Vojtěch Kouřímský

Email Tisk PDF
AddThis Social Bookmark Button

Vojtěch Kouřímský (narozený 1978 v Praze) pracuje v současnosti jako novinář, hraje na kytaru a píše i písňové texty. Básně dosud publikoval jen časopisecky, vesměs v okrajových či nadšeneckých listech. Věnuje se také výtvarnému umění. Od deseti let bydlí v Dolních Břežanech.

 

A potom...

 

A potom - měl jsem rád Rimbauda
Jenž místo polštáře měl jen list papíru
A na něm báseň s vyznačeným bodem

 

Když potom v Africe cestoval za obchodem
Po slepé mapě
Tak báseň - jako krosna - cinkala mu do sna

 

Teď už má sbaleno
A rakev stlanou senem
Zhnisané koleno
Nohu vzít nad kolenem
Obout se do berlí
Boláky v podpaží
Obout se do berlí jak vězeň do stráží...

 

Pak umřel a shora viděl své tělo dole
Po boku anděly
Byli dva jako ty hole
Jeden z nich - zduřelá čéška kolena
Vypadal jak špatný obrázek Verlaina
A druhým byla zbožně uzardělá
Sestra Isabella...

 

A vestoupiv vždy do některé z ulic...

A vestoupiv vždy do některé z ulic
V kout jenž mi dosud zůstal neznámý
Bylo mi jak bych prošel chodbou zámku
Již klíčník ihned přimkne za vámi

 

I šel jsem dál a místo expozice
Jež čítá vázy obrazy či šat
Prohlížel jsem si domy popelnice
A přes branky jsem jukal do zahrad

 

Tu a tam ke mně vzteklý štěkot zazněl
A tělo šelmy nabouralo plot
Tu volný krok můj zrychlil se a zrázněl
Sevřené srdce bilo o překot

 

Minulost meče řinkot bodných zbraní
Jako bych slyšel v hafotu tom psím
Minulost která chodce popohání
Pryč odtud rychle ke dveřím

 

Rychle ven rychle zaplašit ty smutky
Zažehnat hlasy divých Kerberů
Rychle pryč - někam do hospůdky
Tam pomalu se propít k večeru

 

Jsem doma - ráno z mrazničky

Kouřím namísto rozcvičky
A piji čaj namísto čaje
Koukám se z okna
Kde kocour si hraje s myší

 

Zakousnul ji a teď ji hází
Do vzduchu - a pak zas ji srazí
Myš dávno mrtvá
On se plazí
Skočí
A zase znova

 

Tak jako moře s plavitelem
Hraje si s jejím mrtvým tělem
A duše malá jako myš
Vznáší se zatím výš a výš:

 

Je volná - konec umírání
Kocour si dohrál dal se v žraní...

 

Tak jako moře s plavitelem
Který si náhle stoupne čelem

Řka:
- Je to nad mé síly

A příboj si s tvým vorem háže
- Plavcem jsem

Volně rozpjal paže
- Vem' si mě Bože jsi-li

 

xxx

 

 

Nechodím do práce - nevzali mě
Nechodím nikam
Kam taky - bez peněz a v zimě a sám...

 

Jen včera - byl jsem na hřbitově
Po probdělé noci
A oni - spali sladce

 

Právě tento hřbitov kdysi patřil nám
Hledal jsem tvoje stopy v jinovatce
A jako příběhem toužil je proplést stopami svými

 

Aby až od pumpy k hrobu stařenka přišourá se
(bůhví co s tou konví tady v tuhle roční dobu)
Poznala jen že byli jsme tu oba
A nepoznala že minuli jsme se v čase...

Komentářů (0)
Přidat komentář
Your Contact Details:
Komentářů:
Security
Prosím, vložte text z obrázku (anti-SPAM ochrana).
Aktualizováno ( Čtvrtek, 19 Listopad 2009 16:09 )