Evropské komisi se podařil husarský kousek. Přivedla ke spolupráci na společném farmaceutickém výzkumu většinu doposud konkurenčních farmaceutických firem. Odstartovala IMI.
Na výstavišti v Bruselu se 17. listopadu děly věci. Sešlo se tam 420 firem na Otevřeném informačním dnu k druhé výzvě Inovativní lékové iniciativy (IMI). Je to společná iniciativa generálního ředitelství pro výzkum Evropské komise a Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA), která má navrátit evropskému farmaceutickému průmyslu opět jeho vedoucí místo na trhu originálních léků. Ještě v sedmdesátých letech minulého století měla Evropa vedoucí postavení na trhu s léky. Sedmdesát procent všech léků na světovém trhu bylo vynalezeno a vyrobeno v Evropě. S tím se nechtěly smířit americké firmy a investovaly stále více do farmaceutického výzkumu. V současnosti USA vydávají na tento výzkum dvojnásobek částky, kterou si mohou dovolit Evropané. To se samozřejmě projevilo i na světovém trhu, kde se americké firmy staly lídrem.
Náklady na výzkum neustále stoupají a jeho úspěšnost klesá. Za posledních 12 let stouply náklady o 80 procent, v tom samém období klesl počet nových léků, které se dostaly na trh o 40 procent. Z nově objevených lékových molekul se po celé řadě klinických testů, trvajících prakticky 10 let, nakonec uplatní v novém léku pouhých 6 procent. Stále méně firem si může dovolit tento výzkum financovat. Proto Evropská komise vymyslela v rámci PPP (Public-Private Partnership) originální strukturu, do které se zapojily kromě 2100 členů EFPIA i akademické výzkumné ústavy, drobné podniky, mající výzkumnou základnu, vládní grantové agentury, pacientská sdružení i velké nemocnice. Na tento projekt jsou určeny dvě miliardy euro. Na druhou výzvu bylo určeno celkem 156,3 milionu euro, z toho Komise dodala 76,8 milionu euro a zbytek dodali členové EFPIA.
Částka, kterou bylo možno na IMI uvolnit není samozřejmě nijak oslňující. Proto bylo potřeba vybrat devět témat, na která se výzkum zaměří. Prvním tématem jsou nové nástroje ke zvýšení účinnosti onkologických léků. Vytvoří se i Evropská nádorová banka, kde se budou scházet všechna data o onkologických pacientech a účinnosti jejich léčení, aby bylo možno stanovit léčebné cíle. Další témata se zaměří na molekulární biomarkery. Čtvrté téma si dalo za cíl diagnostické testy pro bakteriální diagnózu a tím urychlení klinických testů a klinické praxe. Pochopit nenormální adaptaci imunitních mechanismů při chronických imunitních onemocněních bude řešit následující téma. Vytvoření biomarkerů, které by se používaly u nemocných s revmatoidní artritidou je poslední výzkumný projekt. Tři organizační témata se budou zabývat vytvořením knihovny a struktury databáze, která by měla pomoci k evaluaci účinnosti a bezpečnosti nových léků, tzv. otevřeným farmakologickým prostorem, což je sjednocená veřejná doména, podporující společný výzkum a vývoj mezi akademickou obcí a průmyslem. Posledním společným projektem je elektronický zdravotní záznamník, který bude shromažďovat zdravotní data z celé EU tak, aby je měli výzkumníci hned k dispozici a urychlil se tím vývojový proces.
IMI by měla přispět k modernizaci lékového vývoje, zastavit únik mozků za Atlantik a zatraktivnit investice do tohoto sektoru v Evropě. Evropský farmaceutický průmysl to pochopil a místo konkurenčního boje se spojil. Evropská komise zabodovala.