ČSSD představila své návrhy pro obnovu hospodářského růstu. V podobném duchu uvažují zaměstnavatelé a odbory v tripartitě.
Jak dál po případném konci krize? Evropská komise a Evropská centrální banka si zatím dělají spíše teoretickou starost, jak nejbezpečněji vystoupit z praxe, kdy se do bank a ekonomiky sypou záchranné balíky veřejných peněz. Jakmile totiž naskočí motor, máme opačný problém, musíme ekonomiku hlídat, aby se nepřehřála a nepřivodila si zbytečnou inflaci. Výraz „exit", který z této souvislosti zazněl, tedy označuje konec politiky protikrizových subvencí.
Fischerova vláda použila ve svých úvahách výraz „exit" také, ale z čeho odcházíme u nás, není jasné. Za Topolánka žádné velké stimuly do ekonomiky nepřišly - pokud nepočítáme děsivé vládní dluhy, které však vznikly ze snížení daní těm, kdo to vůbec nepotřebovali. Z výzev, aby se teď rozpočtové díry začaly lepit plošnými škrty (obrazně řečeno - platy učitelů), jde mráz po zádech.
Na čtvrtečním jednání tripartity, což je orgán pro kolektivní vyjednávání mezi vládou, zaměstnavateli a zaměstnanci, byl vládní návrh „exit strategy" rychle odmítnut. Premiér Jan Fischer se však zachoval jako státník a převzal za základ dalšího jednání 21 krátkodobých opatření pro obnovu růstu, které připravila společná pracovní skupina odborářů a Svazu průmyslu a dopravy.
Důvodů odmítnutí vládního „exitu" bylo víc. Není pravda, že jsme z krize venku, teď se může naopak vyostřit v důsledku zcela nezodpovědného chování bank, které prakticky přestaly poskytovat úvěry. V takové situaci by pouhé škrty ekonomiku dorazily. Dokonce i šéf Mezinárodního měnového fondu Dominik Strauss-Kahn varuje, že předčasné pokusy o fiskální konsolidaci (jak se této morové ráně odborně říká) mohou krizi vrátit. Podle „exit strategy" navíc měli šetřit jen běžní lidé a řadové podniky, zatímco největší penězovody z veřejných rozpočtů by zůstaly nedotčeny.
Ve stejný den jako tripartita představila své návrhy také ČSSD, která nejspíš sestaví vládu po květnových volbách. Program Cesta z krize byl představen na mezinárodní ekonomické konferenci za účasti hospodářských expertů sociálně demokratických stran z Rakouska, Slovenska, Ruska, Bulharska a dalších zemí. A dá se říci, že v základních věcech je shoda - napřed uděláme všechno pro rozběh ekonomiky a zastavíme krvácení rozpočtů daňovými úniky a předraženými veřejnými zakázkami. Teprve to umožní něco udělat i s dluhy.
Sociální demokraté však míří dál. Vedle střednědobého protikrizového programu finalizují přípravu strategické vize pro delší období, a jak upozornil jeden z jejích tvůrců, profesor Valtr Komárek, předkládaná opatření už zohledňují tuto programovou koncepci. Podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka jde o zásadnější změny hospodářského systému a prohloubení demokracie.
Kde šetřit
Součástí programu Cesta z krize je příprava na zavedení eura někdy roku 2014 nebo 2015. Má to být nejsilnější důkaz toho, že chceme mít veřejné finance opravdu pod kontrolou. Mezi 42 body navrhovaných opatření najdeme brzy ty, kde se dá opravdu ušetřit. Přirozeně, že tam, kde se krade. Návrh protikorupčních opatření jde za to, co už teď předložil do vlády ministr Pecina a počítá i s řízenou provokací.
Novinkou jsou veřejné zakázky v aukci, to znamená, že účastníci budou postupně snižovat cenu, aby vyhrál ten skutečně nejlevnější. Návrh dále žádá revizi vynakládání státních prostředků, audity ministerstev a centrálních úřadů a cenovou revizi všech uzavřených smluv státu nad milion korun. Vidí v tom příležitost ke slevám vzhledem ke krizovému vývoji. A chce také zavést daňovou policii, která se začne věnovat skutečně tvrdým postihům daňových úniků.
Skutečně velké peníze, kde se jedná o stovky miliard, ušetří stažení návrhu zákona na odškodnění církvím, zrušení tendru na (předražené) odstraňování ekologických škod, a zastavení veškerých odškodňovacích aktivit.
Kde získat
Daně musí být spravedlivěji rozděleny. Proto je tu požadavek obnovy progresívního zdanění fyzických osob ve vyšších příjmových kategoriích. Také s poklesem daně právnických osob se to přehnalo a měli bychom se vrátit ke stavu z roku 2008. Podnikům v potížích to neublíží, daně platí jen ty ziskové. Obnoví se také původní sazby sociálního pojistného, aspoň dočasně, a zvýší se spotřební daň na tvrdý alkohol a tabák.
Pak jsou tu evropské peníze, ze kterých zatím čerpáme jen nepatrný zlomek. Týká se to i fondů na podporu výzkumu a vývoje. Hledá se cesta, jak evropské peníze přesměrovat do produktivnějších oblastí, ve prospěch krajů, měst a obcí. V některých okresech už je dvouciferná nezaměstnanost, tam by se dal využít fond přizpůsobování globalizaci.
Jako důležitý zdroj se dostal do hledáčku i ČEZ. Jeho zadržené zisky může odčerpat zvýšená dividenda.
Jak víc vydělat
Banky nefungují, a tak by měl stát pomoci alespoň tam, kde má přímý vliv, to znamená ve státních institucích jako je Českomoravská rozvojová a záruční banka, Česká exportní banka nebo pojišťovna exportu EGAP. Dokážou víc, když posílíme jejich kapitál. Podporu si zaslouží výhonky zelené ekonomiky. Je třeba zvýšit objem veřejných investic do životního prostředí, zejména ochrany a čištění vod. Tragicky málo jsou využívány peníze z emisních povolenek, které měly sloužit pro zateplování, ale program je třeba lépe nastavit.
Velkou ránu představuje modernizace energetiky. Rozběh budou provázet spory o dodržování enviromentálních standardů. Rozšíří se systém investičních pobídek. Začne se pracovat na plánech obnovy postižených odvětví.
Komu přidat
V závěru seznamu protikrizových návrhů ČSSD je výčet sociálních programů. Jedná se vlastně o účelné povzbuzení poptávky. Navrácení mateřské na původní úroveň pomůže rodinám, a možná i porodnosti. Zavedení půjček pro mladé páry se státní podporou navazuje na dobrou zkušenost s novomanželskými půjčkami, kde prakticky nebyla dlužnická delikvence. Ze stavebního spoření bude možné čerpat i na náklady studia, a vedle toho se zvýší studijní stipendia a dotace studentských soutěží.
Návrh už nemluví o 13. důchodu, ale o kompenzaci vyšších nákladů domácností seniorů, postižených zejména deregulovanými nájmy. V opačném směru by měl přijít na pomoc program výstavby levných bytů.
Zdravotní poplatky? Zrušit.
Oko bere
Podívejme se také na návrhy 21 krátkodobých opatření, které prosadili na tripartitě zástupci odborů a zaměstnavatelů místo vládní „exit strategy".
Pracovní tým tripartity složený ze zástupců ČMKOS a Svazu průmyslu a dopravy viditelně čerpal z konkrétních zkušeností těch členů, kteří vidí v předražených veřejných zakázkách a politickém zvýhodňování některých firem narušení pravidel tržní soutěže. První skupina opatření se proto týká nastavení rovných podmínek pro všechny, srovnání hřiště. Pomůže to těm poctivým a zároveň to vrátí do rozpočtu příjmy, které mizí v písku úhybných nebo zcela podvodných manévrů nepoctivců.
Nejzajímavější nápad se jmenuje „integrovaná kontrola", pokus o součinnost všech kontrolních orgánů jako jsou finanční úřady, živnostenské úřady, správa sociálního pojištění, obchodní inspekce, inspekce životního prostředí a další. Kdyby se propojily jejich databáze, bylo by těžší ukrývat podvody nebo korupční porušování pravidel.
Další opatření má být namířeno proti nezodpovědným firmám, které zaměstnance „jako" nemají. Mají jen lidi ve „švarc systému", kteří si navíc doplňují příjem fingovanou nemocenskou nebo nezaměstnaností. Tomu pak těžko může konkurovat firma, která platí plnou mzdu i se zdravotním a sociálním pojištěním. Proto - lepší kontrolní mechanismy. Ve stejném směru jdou i „daňové statistiky", kde bude soustředěn jak údaj o přiznaných daních, tak o pojistném.
Stát přichází o daně také v případech, kdy mezinárodní koncern předražuje ceny, za které se účtuje uvnitř firmy, a odčerpá tak zisk do jiné země. Integrovaná kontrola by se měla zaměřit i na to.
A nakonec nevyhnutelné - je nejvyšší čas snížit rozdíly mezi zaměstnanci a OSVČ, kteří zatím platí jen zlomek pojistného a daní. Kdysi to bylo zavedeno jako podpora malému podnikání. Dnes to představuje daňový ráj pro nejlépe placené profese, zatímco drobní podnikatelé postrádají skutečnou podporu. Ale tohle už napadlo i ministerstvo financí.
Šetření v položkách ministerstev nechává tripartita na vládě, ale podobně jako ČSSD žádá audity výdajů. Klíčové zdroje, ze kterých jsou doplňovány veřejné finance, jsou však v reálné ekonomice, proto je důležitá podpora podniků. Především potřebují normální obchodní úvěry, ale české banky jakoby zamrzly a peníze posílají v podobě dividend zahraničním matkám. Stát by měl zasáhnout, před lety přece vynaložil na jejich vyčištění téměř bilion korun. Firmy potřebují také nějakou vládní proexportní strategii, posílení exportních pojišťovacích institucí, investiční pobídky, podporu bytové výstavby, a pak taky urychleně velké projekty, zejména v energetice.
Na trhu práce se v krizi osvědčil „kurzarbeit", mzdové vyrovnání pro zaměstnance, kteří mají nuceně zkrácenou pracovní dobu - a mohou zbylý čas využít pro školení a rekvalifikaci.
Zdá se tedy, že hospodářská politika se přesouvá k racionalitě. Konečně! Uvidíme, jestli to volby potvrdí.