Přírodní katastrofa si nemohla vybrat horší místo kam udeřit.
Tragédie ostrova Haiti je o to závažnější, že za její strašlivé následky nese odpovědnost také haitská vláda a mezinárodní společenství.
Obyvatelé francouzské kolonie jako první na světě získali v roce 1804 samostatnost po úspěšném povstání. To jim vyspělý svět nemohl odpustit. Následovala mezinárodní izolace, která podmínila neutěšený nynější stav. Samotná Francie odmítala uznat samostatnost 150 let, do té doby, než se Haiti zavázalo zaplatit finanční kompenzaci za osamostatnění.
Na počátku dvacátého století ostrov okupovaly Spojené státy, které následně podporovaly diktátorské režimy dynastie Duvalierů. Ti a jejich blízcí rozpoutali vládu teroru, násilí, masakrů a drancování bohatství země. Mezinárodní pomoc byla využívána takovým způsobem, že 80 procent obyvatel Haiti žije pod hranicí chudoby s příjmem pod dva dolary na den. Zemi také sužují časté záplavy, tropické bouře a následné sesuvy půdy.
Obyvatelům Haiti je potřeba bezprostředně pomoci, následovat však musí také trvalé a přesvědčivé angažmá mezinárodního společenství v čele se Spojenými státy, které zajistí efektivní obnovu země a využití finančních zdrojů. Mezinárodní pomoc nesmí být úlitbou svědomí a zdrojem nákupu zbraní.