v sousedním domě, ve stodole a zároveň v podzemí. Na zahradě Husova domu by pak měl stát amfiteátr. „Centrum také nabídne literaturu, spojenou s mučedníkovým životem a jeho dílem a měly by zde být i výtvory umělců, kteří jakkoli ztvárnili Husův odkaz. Pro žáky, studenty a odborníky by se zde konaly vzdělávací programy, pobyty a různé semináře," dodal Pavel Bureš z Národního památkového ústavu.
Také objekt sousedící s rodným domem má některé vzácné historické konstrukce. Jedná se o dřevěnou špalíkovou dlažbu, dřevěné stropy, kamenné klenby a střešní krovy. Dům však nebyl dostatečně udržován a jeho stav je velmi zanedbaný. V ploše stropu je patrné zatékání střechou, což způsobuje hnilobu dřeva, krov je přetížen a dochází k jeho deformaci, dřevo krovu navíc napadli škůdci. Technologie bude umístěna v podzemí, aby nedošlo k narušení původní konstrukce.
Uprostřed pozemku se nachází stodola. Poskytuje dostatek prostoru pro studovnu, knihovnu i inspekční pokoje, a není proto třeba stavět nový objekt. Aby zde bylo možné umístit patřičné zázemí, je nicméně nutné, aby došlo k její zásadní rekonstrukci. Kompletní obnova se týká také zahrady, kterou je potřeba rekultivovat tak, aby mohla být využita pro venkovní výstavy, divadelní a filmová představení, koncerty a slavnosti.
Na přelomu února a března by měla skupina odborníků seznámit s projektem i občany města a okolí. Lze jen doufat, že budou moci zvolat: Peníze jsou na cestě z Evropy do Husince!