Vládní plán Zelená úsporám podporuje razantní zateplování. Jaké jsou jeho výhody a úskalí?
Budeme se v zimě zase bát, že budeme mrznout, jestli Putin přiškrtí kohoutky s plynem? Necháme žít obyvatele obcí na Mostecku ve strachu, kdy jejich domovy spolknou rozrůstající se velkolomy? Nehledě na rostoucí účty za topení... Přitom takové starosti můžeme řešit čím dál méně. Zateplování českých domů má největší potenciál nás jich zbavit.
Podle propočtů Pačesovy komise i výsledků studie, kterou pro Hnutí DUHA vypracovala renomovaná konzultační společnost Porsenna, české domy v současnosti spotřebují na vytápění 263 milionů gigajoulů tepla ročně. Možnosti zateplování a dalších opatření, která snižují energetickou náročnost budov, odpovídají 154 milionům gigajoulů za rok v roce 2050, tedy 60% úspoře. Každý u nás může mít teplý, pohodlný a zdravý domov - a přitom srazíme dovoz ruského plynu, spalování špinavého uhlí i účty za teplo.
Spotřebu energie pro vytápění budov lze už dnes poměrně jednoduše snižovat pomocí standardních technických opatření. Příležitosti jsou zejména ve stavebním vylepšení stávajících budov (zateplení, výměna oken a další opatření k lepší izolaci domů) a výstavbě nových domů v nízkoenergetickém a později pasivním standardu.
Možnosti jsou enormní, ale náklady na potřebná opatření jsou pro většinu českých rodin příliš vysoké. Přesně tady je místo pro vládu. Když ministerstvo životního prostředí v dubnu odstartovalo program Zelená úsporám, zahájilo tak zároveň ambiciózní plán, jak krok po kroku, dům po domu snížit množství tepla, které bez užitku uniká do vzduchu. Prozatím peníze umožní asi 250 tisícům domácností pořídit si například kvalitní zateplení.
Domovů je ale v Česku 4,4 milionu, přičemž zateplení i zelené vytápění má jen zlomek z nich. Hnutí DUHA proto navrhuje, aby vláda zřídila speciální Fond energetické nezávislosti, kam stát bude ukládat miliardové výnosy z používání fosilních paliv, a financovat z něj granty pro domácnosti, které umožní postupně zateplit bezmála každý dům v zemi. Měl by také vypomáhat s pořizováním solárních kolektorů, kotlů na biomasu a jiných malých, domácích obnovitelných zdrojů tepla.
Ekologická organizace navrhla, aby fond měl rozpočet 22 miliard korun ročně. Financovaly by jej tři hlavní zdroje: výnosy z aukcí, kde stát bude velkým znečišťovatelům prodávat část povolenek k exhalacím oxidu uhličitého (až 20 miliard korun ročně); část z profitu, který polostátní ČEZ vydělává na vysokých cenách elektřiny (až sedm miliard ročně); a polovina příjmů, jež vláda případně bude mít z DPH z benzínu a nafty navíc nad očekávání státního rozpočtu v letech, kdy cena ropy vyskočí nahoru. Podrobnosti najdete na webových stránkách www.hnutiduha.cz/publikace/fosilni_fond.pdf
Když už stát vydělává miliardy na fosilních palivech a vysokých cenách energie, měl by část svého profitu rozumně investovat a pomoci rodinám se zateplením domů.
Karel Polanecký
Autor je energetický expert Hnutí DUHA
Většina z nás má ráda teplo. Tepelná pohoda je příjemným pocitem, ale vnímání tepla a zimy je velmi individuální. Jsou lidé, kteří v létě i v zimě chodí bez pokrývky hlavy a stejně tak rozdílně reagují na teplo v bytě, ve škole nebo v kanceláři. S teplotou je velmi úzce spojena i vlhkost prostředí.
Doba, kterou prožíváme v interiérovém prostředí, se v zimním období zvyšuje a představuje valnou část našeho života. Předškolní dítě stráví v bytovém prostředí více než dvě třetiny času, připočteme-li dobu strávenou v mateřské škole, pak tento podíl stoupá až na 85 %. Tím důležitější je nepodceňovat rizika, která s rostoucím důrazem na teplo vznikají.
Výměna klasických dřevěných oken za plastová, zasklívání balkonů a zateplování domů se stalo fenoménem doby. Kromě toho, že snižuje spotřebu energie, vede ke snížení hluku z venkovního prostředí, zpevňuje fasádu a slouží jako ochrana proti chladu. Všechna tato opatření ale současně výrazně mění mikroklima bytových a domovních prostor. Rizika, s touto změnou spojená, se zvyšují zejména při nekvalitním provedení zateplení, na němž se snaží majitelé domů či nájemníci ušetřit.
Zvýšení teploty a vlhkosti může vést k množení roztočů, vzniku a šíření domovních plísní a zvýšení působení alergenů domácích zvířat. Ochranou proti tomu by mělo být pravidelné, časté větrání, sledování teploty, relativní vlhkosti a celkový protiprašný a protialergický režim.
Rizika zateplování by měli vzít do úvahy nejen alergici, ale i zdraví lidé, kteří by se v opačném případě mohli alergiky stát. V současnosti se v průběhu života projeví alergická reakce u každého třetího člověka - alergiků je tedy celá třetina populace.
Na vznik a další průběh alergie mají zásadní význam vlivy prostředí. V bytech jsou to alergeny roztočů, zvířecí a plísňové. Jejich působení umocňuje přítomnost škodlivin, které se dostanou do bytu zvenčí nebo je jejich zdroj přímo v bytě - čisticí prostředky, barvy, lepící materiály a především tabákový kouř. Mimořádný význam pro působení alergenů má pak teplota a vlhkost prostředí, které se zateplením mohou výrazně zvýšit.
Je proto dobré vědět, že za standardní podmínky je považována teplota vzduchu 20 °C a relativní vlhkost 40-50 %. Pozornost je třeba věnovat i systému vytápění a větrání (a možnostem jeho regulace), uspořádání kuchyně a možnost odsávání vzduchu. V České republice je 4,5 miliónů domácností a nejméně ve 40 % z nich žijí psi, kočky nebo jiná domácí zvířata. Přibližně stejně velké je procento domácností, v nichž se kouří. Při zateplování je proto třeba brát do úvahy, že alergeny bytového a domovního prostředí hrají u alergických onemocnění (ekzém, astma, alergická rýma) stále důležitější roli.
Prof. MUDr. Václav Špičák, CSc.
Česká iniciativa pro astma o. p. s.