Činohra Národního divadla na ocet nezůstane
Deník, který sám sebe řadí mezi seriózní média, přinesl hned první novoroční pondělí na čelní straně zprávu s katastrofickým titulkem Činohra Národního divadla je na ocet. Po bližším ohledání čtenář nakonec zjistil, že věc je zcela prostá. V příštím roce by mělo skončit funkční období současného uměleckého šéfa činohry Michala Dočekala (a obdobně se to týká i šéfa baletu Petra Zusky) a zcela v souladu se zákonnými normami by mělo být vyhlášeno interní výběrové řízení na nového principála.
Ředitel Národního divadla Ondřej Černý nehodlal jmenovat nového šéfa „z moci zdeúřední" a jmenoval komisi vedenou rektorem JAMU Václavem Cejpkem, která po zvážení vyzvala několik osobností českého divadelního života k účasti ve výběrovém řízení. Ani jedna z oslovených tuto nabídku neakceptovala. Nejde v žádném případě z jejich strany o ignoraci zlaté kapličky či obavy. Každý z nich by v čele činohry klidně mohl stanout. Jenže všichni vyzvaní jsou jednak ve svých dosavadních postaveních spokojeni a pak drtivá většina divadelní veřejnosti je přesvědčena o tom, že Michal Dočekal je osobou na svém místě.
Dá se bez nadsázky říci, že odmítnutí nabídky není vůbec žádnou tragédií, nýbrž vyjádřením jistého aktu solidarity. Ředitel Černý správně nelenil, v reakci na článek oficiálně pozval Dočekala k pohovoru a výsledkem je zpráva, že dosavadní šéf činohry předstoupí před Radu ND a bude se ucházet o prodloužení svého mandátu na další období. Kdyby se tak nestalo, utekl by vlastně od rozdělaného díla, neboť se mu podařilo naplnit sen o zpětném včlenění Nové scény do hájemství Národního divadla a tudíž získat prostor pro inscenace, které - jak kdysi obrazně řekl ředitel Ondřej Černý - se nehodí k pozlaceným portálům historických budov.