Kolébka demokracie je znovu v centru pozornosti: na jedné straně se ulicemi řeckých měst přelévají násilné protesty u příležitosti prvního výročí smrti patnáctiletého chlapce, kterého loni zastřelila policie, a na straně druhé řeckou státní pokladnu prohání neuvěřitelný dluh a ekonomiku stihl propad hrozící státu bankrotem.
Loňská smrt Alexandrose Grigoropoulose byla tragédie. Zastřelil ho příslušník policejních oddílů „Speciálních strážců", jejichž pravomoci nedosahují ani práv naší městské policie. Jeden z policistů po slovní výměně se dvěma partami mladíků, aniž by bylo podle svědků „ohroženo jejich bezpečí nebo byli fyzicky napadeni", použil zbraň. Během několika hodin vzplály masové protesty, po nichž následovala generální stávka. Tehdejší premiér Kostas Karamanlis rodině zabitého chlapce zaslal kondolenční list, ve kterém označil jeho smrt za „zbytečnou". Střelec je ve vazbě a čeká na verdikt soudu.
Loňské protesty způsobily hmotné škody ve výši téměř miliardy eur a spolu s ekonomickými problémy a korupčními skandály nakonec vedly k pádu vlády. Už tehdy bylo zřejmé, že demonstranti, rekrutující se převážně z řad středoškolské a vysokoškolské mládeže, neprotestují jen proti státnímu násilí a policejní zvůli. Za jejich protesty stály také neutěšené ekonomické a sociální poměry a vysoká nezaměstnanost mladých lidí v Řecku. A motivy za protesty současnými nejsou jiné. „Přišla jsem na demonstraci, protože mám pocit viny vůči našim dětem. Jsou právem naštvané, ale přinejmenším ještě existuje naděje," řekla listu Ekhatimerini dvaapadesátiletá lékárnice Despina Koutsiku. „Příčiny, kvůli nimž loni vypuklo povstání, nezmizely. Všichni cítíme zlobu kvůli nezaměstnanosti a sociální nespravedlnosti." Dvaadvacetiletý student zemědělství Tasos Koutras ji doplnil: „Velká část společnosti je na okraji, demonstrujeme nejen kvůli zbytečné smrti, ale také pro svou budoucnost." Odbory v celé zemi už také vyhlásily stávku, aby umožnily zaměstnancům účastnit se demonstrací.
Ty se však v mnoha případech proměnily v pusté násilí. „Máme za to, že násilné demonstrace organizují skupiny, které nemají nic společného se studenty nebo jinými mladými lidmi," řekla pro Literární noviny Paulina Lampsa, poradkyně řeckého premiéra Jorgose Papandrea a tajemnice vládní socialistické strany PASOK. „Je obtížné označit nějakou specifickou skupinu, ale je možno si představit několik možných scénářů. Jedním z nich je, že zcela jistě ti, kteří jsou za násilím, nejsou stoupenci demokracie a nechtějí umožnit mladým lidem sdělit své požadavky společnosti. Když lidé v televizi vidí ničení aut a obchodů, získají snadno dojem, že všichni mladí chtějí jen ničit."
Jejich požadavky jsou ale často oprávněné a zasluhují si být vyslyšeny. „Vysoká nezaměstnanost je i mezi čerstvými absolventy univerzit a my je chceme při získávání práce podporovat," vysvětluje Paulina Lampsa. „To ale nemá nic společného s nynějšími pouličními nepokoji. Když demonstranti ničí například malé obchody, připravují jiné o živobytí a zvyšují tím nezaměstnanost. To je pro PASOK nepřijatelné. Myslíme si ale, že je velmi důležité vést dialog a vidět, které požadavky jsou správné a co můžeme dělat pro to, abychom vyřešili problémy, které tito lidé zdůrazňují. Chtějí nejlepší podmínky pro vzdělání, s tím souhlasíme. Chceme zvýšit kvalitu vzdělání a pomoci mladým lidem najít práci."
K vyřešení celkové situace je přitom PASOK připravena změnit řeckou ekonomiku jako celek. V plánu je proměna ekonomiky na více environmentální a následné vytvoření zcela nového ekonomického sektoru, ve kterém budou moci nejen mladí lidé najít uplatnění. Vláda chce navíc zvýhodnit zaměstnavatele, kteří dají práci mladým absolventům, přičemž by za ně stát po nějakou dobu platil sociální pojištění. Zaměstnavatelé je tak budou moci poznat a nakonec je zaměstnat, díky čemuž mladí lidé získají praxi, která jim pomůže získat práci. „A chceme zavádět i speciální tréninkové programy, které mladým nabídnou rekvalifikaci a tím i lepší výchozí postavení v dnešní ekonomice," dodává Paulina Lampsa.
Hrozí Řecku státní bankrot?
Zda plánované změny pomohou vládě PASOK mládež zklidnit, není jasné, tím spíš, že řecké ulice bouří ve chvíli, kdy se novému kabinetu ve státní pokladně nedostává peněz. Předseda strany PASOK Jorgos Papandreu při svém nástupu do funkce prohlásil, že „vše je jen otázka dobrého vládnutí." A prozatím se vláda snaží. „Za prvé je nutné klást větší důraz na sociální politiku, nejen pomáhat bankám a finančnímu sektoru," říká Paulina Lampsa. „Chceme vytvořit spravedlivější ekonomiku a zásadní význam přikládáme pomoci nejzranitelnější části společnosti." S tím souvisí i nutnost zintenzivnit boj s korupcí: „Už jsme zavedli některá inovativní opatření. Každé ministerstvo například bude muset uveřejnit na internetu veškerá rozhodnutí, které učinilo o čemkoli, včetně lidí, které platí, a svých nákladů. Tak si každý občan bude moct udělat rychlou představu a zkontrolovat stav státu a co se s ním děje."
O neutěšeném stavu řeckých veřejných financí se ale spekuluje už delší dobou. Premiér Papandreu označil veřejný dluh ve výši 130 procent HDP a zahraniční dluh ve výši 270 miliard eur za „největší ohrožení národní suverenity Řecka od pádu vojenské junty" s tím, že předchozí vláda vydala zemi „napospas zahraničním věřitelům". Začalo se spekulovat o tom, že řecký problém může přerůst v lakmusový papírek schopnosti přežití evropské měnové unie. Podle deníku Financial Times se už ale německé ministerstvo financí vyjádřilo „o možnosti pomoci zemím eurozóny, které se ocitly v ekonomických problémech". S vysokými schodky se totiž nepotýká jen Řecko, ale také Itálie, Irsko nebo Španělsko. A v tom tkví podle listu Spiegel „morální problém" případné záchrany jedné ze zemí, která má potíže. Experti se totiž obávají, že pokud by byla takto zachráněna byť jen jediná země, bylo by velmi těžké začít přesvědčovat ostatní, aby dále dodržovaly fiskální disciplínu. Naopak, výsledkem takového kroku by mohl být také jen dominový efekt propadů, byť zdroje z vedení německé Deutsche Bank bohorovně tvrdí, že „euro je silné a ustojí i stav, kdy by Řecko své dluhy splácet přestalo."
Politické špičky eurozóny však už začaly situaci uklidňovat. „Nemám nejmenší podezření, že by Řecko zbankrotovalo - kdokoli by takto uvažoval, klamal by sám sebe," varoval spekulanty lucemburský premiér a někdejší předseda Evropské rady Jean Claude-Juncker. „Země bude schopna splácet své závazky a pomoc od EU, jakou například poskytla Maďarsku, nepotřebujeme," reagoval podle agentury Reuter´s řecký ministr financí Jorgos Papaconstantinou na nabídku evropského komisaře pro měnové a ekonomické záležitosti Joaquína Almunii pomoci „s konsolidací řeckého rozpočtu".
Jak tedy tato situace dopadne, není zatím jasné. Faktem zůstává jen to, že se nad ulicemi Athén a dalších řeckých měst plných hořících aut, řinčících výkladních skříní a létajících kamenů vznáší vztek a beznaděj.