Je pravděpodobné, že krize povede k rozšíření pracující chudoby, i k tomu, že část chudých spadne do extrémní chudoby.
Mezinárodní organizace práce (ILO) ve svých aktuálních zprávách k vývoji na trhu práce nehodnotí jen dopady krize, ale také dlouhodobější trendy. Nepřekvapí, že počítá s nárůstem světové nezaměstnanosti. Ekonomický vývoj je značně nejistý, a tak se scénáře nárůstu nezaměstnanosti pohybují od 29 do 59 milionů nově nezaměstnaných.
Největší nárůst nezaměstnanosti lze přitom očekávat ve finančnictví, automobilovém průmyslu či stavebnictví.
Regionálně vzato, bude krize mít (a již má) silné dopady na vyspělé země. Jen ve Spojených státech se v prvním čtvrtletí roku 2009 nezaměstnanost zvýšila o 2,6 milionu osob, ve Španělsku se míra nezaměstnanosti pohybuje okolo 20 procent. Celkově lze očekávat, že míra nezaměstnanosti stoupne na 210-239 milionů.
Miliarda pracujících chudých
To ovšem zdaleka nejsou nejhorší informace, která ILO uvádí. Varující jsou především čísla vypovídající o tzv. pracující chudobě. Fenomén pracující chudoby - tedy jednotlivci či rodiny, kteří žijí v bídě navzdory tomu, že mají placenou práci - se zdaleka netýká jen rozvojových zemí. Podle ILO žije v chudobě, která je stanovena jako dva dolary na den, více než 1,2 miliardy lidí, v tzv. extrémní chudobě (1,25 dolaru na den) 624 milionů lidí! Je pravděpodobné, že krize povede k rozšíření pracující chudoby, i k tomu, že část chudých spadne do extrémní chudoby. 1,2 miliardy pracujících chudých přitom tvoří 40 procent světové pracovní síly. Za zmínku určitě stojí Indie, která je sice členem skupiny BRIC, ale tamní míra pracující chudoby je děsivá: 46 procent pracovníků žije za 1,25 dolaru za den a celých 80 procent pak za 2 dolary za den. Míra pracující chudoby je v Indii dokonce vyšší než v subsaharské Africe.
Nerovnost mezd roste
ILO ovšem neanalyzuje jen úroveň (ne)zaměstnanosti, ale také mezd a jejich vývoj. Dlouhodobějším negativním trendem, který může být krizí dále zesílen, je klesající poměr mezd k HDP. Tento poměr značí, kolik z přidané hodnoty připadá na mzdy, resp. na zisky. Vazba růstu HDP na tvorbu nových pracovních míst i růst mezd již delší dobu oslabuje, což může signalizovat spíše technologický typ růstu, který nevyžaduje tak velké množství pracovní síly. Zdá se, že poměr mezd k HDP dosáhl svého vrcholu v 70. letech a od té doby klesá, což ale vede k poklesu kupní síly obyvatel. Tuto tendenci pak firmy „kompenzují" dalším tlakem na snižování nákladů (například přemisťováním výrob do „levných" zemí), nebo v USA se „řešila" zadlužováním domácností.
Samotné ukazatele průměrné mzdy či podílu mzdy na HDP ale nevypovídají nic o nerovnosti v distribuci mezd. Průměr je veličina značně ošidná, především u zemí s vysokou nerovností. Je třeba se zamyslet nad tím, do jaké míry je mzdová nerovnost přirozená a pro ekonomiku zdravá. Na základě celosvětových výzkumů lze konstatovat, že je ve většině zemí na vzestupu. Výjimku tvoří některé země Jižní Ameriky jako Brazílie či Venezuela.
Flying top a destrukce dna
Nejde přitom jen o nerovnost, ale o její podobu. Může nabývat formu destrukce dna - v takové situaci se zhoršují mzdy těch nejméně odměňovaných. Možná to bude překvapivé, ale do této kategorie patří náš soused - Německo. Právě tam se v posledních letech rozšířil nejméně výdělečný sektor.
Mzdová diferenciace může mít podobu „flying top", pak mzdy nejvíce vydělávajících rostou rychleji než mzdy zbytku populace a zcela narušují tradiční představy o vazbě mzdy na produktivitu práce. Typickými případy jsou Velká Británie a Spojené státy a především platy ve finančním sektoru, které se odpoutaly od jakékoliv reálné báze. O mzdové polarizaci hovoříme tehdy, jsou-li přítomny oba znaky, jako například v Argentině.
Celkově na trhu práce pozorujeme řadu negativních trendů, ale bylo by omylem se domnívat, že jsou spjaty výlučně se současným působením krize. Rozšíření pracující chudoby, nárůst mzdové diferenciace a snižování podílu mezd na HDP jsou varujícími znaky, které nemají cyklický charakter a mohly by mít destabilizující vliv na budoucí ekonomický vývoj.