Lisabonská smlouva vstoupila v úterý 1. prosince 2009 platnost. Tento den se tak stal symbolem ukončení téměř desetileté snahy Evropské unie o ústavní reformu. EU se díky ní stává silnějším a kompaktnějším hráčem nejen na poli mezinárodním, ale také v oblasti vnitřní konsolidace.
„Lisabonská smlouva staví zájmy občanů do středu evropského projektu," prohlásil předseda Evropské komise José Manuel Barroso při příležitosti oslav, které se konají v portugalském Lisabonu. „Jsem rád, že v tomto okamžiku máme pro naši práci ty správné instituce a prožíváme období stability. To nám umožní zaměřit všechny síly na řešení záležitostí, které naši občané považují za důležité".
Díky ukončení institucionální reformy, která umožní EU fungovat i po rozšíření na 27 států, se nyní může Evropská komise ve spolupráci s Evropským parlamentem a členským státy soustředit na řešení závažných problémů. Jedná se především o „nalezení schůdné cesty ze současné hospodářské a finanční krize a prosazování strategie pro ekologičtější růst do roku 2020," říká tiskový mluvčí Zastoupení Evropské komise v ČR Martin Stašek. Ukončení diskuse nad pravidly fungování unie uvítal také předseda Institucionálního výboru Evropského parlamentu Jo Leinen (Socialistická frakce): „Evropský parlament - a tudíž také evropští občané - jsou velkými vítězi díky reformní smlouvě. Zvýšením pravomocí Evropského parlamentu se stává unie demokratičtější".
Díky Lisabonu tak může začít pracovat nová Evropská komise, 18 poslanců Evropského parlamentu, kteří byli v červnu zvoleni podle lisabonských pravidel, se může ujmout úřadu a Catherine Ashtonová bude zastupovat unii v zahraniční politice. Lisabonská smlouva mění stávající zakládající smlouvy Evropské unie a Evropského společenství, aniž by je nahrazovala. Poskytne Evropské unii odpovídající právní rámec a nástroje pro řešení budoucích problémů a pro splnění požadavků občanů. Díky Lisabonské smlouvě budou mít evropští občané v evropských záležitostech větší slovo a jejich základní práva budou ukotvena v Listině základních práv Evropské unie.
„EU bude mít lepší nástroje k naplnění očekávání občanů v oblasti energetiky, změny klimatu, potírání přeshraniční trestné činnosti a přistěhovalectví," prohlásila Evropská komise. Silněji bude zaznívat i její hlas na mezinárodní scéně. Smlouva také přerozděluje hlasovací váhu jednotlivých členských států a v řadě oblastí odstraňuje možnost veta jednoho státu. Po rozšíření na 27 států je rozsáhlejší používání většinového hlasování nutné pro zachování akceschopnosti. Při hledání jednomyslnosti by dále docházelo k tomu, že některá přijatá rozhodnutí nedostatečně reagují na reálnou situaci. Rozšiřuje rovněž pravomoce Komise a významnou měrou zvyšuje účast Evropského parlamentu na legislativním procesu. Občané zase mohou díky peticím přímo ovlivňovat politiku EU. Charta lidských práv je ve většině členských států právně závazná. Lisabonská smlouva novelizuje Římskou a Maastrichtskou smlouvu a dává unii nový právní rámec a nástroje k tomu, aby se mohla vypořádat s problémy ve stále více propojeném světě.
K hlavním zlepšením patří demokratičtější, otevřenější a odpovědnější Unie - Evropský parlament i parlamenty jednotlivých členských států budou mít nyní větší slovo v rozhodovacím procesu na úrovni EU a občané budou mít právo vědět, o čem jejich ministři na úrovni EU rozhodují. Všichni evropští občané tak budou mít možnost ovlivňovat navrhované předpisy EU. Vyšší efektivita EU - institucionální struktura bude zjednodušena a chod institucí zefektivněn. Rychlejší a jednotnější rozhodování v oblasti práva a jiných záležitostí umožní EU lépe bojovat proti trestné činnosti, terorismu a obchodování s lidmi. Více práv pro Evropany - hodnoty a cíle unie budou vymezeny jasněji než kdykoli předtím. Listina základních práv bude mít stejné právní postavení jako samotné smlouvy EU. Zvolením svých představitelů bude mít unie významnější postavení na mezinárodní scéně. Prezident EU van Rompuy a ministryně zahraničí baronka Ashtonová mají zajistit jednotnost v různých oblastech vnější politiky Evropy, jako je diplomacie, bezpečnost, obchod nebo humanitární pomoc.
Příklad deseti výhod, které Lisabonská smlouva přináší evropským občanům
Občané mají nyní v rámci evropské občanské iniciativy právo požádat Komisi o návrh nového opatření;
díky novému postavení Listiny základních práv se budou občané těšit lepší ochraně;
při cestách a pobytu v zahraničí se občané EU mohou dožadovat diplomatické a konzulární ochrany;
v Lisabonské smlouvě je ukotvena vzájemná pomoc členských států při přírodních nebo člověkem způsobených katastrofách, například povodních nebo lesních požárech;
Lisabonská smlouva nabízí nové možnosti, pokud jde o řešení přeshraničních problémů v oblasti energetiky, civilní ochrany nebo boje proti závažným zdravotním hrozbám;
dokument zajišťuje rovněž společný postup v boji proti zločineckým skupinám, které se věnují pašování lidí přes hranice států;
díky novým společným pravidlům bude uplatňován jednotný postup proti tomu, aby žadatelé o azyl podávali současně nebo postupně žádosti v několika členských státech;
v rámci potírání terorismu bude zmrazován majetek příslušných osob;
Lisabonská smlouva posiluje úlohu Evropského parlamentu i parlamentů národních, a demokratizuje tak rozhodovací proces na úrovni EU;
EU může nyní třetím zemím poskytovat urychlenou finanční pomoc.
Plné znění Lisabonské smlouvy v češtině si k dispozici na portálu Europa